Zdravotní sestra Ivana hned po ukončení studií nastoupila na hepatologii do Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). Zřejmě při manipulaci s biologickým materiálem se nakazila virem hepatitidy C. Měla zvýšenou sedimentaci a byla stále unavená, ale příčinu onemocnění se stále nedařilo odhalit. Ivanin stav se pořád zhoršoval, sestřička však pracovala dál, vdala se a založila rodinu. Nemoc zůstala nerozpoznána téměř další čtvrtstoletí. Na správnou diagnózu se přišlo náhodou, při kontrole zaměstnanců, zda mají protilátky vůči hepatitidě B.
„U mě se nevyvinuly, proto mě závodní lékař přeočkoval,“ vzpomíná Ivana. Vakcína rozbouřila už tak dost sužovaný organismus a Ivaně bylo ještě mnohem hůř. Nakonec se diagnostikovala sama - udělala si v laboratoři testy na panel hepatitid.
Skončila v invalidním důchodu. Následovala kombinovaná léčba dvěma preparáty, která však pacientce působila kruté bolesti. Hladina virů navíc stále neklesala a léčba byla přerušena. Pár měsíců před odchodem do důchodu nastoupila Ivana na půl úvazku zpátky do zdravotnictví, kde jí nabídli účast v klinické studii na nový lék. Potíže začaly ustupovat. Po 25 letech virus z krve zcela zmizel.
Netypické céčko
Hepatitida C se přenáší z matky na plod nebo krevní cestou. Případ zdravotní sestry Ivany nebyl výjimečný - virus hepatitidy C se dříve často přenášel ve zdravotnickém zařízení infikovanou jehlou, častým zdrojem nákazy bývaly až do 90. let krevní transfuze. Dnes jsou hlavními zdroji infekce také jehly - ty nesterilní, používané k aplikaci drog.
Zcela výjimečně se lze nakazit také při sexuálním kontaktu s nakaženou osobou, virus se do vaší krve může dostat prostřednictvím kontaminované žiletky, nůžtiček nebo zubního kartáčku. Z matky na dítě se infekce může přenést také přes placentu během těhotenství. Příznaky choroby nejsou typické, často chybí obtíže i žluté zbarvení kůže, to se objeví až ve stadiu cirhózy.
Virus poškozuje játra pomalu a pacient může žít 20 i 30 let bez jakýchkoli potíží. Ne všichni nemocní dojdou až do stadia cirhózy, teprve tehdy nastává problém s funkcí jater. Jediným řešením je pak transplantace jater.
Zpět na začátek abecedy
Hepatitida typu A je všem dostatečně známá. Nakazíte se, když se dotknete něčeho kontaminovaného (držadla v dopravních prostředcích, madla nákupního vozíku, bankovky atd.), neumyjete si ruce a virus se vám dostane do úst. Onemocnět můžete, požijete-li nedostatečně očištěné kontaminované potraviny (salát, okurky, melouny na trhu v exotickém místě). Nakazit se lze i z kostek ledu pocházejícího z kontaminované vody.
Virus hepatitidy typu A (HAV) je převelice houževnatý; přežívá často i několik týdnů, aniž by ztratil jen kousíček ze své potence. V poslední velké české epidemii v 80. letech se nakazilo 33 tisíc obyvatel. „Viníkem“ byly kontaminované jahody použité k výrobě mražených nanuků. Je to důkaz toho, že mnohdy dodržování hygienických pravidel nestačí - virus přežije i při teplotách pod bodem mrazu. Na druhou stranu jej lze zničit pětiminutovým varem nebo dezinfekcí pomocí přípravku s obsahem chloru či alkoholu.
Jak poznáte, že si virus žloutenky typu A našel cestičku i do vašeho organismu? Během 2 až 6 týdnů od kontaktu s virem se obvykle objeví příznaky podobné chřipce.
U dospělých může dojít ke žlutému zabarvení kůže a očního bělma - není to však pravidlem. „U hepatitidy A je nejvíce takzvaných asymptomatických průběhů, kdy pacient nemá žádné příznaky, ale stává se zdrojem infekce pro ostatní vnímavé jedince,“ upozorňuje MUDr. Jiřina Hobstová, CSc., z Centra pro léčbu virových hepatitid Interní kliniky 2. LF UK a FN Motol v Praze.
