Neshody s otcem
Kamila Moučková se narodila v rodině komunistického funkcionáře a novináře Viléma Nového, který před Němci utekl do Anglie, kde se připojil k zahraničnímu vysílání BBC. Jeho emigraci odnesla rodina. Kamilinu maminku odvedli do vězení a dokonce měla jít na popravu. Nakonec ji odvezli do koncentračního tábora, z kterého se vrátila s osmatřiceti kilogramy váhy. Válku strávila Kamila u její kamarádky a u jejího manžela se začala školit na zubní laborantku. Její „náhradní“ matka byla nadšenou ochotnicí a Kamilu brala s sebou. Ta nakonec začala hrát nejdřív v teplickém a potom v jihlavském Horáckém divadle.
Po normalizaci se její otec velice politicky angažoval, od roku 1968 spolu deset let nepromluvili, jejich názory byly naprosto opačné. Zatímco ona vysílala z ilegality, on si chodil pro instrukce na sovětské velvyslanectví. Kamila Moučková nikdy nechápala, jak se mohl ze vzdělaného muže, který emigroval a účastnil se vysílání BBC, stát komunistický funkcionář a normalizátor.
Marta Pušová
11. ledna 2020
Pokračování 2 / 5
Srdeční záležitosti
Ve dvaceti se Kamila Moučková stala poprvé matkou, narodila se jí dcera Kateřina. Otcem byl její první manžel, herec Horáckého divadla Miloš Willig. Měli sice odlišné politické názory, ale jejich manželství se nakonec rozpadlo po necelých dvou letech kvůli rodinnému příteli, studentovi medicíny Josefu Moučkovi. S ním se Kamile narodily další dvě děti – Bára a Ondřej.
V práci se Kamile Moučkové dařilo, vyhrála konkurs na televizní hlasatelku. Nicméně péče o tři děti byla také časově náročná a manžel byl vytížený lékař, a tak zaměstnala tehdy ještě ani ne šestnáctiletou chůvu. Bohužel vzápětí měla prožít přesně to, co způsobila svému prvnímu muži. Druhý manžel ji totiž opustil právě s onou mladou slečnou a ona zůstala sama na tři děti.
Ivana Štědrá
12. března 2021
Pokračování 3 / 5
Z kluka na byt láska jako trám
O seznámení s o jedenáct let mladším absolventem DAMU Jiřím Zahajským se postarala kovaná komunistka Jiřina Švorcová, když se Kamily Moučkové zeptala, jestli by mladého herce, který k nim nastoupil do divadla, mohla na čas ubytovat. Byla z toho láska na celých jednatřicet let. Ona byla tehdy dvakrát rozvedená známá televizní tvář, která vychovávala tři děti, on začínající herec. Ona ho podpořila ze začátku, on ji ve chvíli, kdy podepsala Chartu 77 a stala se z politického hlediska velmi problematickou osobou.
Bohužel ani tahle láska neskončila happy endem. V době, kdy Kamila lepila pytlíky a myla schody, aby měla na živobytí (a Jiří Zahajský se skamarádil s alkoholem), se do něj zamilovala herečka Jana Brejchová a Zahajský Kamilu opustil. Hlasatelka Brejchové odpustila až v době, kdy jí bylo devadesát let.
Pokračování 4 / 5
Se samopalem v zádech
Ještě 21. srpna byla s partnerem Jiřím Zahajským u Jana Wericha na jeho šumavské chalupě. Večer se vrátili do Prahy a v noci ji vzbudil telefon. Jiří Dienstbier jí tehdy volal, že Prahu obsazují sovětská vojska. V mžiku se oblékla a jela do televize. Při vysílání na ni mířili dva vojáci samopaly, ale ona do mikrofonu mluvila dál. Poté, co byl druhý den dopoledne vysílač vypnut, se ještě týden účastnila protiokupačního vysílání a hlásila ilegálně zprávy z Tesly v Hloubětíně. Přestala, až když Alexander Dubček vyzval lidi, aby proti okupantům nic nepodnikali. Poté, co se v září televizní vysílání obnovilo, nechtěla číst cenzurované zprávy.
A pak přišel zákaz, nesměla se ukazovat v televizi. Myslela si, že se za rok nebo dva vrátí zpátky, ale svou práci nakonec musela opustit na celých jednadvacet let. Nikde ji nechtěli zaměstnat, a tak nakonec lepila papírové pytlíky. Její situace se nelepšila, a stejné to bylo i s psychikou. Zhruba v roce 1979 udeřila deprese. Pomohl jí Jan Cimický, který jí předepsal léky. Když se nemohla realizovat sama, začala žít život svého partnera. A právě to se možná tehdy stalo jejímu vztahu s Jiřím Zahajským osudným. Na matčinu protisocialistickou angažovanost doplatily i děti. Nedostaly se na školy, studovat a uplatnit se mohly až po sametové revoluci.
Pokračování 5 / 5
Satisfakce
Po roce 1989 se Kamila Moučková vrátila do České televize, kde moderovala pořad Objektiv a Barvy života, spolupracovala hlavně s rádiem Svobodná Evropa a také dabovala. K pětaosmdesátým narozeninám obdržela za statečnost Cenu Arnošta Lustiga, mimochodem svého dlouholetého kamaráda, v roce 2013 medaili Za zásluhy. Napsala svou autobiografii s názvem Říkali jí lvice, vyšla jí kniha fejetonů. V roce 2019 se také stala čestnou občankou Prahy 1. I když je jí už 91 let, je pořád o ní slyšet. Spolu s televizní moderátorkou Světlanou Wittovskou na podzim 2019 vydala knižní rozhovor Hlavou proti zdi, což byl její poslední počin.
Nejpalčivějším zdravotním problémem Moučkové posledních měsíců byla bolavá páteř, která ale vzhledem k jejímu stavu nešla operovat. Zřejmě tomu nepřidalo zranění v červenci 2018, kdy si při pádu zlomila krček v kyčli. „Jenže to v nemocnici vůbec nepoznali a dva týdny mě nechali jen tak bez operace. Hodně to bolelo,“ postěžovala si tehdy otrávená a rozmrzelá hlasatelka s tím, že stáří je jen pro statečné. Už delší dobu bojovala i se zhoršeným psychickým stavem, střídavě pobývala v nemocnici a doma. Nedávno musela být dokonce převezena do péče boromejek. Včera 24. 11. 2020 ve věku 92 let zemřela.
Ivana Štědrá
11. ledna 2020