Zatočte s bolestí hlavy. Někdy stačí maličkost

| Autor: Dita Váchová | Rubrika: Zdraví

Pacient si stěžuje na tupou bolest a stálý tlak v hlavě. Na otázku lékaře, kde má na pracovním stole monitor počítače, ukáže vpravo nebo vlevo. Souvislost se svou bolestí však nevidí…

Zatočte s bolestí hlavy. Někdy stačí maličkost

„Příčiny bolestí hlavy jsou někdy banální,“ říká primářka Kliniky rehabilitačního lékařství 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze MUDr. Yvona Angerová, Ph. D., MBA, „ale lidé si je neuvědomují. A tak jim například musíme neustále připomínat, že monitor počítače mají mít přímo před sebou.“

Banalita i vážný problém

Někdy stačí maličkost typu přepracování, dehydratace, alkoholového výstřelku nebo porušené dynamiky krční páteře a bolest hlavy je tady. Větší sklon k ní mívají ženy po menopauze, lidé depresivní, úzkostní, osamělí, přetížení problémy v práci i soukromí. A také ti, kteří si nakládají mnoho povinností a snaží se zvládat milion věcí – nejen manažeři, ale také třeba ženy v domácnosti.

Bolest hlavy u nich většinou souvisí s trvalým psychickým napětím, jež se v tělesné rovině přenáší do šíjových svalů. Tyto svaly jsou typicky „stresové“, vnitřní nepohoda se odráží v jejich zvýšeném napětí a špatném prokrvení a odtud je k bolestem hlavy už jen krok. Bolesti hlavy však mohou signalizovat i závažné, život ohrožující onemocnění, jako je cévní mozková příhoda, rostoucí nádor v lebeční dutině nebo infekce centrální nervové soustavy. Každá bolest hlavy, která se často opakuje nebo trvá dlouho, je proto důvodem ke konzultaci s lékařem.

Důsledek stresu a pohodlí

Migrény, tenzní bolesti hlavy ze zvýšeného napětí (tenze), chronické bolesti v důsledku nadužívání léků i další typy bolestí hlavy patří k civilizačním chorobám, tedy do stejné „přihrádky“ jako cukrovka, obezita či vysoký krevní tlak. Souvisí s naším životním stylem, podepisuje se na nich například nedostatek pohybu a aktivního odpočinku, nepřirozené, vynucené polohy při práci (na počítači, u pokladny, pásu, montážní linky, při řízení auta atd.), dále spaní na nevhodných lůžkách, ale také neschopnost „vypnout“ a kompenzovat starosti drobnými radostmi.

„Někteří pacienti mají k bolestem hlavy i zděděnou dispozici, většinou však nikdo z rodičů podobné problémy nemá,“ doplňuje MUDr. Jiří Klempíř, Ph. D., z Neurologické kliniky a C entra klinických neurověd 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Všechny typy těchto bolestí mají – navzdory rozdílným charakteristikám, průběhu a příčinám vzniku – společnou jednu důležitou věc: neohrožují ani nezkracují život, dokáží ho však pořádně znepříjemnit, už tím, že se rády vracejí (recidivují). Existují samy o sobě, obvykle nejsou důsledkem dalších onemocnění, proto se jim říká primární, čili prvotní. Z této skupiny se rekrutuje asi 75 % všech případů bolestí hlavy. Zbylých 25 % tvoří bolesti sekundární, tedy druhotné, jež většinou doprovázejí jiné onemocnění.

Primární bolesti hlavy můžeme příznivě ovlivnit změnami ve svém způsobu života, u sekundárních je třeba se zaměřit na léčbu vyvolávajícího onemocnění. „Bez změny životního stylu však nebývá úspěšná ani léčba sekundárních bolestí hlavy. V každém případě je nutné zařadit do života více pohybu, zlepšit sezení u počítače a vyvarovat se zneužívání léků proti bolesti (viz dále), alkoholu a jiných návykových látek,“ říká neurolog.

Stop tenzi!

Tlaková nebo svíravá tupá bolest jakoby celé hlavy včetně čela, zpravidla mírné až střední intenzity a bez dalších příznaků, je něco, s čím se někdy během života setká 80–90 % lidí. Někteří mají zároveň zvýšené napětí svalů hlavy a krku. Bolest nepulzuje a trvá od půl hodiny do několika dnů. Na rozdíl třeba od migrény se nezhoršuje fyzickou aktivitou, ba právě naopak – příjemné volnočasové aktivity mohou stav zlepšit.

