Zapomenuté baňkování: Pomáhá při bolestech zad, kloubů i migréně

| Autor: Martina Machová | Rubrika: Zdraví

Během baňkování, a ostatně i po něm, budete vypadat poněkud kuriózně, nicméně prastará fyzioterapeutická metoda patří mezi účinné, nenáročné a staletími prověřené…

Zapomenuté baňkování: Pomáhá při bolestech zad, kloubů i migréně

První písemné záznamy o baňkování na našem území najdeme v knize s názvem „O krvi, púštění žilami i baňkami“ od J. B. Choceňského, která opakovaně vyšla v letech 1532,1538 a 1597. Kořeny baňkování – poněkud zvláštního tipu masáže, kdy je použit silný podtlak, který vznikne v malých nádobách po přiložení na pokožku – prý sahají do starověké Číny a Mezopotámie. Tehdy se však používaly baňky spíše z mosazné, dřevěné, kostěné, z rohoviny či keramiky, než skleněné a silikonové, jako je tomu v současnosti.

Baňkování v kostce (či spíše v baňce?)

Pokud jste o baňkování neslyšeli, ani jej nikdy neviděli, může vás první pohled na baňkami pokryté tělo vcelku pobavit. Ke kůži přisáté nádobky ve tvaru skleničky s kulatým dnem vykouzlí například na zádech velmi plastický vzorek; daný jedinec pak připomíná jakési bradavičnaté monstrum. Jak vše funguje?

Baňka, ve které vznikl pomocí tepla či speciální pumpy podtlak, se přitlačí na 5 – 20 minut na pokožku, kterou v dané oblasti velmi silně prokrví. V současnosti se baňky nejčastěji používají ke stimulaci tzv. reflexních bodů, jejich pohybem lze však i masírovat. A pozor, baňkování nebolí! Jen je potřeba počítat s podrážděním pokožky v místech aplikace.

Jdeme do hloubky: Aneb až dno baňky

„Baňkování působí fyzikálně, reflexně, ale také metabolicky tím, že ovlivňuje pochody látkové výměny v přilehlém okolí, a v neposlední řadě i stimuluje imunitu organismu.“ píše se například v knize „Věčně zelené naděje“ od známých českých léčitelů, pánů Janči a Zentricha. Hlavní účinky baňkování můžeme dle dostupné literatury rozdělit do tří sfér působnosti. Mechanické účinky se postarají o prokrvení a uvolnění podobně jako u masáže. Metabolický efekt baňkování povzbudí tok lymfy s následným odplavením škodlivin z organismu. Třetí sférou ovlivňování organismu pomocí baněk je využití dráždění reflexních zón, kdy lze dle čínské medicíny ovlivňovat práci některých orgánů.

Při jakých problémech se baňky nejčastěji používají?

• Bolesti zad a velkých kloubů (kolen, kyčlí, ale i loktů a kotníků)

• Svalové bolesti a ztuhlost svalů

• Revmatické bolesti

• Migrény

• Období velkého nervového napětí

• Při detoxikaci organismu

Zkušení maséři a fyzioterapeuté však mohou s pomocí šikovných rukou a baněk pozitivně ovlivňovat celou řadu dalších problémů, mezi které patří například záněty v oblasti močového měchýře, gynekologické problémy, záněty pohrudnice a plic, ale třeba údajně i běžná nachlazení a astma. Nutno podotknout, že baňkování je metoda především podpůrná, nikoli přímo léčebná.

Bezpečnost a kontraindikace

Baňkování patří k velmi bezpečným fyzioterapeutickým metodám. Je nebolestivé, jen je potřeba počítat s někdy až několikadenním podrážděním pokožky. Ta sice nebolí, avšak na ní bývají patrné stopy po jednotlivých baňkách. Ošetření baňkami není naprosto vhodné, pokud trpíte následujícími zdravotními problémy: akutní trombóza, hluboký zánět žil, rozsáhlé varixy, hnisavá infekce pokožky, jakékoliv otevřené rány a gangréna.

Něco navíc: Jak se baňkovalo dříve

„ Ze střídky chleba si udělala hospodyně podložku, kterou přilepila na záda postiženého nešťastníka. Na ni postavila malou svíčku, kterou zapálila a rychle přiklopila baňkou. Jak vzduch vyhořel, vytvořil se uvnitř baňky velký podtlak a tato se důkladně přisála. Ráno prý mohl sedlák opět na pole,“ dočteme se kupříkladu v již zmíněné publikaci Věčně zelené naděje.

Komentáře

Komentářů celkem: 0

Další články z rubriky

9 dietních receptů s rýží: Pečená s rajčaty, fazolková i v salátech

9 dietních receptů s rýží: Pečená s rajčaty, fazolková i v salátech

Včera | Rýže je bohatá na živiny, přitom nezatěžuje organizmus. Prospěje imunitě a pomůže tělu zbavit se…

Ovesné vločky k snídani i k večeři: Lívance, placičky či pomazánka

Ovesné vločky k snídani i k večeři: Lívance, placičky či pomazánka

17. 1. | 1 | Ovesné vločky máme většinou spojené se snídaní či se sušenkami. Ale lze z nich připravit i slané…

Teplý zeleninový salát: Čočkový s batáty, brokolicový i z červené řepy

Teplý zeleninový salát: Čočkový s batáty, brokolicový i z červené řepy

10. 1. | V zimě zpravidla nemáme chuť na salát tak jako v létě. Salát ale nemusí být jen z rukoly, polníčku…

Celozrnná mouka žitná, pšeničná i špaldová. Jak je využít na pečení?

Celozrnná mouka žitná, pšeničná i špaldová. Jak je využít na pečení?

5. 1. | Poslední roky se celozrnná mouka těší zvláště velké oblibě. Je ale skutečně vše, co se nazývá…