Nemastné neslané „áčko“
„V mém případě se hepatitida podobala začátku virózy: naměřil jsem si 38 °C, měl jsem zimnici, ale nic jiného - kromě pocení. Potil jsem se po celou dobu a opravdu hodně, od začátku ještě další tři týdny,“ vypráví třicetiletý Jakub.
„Nemoc byla podchycena naštěstí hned v začátku, okamžitě mne hospitalizovali a nakonec jsem zůstal v nemocnici 17 dnů. Stejně není kam spěchat, protože jen ležíte, potíte se, aniž chcete, a hodně spíte,“ dodává Jakub. Léčba hepatitidy typu A se odvíjí od příznaků nemoci, hospitalizace na některém z infekčních oddělení nemocnice je povinná. Proti onemocnění neexistují žádné cílené léky, doporučena je jaterní dieta, trvání diety je individuální.
„Já jsem dostával vitaminy, na játra jsem užíval ostropestřec, část doby jsem trávil na kapačkách a hodně, opravdu hodně jsem odpočíval. Klid a tekutiny jsou jistě nejdůležitější,“ říká Jakub. K dalším obecně platným opatřením patří omezení fyzické námahy, žádný alkohol, ale i omezení nadměrného slunění nebo užívání hormonální antikoncepce.
„Jestli je dieta přísná? Jak pro koho - kdo nepije alkohol a nesmaží se na slunci, jak je den dlouhý, ten to nemá tak zlé. Na začátku je dobré si vystačit jen s bílým pečivem z předchozího dne, vodou a čajem. Taková alternativa,vězeňské stravy‘, “ usmívá se Jakub. Z jídelníčku vyloučil smažené, tučné a nadýmavé pokrmy.
„Kondice je po několika měsících,jakoby‘ zpět. Nepatřím mezi horlivé sportovce a snažím se šetřit se. V podstatě dnes nepoznám, že jsem byl nemocný - kdybych si ovšem dal pečenou kachnu, bylo by zle hned,“ říká. Dietní a režimová opatření jsou individuální, dlouhodobé diety bez tuku nejsou zvlášť u dětí doporučovány. Po prodělaném onemocnění je člověk proti další infekci chráněn.
Nevyhýbá se turistům ani dětem
Virus hepatitidy A se ani zdaleka nezalekne dětí, ba naopak - v ČR bylo v posledních třech letech zaznamenáno v průměru 740 případů, kdy nejčastěji postiženými byly děti do 4 let. Riziko infekce všeobecně významně stoupá v rozvojových zemích a v zemích s nízkými hygienickými standardy. Mezi nejrizikovější oblasti patří Afrika (včetně oblíbených prázdninových destinací, jako jsou Egypt a Tunisko), Asie, Střední a Jižní Amerika.
„HAV je nejčastější importovanou hepatitidou, proto se cestovatelům doporučuje před cestou do endemických oblastí očkování. Proti HAV existuje velmi účinná vakcína, po dvou dávkách se předpokládá ochrana nejméně 10 let,“ upozorňuje lékařka.
K nákaze tedy stačí jen velmi málo; budete-li však kromě očkování dodržovat další jednoduchá doporučení, snížíte nebezpečí na minimum. V rizikové destinaci se vyvarujte pití vody z kohoutku či neznámého zdroje; zde má balená voda skutečně velký význam.
Používejte ji i k ředění šťáv a džusů. Jíst byste měli jen to, co prošlo desetiminutovým varem. Jezte jen to, co jste si sami umyli či oloupali. Před každým jídlem si pečlivě myjte ruce mýdlem a čistou vodou, s výhodou lze použít dezinfekční gel. „Virus se množí v zažívacím traktu, a tudíž nejdůležitější je mytí rukou po použití WC, po cestování MHD, použití nákupních vozíků a vlastně všeho, co mohli používat cizí lidé, kteří by mohli být zdrojem nákazy. Mytí celého bytu dezinfekcí považuji za zbytečné. Ideální by bylo zavedení plošné vakcinace dětí v ČR. Existuje kombinovaná, velmi účinná vakcína proti hepatitidě A + B, a pokud by se začaly očkovat děti již například od 10-12 let věku, byla by situace vyřešená. Ale toto je již téma odborných diskusí vakcinologů, pediatrů, infektologů a epidemiologů,“ říká lékařka.