„To je dáno příčinami těchto tenzních bolestí, kterými jsou především stres, deprese, každodenní spory a konflikty, ale také práce u počítače, dlouhé psaní nebo čtení, jež vyvolávají poruchu spočívající ve změně napětí a prokrvení šíjových svalů,“ vysvětluje Jiří Klempíř. Do tenzních bolestí hlavy se však mohou promítnout nejen potíže s krční, ale i s hrudní a bederní páteří.

Tenzní bolesti hlavy zpočátku mohou dobře reagovat na podání léků – analgetik či nesteroidních antirevmatik. Rychlá úleva je také důvodem, proč tak často saháme po růžové, bílé či jiné pilulce. „Běžná, volně prodejná analgetika a nesteroidní antirevmatika však pomohou jen krátkodobě. Zásadní význam má změna životního stylu, zařazení odpočinkových aktivit a psychoterapie. Jen tak lze zabránit návratům bolesti a dalšímu nekontrolovanému užívání volně prodejných léků,“ zdůrazňuje neurolog.

Cvičte správně!

Také v terapii bolestí hlavy „od páteře“ lékaři kladou důraz nikoli na pilulky, ale na léčebnou tělesnou výchovu a režimová opatření. Je třeba upravit polohu při práci i odpočinku. Spát na břiše je při bolestech hlavy „od krční páteře“ doslova zakázáno, při lehu na boku je třeba podložit šíji.

Do aktivního odpočinku je dobré zařadit chůzi ve zdravotně nezávadné obuvi a plavání správnou technikou (tedy nikoli stylem „paní radová“, ale s dýcháním do vody). Všechno směřuje k odstranění nevhodných pozic, nesprávných pohybových návyků a chybných pohybových stereotypů, které si mnohdy neseme životem od dětství.

„Způsob, jakým si leháme, vstáváme, sedáme, jak stojíme, chodíme, předkláníme se, zvedáme, přenášíme, tlačíme a taháme předměty, to vše může rozhodovat o tom, jestli nás budou trápit problémy s páteří a tím i bolesti hlavy. Nesprávné provádění základních, každodenních činností stojí za dlouhodobými poruchami funkce pohybového aparátu, od nichž se bolesti hlavy mohou odvíjet,“ konstatuje primářka Angerová.

Nejlepší cestou k nápravě v těchto případech bývá fyzioterapie, zejména aktivní cvičení doporučené fyzioterapeutem, avšak většina pacientů o něm slyší nerada.

„Očekávají pasivní pomoc – léky, masáže, manipulace, sami se moc hýbat nechtějí. Pokud se přemůžou, tak většinou navštíví nejbližší fitko, kde ne vždy pracují fyzioterapeuti nebo alespoň trenéři erudovaní ve fyzioterapii. Cvičením si pak spíše ublíží. Mnohem lepší je vyhledat speciální zdravotní cvičení, ideálně pod vedením fyzioterapeuta,“ doporučuje lékařka.

Stará známá migréna

Zatímco tenzní bolesti hlavy už někdy znepříjemnily život skoro každému, migréna postihuje v Evropě „jen“ 18 % žen a 5 % mužů. „Výskyt se posouvá do čím dál mladších věkových skupin, i když migréna může propuknout kdykoli,“ upozorňuje doktor Klempíř. Záchvaty pulzující bolesti na jedné polovině hlavy (nejvíce v oblasti čela, oka, na jednom spánku) obvykle trvají 4–72 hodin a jsou provázeny nesnášelivostí světla, hluku nebo pachů, často také nevolností a zvracením.

Někdy záchvat předem signalizují „poslíčci“ (prodromy), mezi něž patří pocity únavy, malátnosti, žízně nebo neurčitého tlaku v hlavě. Asi u 20 % pacientů bývá záchvat uveden aurou – několikaminutovým zrakovým vjemem v určité části zorného pole. Obraz se může vlnit, lesknout, blikat, třpytit a podobně. Fyzická aktivita stav zhoršuje, postižený vyhledává klid a tichou, temnou, chladnou místnost.

U některých žen je migréna vázaná na menstruační cyklus. Většinou se objeví na začátku krvácení, ale může se dostavit i později nebo v období ovulace. U konkrétní ženy však neměnně propuká vždy ve stejné fázi cyklu.

„Nyní už máme k dispozici účinné léky – triptany – schopné zastavit migrenózní záchvat, ale v léčbě začínáme tím, co může pacient ovlivnit sám, tedy úpravou životního stylu. Doporučíme celkové zklidnění a snížení hladiny stresu, lepší organizaci práce a relaxace, větší prostor na spánek, aktivní odpočinek, koníčky, setkávání s přáteli. Důležité je pravidelně jíst a pít, neboť kolísání hladiny cukru v krvi a dehydratace mohou přispívat k rozvoji bolesti. Příčinu migrény sice dosud neznáme, ale s jistotou víme, že nepravidelný životní styl a přepracovanost patří mezi provokující faktory,“ říká doktor Klempíř.

