V neděli 31. 3. 2024 se změní čas ze zimního, respektive standardního, na letní, ručičky na hodinkách tak posuneme vpřed ze 2.00 na 3.00 hodiny. Jak změna času působí na lidský organismus? Většinou se má za to, že negativně, dokonce se prý zvyšuje riziko infarktu, nicméně najdou se i lékaři, kteří tvrdí, že to není problém a lidi jen štve o hodinu dřívější vstávání v případě letního času. Jak je to doopravdy? Co nám vlastně při změně času vadí nejvíce?
Změny času ze zimního na letní a z letního na zimní: Jaké na nás mají účinky
Asi vás to nepřekvapí, ale změna času z letního na zimní pro nás až tak riziková není, obráceně to ale snášíme mnohem hůř. Je to tím, že musíme vstávat o hodinu dříve a málokdo dokáže jít spát večer dřív, a pokud už se k tomu odhodlá, často nemůže usnout. Většina lidí se se změnou času velmi rychle srovná, výsledkem jsou pro ně tak v ideálním případě jen účinky jako nevyspalost, podrážděnost a únava, v krajním případě ale hrozí až riziko infarktu, mrtvice, sebevraždy a potratu. Také se zvyšuje riziko dopravních nehod.
Jak, kdy a proč se zrodila myšlenka na změnu času? Podívejte se na video:
Jaká zdravotní rizika nám hrozí
Vědci z americké University of Colorado v Denveru totiž zjistili, že po změně na letní čas vzrůstá riziko infarktu o 25 procent, mrtvice naštěstí jen o 2 procenta. Podle australských vědců zase mohou mít citlivější jedinci po změně času i vážné psychické problémy, které mohou končit až sebevraždou. Nejrizikovější je první týden po změně času. Změna času ohrožuje i nastávající maminky, a to ty, které otěhotněly díky umělému oplodnění. Po přechodu na letní čas se u nich zdvojnásobuje počet potratů. A v neposlední řadě kvůli zvýšené únavě vzrůstá i počet dopravních nehod, švédský výzkum zaregistroval zvýšení o 11 procent.
Nejrizikovější je vždy pondělní ráno po změně času, kdy se lidí chystají do práce. Proč tomu tak je, lékaři přesně nevědí.
Co na změnu času říkají vnitřní biologické hodiny
Nedostatek spánku: Jedinci, kteří mají nadváhu, jsou obézní, mají zvýšené riziko cukrovky nebo onemocnění srdce, reagují na změny mnohem citlivěji. Nedostatek spánku může změnit i další tělesné procesy včetně zánětlivé reakce, která může přispět k infarktu. Záleží také na tom, zda patříte k ranním ptáčatům, nebo nočním sovám − pokud vám ráno nedělá problém vstávat, pak změna času nemusí být tak dramatická.
Laura Poláková
20. prosince 2021
Biologické hodiny: Každá buňka v těle má své vlastní hodiny, které jí umožní předvídat, kdy se něco stane a jak se na to připravit. Když dojde k posunu času dopředu, chvíli trvá, než se buňky zase seřídí. Vnitřní hodiny v nich se musí připravit na stres nebo nějaký podnět − ve chvíli, kdy se čas posunuje dopředu, buněčné hodiny očekávají další hodinu spánku, ale nedostanou ji, což má negativní dopad na organismus.
Imunitní funkce: I imunitní buňky mají svoje hodiny a jejich odpověď závisí na denní době. Studie prováděné na myších ukázaly, že akutní změna času má nepříznivý dopad na imunitní odpověď. Naštěstí se hodiny v těle nakonec synchronizují. U některých lidí je však tento proces rychlejší, u jiných pomalejší.
Odborníci radí: Jak zvládnout změnu času co nejlépe?
V inkriminovaný čas (tedy v létě a na podzim) se probouzejte v sobotu a neděli o 30 minut dříve a dopřejte si vydatnou snídani, procházku venku a také cvičení. Pomůže vám to obnovit centrální hodiny v mozku, které reagují na změny světlých a tmavých cyklů, a také periferní hodiny (ty reagují na příjem potravy a tělesnou aktivitu). To umožní tělu přirozeně se synchronizovat se změnou času.
Jsou ovšem odborníci, kteří tvrdí, že změna času nemá na lidské zdraví zásadní vliv. ČTK citovala například biochemičku, fyzioložku a bývalou předsedkyni Akademie věd ČR Helenu Illnerovou, která říká, že změny času mají na lidi spíše krátkodobý dopad. „Krátce poté, co se změní středoevropský čas na letní, mohou lidé spát kratší dobu, mohou být unavenější, může být větší úrazovost. Asi to nebude trvat déle než týden,“ řekla. Stejného názoru je podle ČTK i například Tomáš Kalinčík z pražské Neurologické kliniky a Centra klinických neurověd.
Zruší se změna na letní čas?
Už to vypadalo, že změna času by se mohla stát minulostí, když Evropská komise po hlasování občanů v létě 2018 schválila návrh na zrušení přechodu na letní čas. A přestože poslanci Evropského parlamentu v roce 2019 odhlasovali ukončení sezónní změny času od roku 2021, na uvedení do praxe se dosud nedostalo a data pro střídání času jsou určena až do roku 2026.
