Zotavení těla po poslední cigaretě je běh na dlouhou trať. Ale vyplatí se To, že skoncování s kouřením má jednoznačně pozitivní vliv na lidské zdraví, je stará známá věc.
www.odvykani-koureni.cz
Méně se však ví, jaké jsou přesné účinky na lidský organismus v jednotlivých časových úsecích po poslední cigaretě. Co se tedy děje v kuřákově těle rok po poslední cigaretě?
První změny v krvi
Změny v lidském těle nastávají už dvacet minut po poslední cigaretě. Po této době se totiž snižuje hladina oxidu uhelnatého v krvi. Ten ovlivňuje krevní barvivo hemoglobin a odebírá tak tkáním životodárný kyslík. I když se ale jeho hladina vrátí k normálu, jeho účinky přetrvávají ještě zhruba 12 hodin.
Další změna nastane asi po 14 dnech od poslední vykouřené cigarety. Tehdy totiž začne pomalu, ale jistě klesat riziko infarktu. Za další měsíc se zlepší i funkce plic, a kuřákovi se tak bude nejen lépe dýchat, ale odpadnou mu i záchvaty nočního a ranního kašle a dušnosti. Jaké změny ale nastanou po jednom roce?
Rok bez cigarety
Kuřáci, kteří se před jedním rokem zřekli své vášně, mají o celou polovinu nižší riziko ischemické choroby srdeční než jejich stále kouřící exkolegové. Hrozící infarkt či angina pectoris jsou tedy částečně zažehnány, přesto ale ještě stále není vyhráno. Důležité je hlavně vytrvat.
Kouření totiž hraje v srdečních onemocněních stále velkou roli i několik let po poslední cigaretě. Zvyšuje jak krevní tlak, tak i poškozuje výstelku cév. Její kompletní obnovení může trvat i několik let. Aby se totiž vyrovnalo riziko mezi bývalým kuřákem a člověkem, který nikdy nekouřil, potřebuje kuřákovo tělo na regeneraci zhruba patnáct až dvacet let. Teprve po této době je na tom kuřákovo srdce stejně jako u nekuřáka.
Se srdečními a cévními obtížemi souvisí i riziko vzniku cévní mozkové příhody. To klesá na polovinu asi po pěti letech od poslední cigarety.
Pozor na plíce
Ačkoliv by se mohlo zdát, že když klesne riziko kardiálních komplikací, klesne i riziko plicních onemocnění, opak je pravdou. Plíce totiž na regeneraci potřebují daleko více času. Je to dáno zejména tím, že buňky plic přicházejí do styku s cigaretovým kouřem přímo.
Proto je také doba nutná alespoň k částečnému poklesu rizika například nádorových onemocnění plic ne v řádech měsíců až jednoho roku, ale je třeba minimálně 10–15 let nekouřit. Teprve poté klesne riziko rakoviny plic na polovinu.
Podobné to je i s jinými nádorovými onemocněními, které může kouření vyvolávat, jako je rakovina močového měchýře, ledvin, jazyku a hrtanu. Jejich riziko také klesá až po uplynutí deseti let od poslední vykouřené cigarety.
Bez cigaret bohatší
Zotavení těla z následků cigaretového kouře je tedy běh na dlouhou trať. Kdo ale skončí co nejdříve a hlavně vytrvá, bude po několika letech mít nejen zdravější tělo, ale i plnější peněženku. Za deset let totiž při jedné krabičce cigaret denně ušetří skoro 300 000 korun.