Léčit příčinu, ne následek

Pacienti s chronickými bolestmi hlavy často proti bolesti užívají řadu léků. To je pochopitelné, ale nikoli účelné. Lék zpočátku přinese úlevu, při častém užívání se však snižuje jeho efekt, což vyvolá potřebu zvýšit dávku. Roste riziko návyku a závislosti. Navíc: „Nadužívání léků proti bolesti se nejčastěji týká kombinovaných přípravků s kofeinem, kodeinem, tramadolem, ergotaminových preparátů, benzodiazepinů nebo barbiturátů,“ vyjmenovává neurolog.

„Bolest z nadužívání bývá tupá nebo tlaková v čele, nad očima a připomíná tlak těsné čelenky. Nepulzuje, je rovnoměrně rozložená a většinou střední intenzity. Nenarůstá v záchvatu jako u migrény, zato může obtěžovat celý den a objevuje se téměř denně. Bývá spojena s neklidem, podrážděností, pocity nevýkonnosti, horšího soustředění a zvýšeného zapomínání. Časté jsou poruchy spánku, člověk se v noci budí a přes den usíná. V odvykání je především nutné přestat brát léky, které pacient nadužívá. Někdy je třeba překonat i abstinenční příznaky. Důležité je vystopovat kořeny bolesti a nasadit účinnou terapii. Vše funguje jen při spolupráci pacienta a jeho snaze zbavit se návyku,“ dodává odborník.

Signál ohrožení

Vznikla bolest hlavy náhle a je silná? Je provázena zvracením nebo poruchou hybnosti? Dříve jste bolestmi hlavy netrpěli, a teď se s nimi potýkáte často?
Dostavily se bolesti v návaznosti na úraz hlavy nebo krční páteře? Trápí vás bolesti hlavy a současně se léčíte s onemocněním v oblasti lebky či krku, s onemocněním žil nebo s poruchami metabolismu? Je bolest spojena s užíváním látek jako alkohol a analgetika nebo s abstinenčními příznaky? Objevila se bolest v souvislosti s onemocněním očí, zubů nebo se zánětem dutin?

Můžete-li na některou z těchto otázek odpovědět „ano“, poraďte se o svých potížích s praktickým lékařem. Sekundární bolesti hlavy mohou mít naprosto banální příčinu, ale někdy se jimi hlásí i rostoucí nádor v lebce nebo zúžení cév zásobujících kyslíkem a živinami mozkovou tkáň. Nebezpečným stavem provázeným bolestí je meningitida (zánět mozkových plen), v případě současného postižení mozku meningoencefalitida.

Pokud se jedná o hnisavý zánět způsobený bakteriemi, jsou bolesti výrazné, rostoucí, spojené se spavostí, horečkou a často také zvracením. Objevuje se ztuhlost šíje, potíže se zhoršují a většinou pacienta přivedou do nemocnice. Po potvrzení diagnózy lékaři zahájí léčbu antibiotiky. Bolest hlavy rovněž patří k příznakům virové infekce mozku, například klíšťového zánětu.

„Intenzita bolesti hlavy nemusí odpovídat závažnosti její příčiny. Proto nepodceňujte ani slabší bolest, která nemizí a trvá déle než dva týdny,“ zdůrazňuje na závěr doktor Klempíř.

Článek vyšel v časopisu Moje Zdraví 6/2013

Další články z rubriky

5 největších mýtů o liposukci: Čemu se vyhnout a komu neprospěje?

5 největších mýtů o liposukci: Čemu se vyhnout a komu neprospěje?

Včera | Reklama je mocným lákadlem, zvláště co se týče hubnutí v oblasti kritických partií. Chcete-li se…

Vánoční vzkaz pro muže: Jak se trefit s dárky a co nikdy nekoupit!

Vánoční vzkaz pro muže: Jak se trefit s dárky a co nikdy nekoupit!

Včera | Muži vědí, že máme rády kosmetiku a parfémy, jenže většinou naprosto netuší, co přesně z toho nám…

Pozor! 7 věcí, které se vám nehty pokouší říct o vašem zdraví

Pozor! 7 věcí, které se vám nehty pokouší říct o vašem zdraví

30. 11. | Všechny se snažíme mít ruce krásné, upravené, s dobrou manikúrou. Jenže daleko důležitější než…

7 situací, kdy podprsenka může škodit zdraví

7 situací, kdy podprsenka může škodit zdraví

28. 11. | Hledáte padnoucí podprsenku? Nejste sama. Ideální podprsenka by vás neměla nikde utlačovat, škrtit…