Sdílení „béčka“
Při onemocnění žloutenkou typu B hrají roli jiné kontaminační kanály, třeba nakažená krev (uživatelé drog). Velké nebezpečí rovněž hrozí při tetování, piercingu, akupunktuře, návštěvách kosmetického salonu nebo při ošetření v zubařské ordinaci v místech s nízkou úrovní hygieny. Až v polovině případů hrozí přenos při nechráněném pohlavním styku s nakaženým jedincem -stačí pouhá kapička krve z trhlinek v oblasti pohlavního ústrojí. „Béčko“ bývá často nechtěným „dárkem na rozloučenou“ z exotické cesty za dobrodružstvím.
V ČR se podle odhadů v současnosti nachází asi 50 tisíc přenašečů „béčka“. Řada z nich však o své nemoci nemusí vůbec vědět. Nejvíce případů bývá hlášeno ve věkové skupině 25-35 let. Ročně u nás onemocní zhruba 120 lidí a výskyt stále klesá. Inkubační doba může být u HBV dlouhá: 4 týdny až 6 měsíců. Během ní se onemocnění neprojevuje, ale nakažený jej může šířit dál.
Mezi hlavní příznaky onemocnění patří horečka, únava, nechutenství, tmavá moč a naopak světlá stolice a dále zežloutnutí pokožky. Akutní stadium trvá několik týdnů a léčba je především podpůrná (klid na lůžku, dieta, mírnění příznaků). Pro případ velmi těžkých akutních případů, kde hrozí selhání jater (1ň% případů), jsou k dispozici antivirotika. Zrada u „béčka“ tkví v tom, že může přejít do chronického stadia (4ň% případů) a způsobit vážné problémy v podobě cirhózy, či dokonce karcinomu jater. V chronickém stadiu se tento typ žloutenky léčí antivirotiky, léčba je však velice nákladná a často nevede k eliminaci viru z organismu, pouze zbrzdí jeho množení, čímž se celý proces zánětu zpomalí. Po prodělaném onemocnění je organismus před další infekcí chráněný.
„Sama bych se asi nejvíc bála právě hepatitidy B, které se člověk léčbou vlastně nikdy nezbaví, i když virus může,spát‘,“ říká lékařka. K preventivním opatřením patří kromě účinného očkování dodržování hygienických opatření, ale i nesdílení ručníků, žiletek či kartáčků na zuby s jinými lidmi a striktní dodržování zásad bezpečného sexu.
Další typy laici moc neznají
Závažné virové onemocnění jater dokáže způsobit virus hepatitidy typu D.
K tomu, aby se v organismu „uplatnil“, však potřebuje pomoc - přítomnost viru hepatitidy typu B. Výskyt tohoto typu žloutenky je v ČR zanedbatelný.
Léčba se odvíjí podle závažnosti příznaků, preventivní opatření jsou stejná jako u „béčka“. „Hepatitida typu E byla donedávna častou importovanou infekcí, hlavně z Indie, ale dnes již máme zdroje vlastní a v roce 2014 bylo v ČR hlášeno 299 případů. Jde o potravinovou infekci, přenos kontaktem je vzácný,“ doplňuje MUDr. Hobstová. Onemocnění se projevuje stejně jako žloutenka typu A. Vakcína v současné době neexistuje. HEV se léčí pouze podle příznaků, účinné virostatikum neexistuje. Velmi nebezpečná je HEV podle odborníků pro těhotné ženy v poslední třetině gravidity - onemocnění může skončit fatálně pro matku i plod.
Játra v centru pozornosti
Vzhledem k tomu, že každý ze jmenovaných typů hepatitid má vliv na funkci jater, je dobré zaměřit pozornost na tento nepostradatelný orgán. Jak bychom si měli svá játra chránit? Jaterní buňky poškozuje například alkohol. Zdravá a pružná tkáň je během let se skleničkou postupně nahrazována tkání jizevnatou a nefunkční. K usazování tuků v játrech přispívá rovněž nadváha, zvláště je-li spojena s cukrovkou. Obrovský vliv na játra mají rovněž některé léky a chemikálie, například z cigaret.
Podle serveru www.uLekare.cz může jedincům s HCV přitížit příjem lepku.
V souvislosti s lidským zdravím se diskutuje především o účincích glyfosátu, využívaného jako herbicid na obilných polích. Část prostředku ulpívá i v klasech, čímž se dostává do naší potravy. Zdravý lidský organismus odstraní glyfosát játry. Problém nastává v případě jejich postižení virovou hepatitidou. Bezlepková dieta by mohla zatíženým játrům výrazně odlehčit.
Žloutenka u novorozenců
Úplně odlišný mechanismus původu má novorozenecká žloutenka. Příčinou jejího vzniku není infekce, ale rozpad nadbytečných červených krvinek. Plod v děloze dostává svůj příděl kyslíku přes placentu. Tlak tohoto kyslíku je poměrně nízký a plod potřebuje více červených krvinek k tomu, aby jej dopravily do všech svých tkání. Když se dítě narodí, začne dýchat vzduch, který je kyslíkem prosycený. Část červených krvinek proto miminko nepotřebuje, takže se jich začne zbavovat. Během jejich rozpadu se uvolňuje barvivo zvané bilirubin (ten je za normálních okolností rozkládán v játrech, pak je žlučí vylučován do střeva a stolicí ven z těla). Játra novorozence však nejsou úplně zralá a nápor bilirubinu z rozpadajících se červených krvinek nezvládají a výsledkem je je zvýšená hladina bilirubinu v krvi, potažmo žluté zbarvení kůže…
V Praze je HAV nejrozšířenější
V roce 2014 bylo v Praze hlášeno celkem 247 případů onemocnění virovou hepatitidou A, což byla nejvyšší nemocnost v celé republice, kde celkem onemocnělo 673 lidí. Praha zaznamenává rostoucí trend výskytu nemoci během posledních pěti let. Nejmenšímu pražskému pacientovi nebyl ani rok, nejčastěji onemocněli mladí dospělí. Jen 1/3 pacientů patřila do socio-ekonomicky slabé skupiny (10 % drogově závislí, 5 % bezdomovci), stejný počet pacientů onemocněl přímo v rodinách. Rozdíly mezi jednotlivými kraji jsou až několikanásobné - zatímco v Praze ve druhé polovině listopadu onemocnělo tolik lidí, že se stav blížil hranici epidemie, ve Zlínském kraji se žloutenka typu A téměř celý rok nevyskytovala. (Zdroj: MUDr. Zdeňka Jágrová, vedoucí protiepidemického odboru Hygienické stanice hlavního města Prahy) Vakcinace proti nákaze HAV a HBV
se doporučuje nejen při cestách za exotikou, ale i po Evropě. Nejlepší ochranu poskytuje kombinovaná vakcína; očkuje se ve třech dávkách. Už po 2. dávce vakcíny zhruba po 6 týdnech od zahájení očkování vakcinace poskytuje dostatečnou ochranu, jež se po přeočkování třetí dávkou (zhruba po půl roce od zahájení očkování) stává dlouhodobou. Existuje i zkrácené očkovací schéma. Děti jsou v raném dětství plošně očkovány pouze proti žloutence typu B. Pro děti od jednoho do 15 let věku byla speciálně vyvinuta dětská forma vakcíny proti HAV.
O autorovi| Markéta Ostřížková, odborná spolupráce: MUDr. Jiřina Hobstová, CSc., Centrum pro léčbu virových hepatitid Interní kliniky 2. LF UK a FN Motol v Praze
Článek vyšel v časopise Moje Zdraví