Adina Mandlová v roce 1937 Profimedia

Adina Mandlová v roce 1937 Profimedia

Adina Mandlová s Oldřichem Novým ve filmu Kristian z roku 1939 Profimedia
Adina Mandlová s Oldřichem Novým ve filmu Kristian z roku 1939 Profimedia
Fotografie z výstavy o Adině Mandlové Profimedia
Adina Mandlová krátce před svou smrtí v roce 1991 Profimedia
19
Fotogalerie

5 největších hvězd první republiky, které zničily alkohol a deprese

Toužíme po jejich životě, také bychom chtěly být tak krásné a obletované. Jenže světská sláva, polní tráva. Tyto krásky dožily samy v osamění, často jen ve společnosti deprese či alkoholu.

Sláva jim štěstí nepřinesla

Prvorepublikové hvězdy nás pořád překvapují svou elegancí a noblesou. Když se díváme na filmy pro pamětníky, užíváme si dokonalé účesy, make-up, nádherné šaty. A nějak se nedokážeme smířit s tím, že tyto divy bojovaly s démony, které je dost často přemohly. Proč snad jediná prvorepubliková kráska nedopadla dobře? Můžeme spekulovat o tom, že jim život zničila válka. Poté je dusil komunistický režim, před kterým některé z nich uprchly. Ať už zůstaly v Československu nebo odešly do zahraničí, kromě Nataši Gollové se jim už znovu kariéru nastartovat nepodařilo. Co osud přichystal Adině Mandlové, Nataše Gollové, Lídě Baarové, Haně Vítové a Věře Ferbasové?

Úvodní foto: Profimedia

Pokračování 2 / 6

Adina Mandlová

Byla čertovské dítko už během dospívání. Když se vrátila do Prahy z Paříže, kam ji rodina „uklidila“ do dívčího penzionátu pro mladé slečny, seznámila se s režisérem Hugo Haasem, který se stal jejím přítelem a po jeho boku se život proměnil v ještě zběsilejší jízdu. Na večírcích nechyběl kromě alkoholu ani kokain. Sama Mandlová se ráda napila, a to i během natáčení, i když to nijak nepřeháněla. Za první republiky se točilo maximálně na dva natáčecí pokusy, filmový pásek byl drahý, tak si nemohla dovolit být indisponovaná. Vztah s Hugo Haasem nastartoval její kariéru, natočila s ním sedm filmů, zpočátku hrála krásné mladé dívky, později ironické, sportovně založené mladé ženy, poté zhýčkané dámy z vyšší společnosti.

Hugo Haas si ale nakonec vzal jinou a Adina si prošla řadou vztahů včetně několika manželství, z nichž ani jedno nebylo šťastné. V roce 1947 se provdala za letce RAF a odešla s ním do Anglie, kde už však nedokázala nastartovat svou kariéru. V roce 1990 se tak do Čech vrátila stará, zahořklá dáma, která o rok později zemřela.

Pokračování 3 / 6

Nataša Gollová

Stejně jako Adina ani Nataša Gollová se nevyhýbala skleničce během natáčení. Není se konec konců co divit, práce to byla tvrdá, jelo se ve vysokém tempu, v ateliérech bývala zima, a tak malý panáček rumu rozproudil člověku krev. Nataša, vlastním jménem Hodáčová (příjmení Gollová si vzala po dědečkovi, aby otci nezpůsobila svým herectvím těžkosti), byla samozřejmě krásná, ale i inteligentní a vzdělaná žena, zároveň skvělá komička, což je u žen vzácnější než u mužů. Stejně jako její kamarádka Adina Mandlová měla po válce problém najít práci, v Praze se stala nežádoucí, musela odejít do Českých Budějovic.

Zde hrála v místním divadle a provdala se za režiséra Karla Konstantina. Před kamerou se zase objevila až v roce 1951, kdy jí pomohli Jan Werich s Martinem Fričem, kteří ji obsadili do dvoudílného filmu Císařův pekař – Pekařův císař. Gollová začala opět hrát v divadle v Praze, posléze i ve filmech. Zatímco pracovně se jí dařilo, zasadil jí život ránu, když v roce 1962 zemřel nečekaně její manžel. Gollová se z toho už nikdy nevzpamatovala. Svůj žal zaháněla alkoholem, víc a víc na ni doléhala samota, a když neměla žádnou práci, sedávala v hospodě, dávala si pivo a dva rumy a všechny kolem zvala. Konec života strávila v domově důchodců. Když na podzim 1988 zemřela, vyšla v novinách jen dvouřádková noticka.

Pokračování 4 / 6

Lída Baarová

Díky filmu Lída Baarová z roku 2016 je osud této herečky v současnosti víc než známý: Její pád nemohl být strmější, obletovaná kráska i úspěšná herečka skončila v roce 1945 ve vězení, kvůli čemuž záhy zemřely její matka a sestra, otec přišel o nohu. Baarové se posléze podařilo emigrovat, dostalo se jí ještě několika menších rolí ve filmu, ale znovu svou filmovou kariéru nerozjela. Vdala se za lékaře Kurta Lundwalla, ten však bohužel po třech letech zemřel a Baarová si přestala barvit vlasy a stáhla se do ústraní. V závěru života ji trápila osamělost, sem tam přijala návštěvu, kouřila, pila koňak a utápěla se ve vzpomínkách na minulost. Její psychický stav se zhoršoval tak, že nakonec byla zbavena svéprávnosti. Zemřela v osamění v roce 2000.

Pokračování 5 / 6

Hana Vítová

I když byla méně známá než Mandlová, Gollová a Baarová, natočila Vítová nejvíc filmů ze všech těchto slavných hereček. Na rozdíl od nich mohla před kameru i po válce, ale její filmová kariéra neměla dlouhého trvání a Vítová vystupovala pak už jen v kabaretech a estrádách. Narodila se jí dcera, ale manžel ji opustil kvůli mladší ženě. Všichni spolu pak žili v jednom bytě.

Tím ale životní tragédie Vítové neskončily. V šedesátých letech si její dcera vzala život kvůli nenaplněné lásce. Pro Vítovou to byla krutě tragická situace, dobývala se do koupelny, kde si její dcera podřezala žíly. Když se dostala dovnitř, dcera vyběhla a skočila z okna. Na sklonku života se jejím kamarádem stal alkohol, zemřela na rakovinu v roce 1987 naprosto opuštěná.

Pokračování 6 / 6

Věra Ferbasová

Ani komička proslavená filmy Slávko, nedej se, Mravnost nade vše či Andula vyhrála nedopadla dobře. Před válkou patřila k největším hvězdám stříbrného plátna, byla velmi populární a filmy s ní byly kasovními trháky. V roce 1942 ale přestala hrát, protože se nechtěla zaplést s nacistickým filmem. Na plátno se vrátila až po letech koncem 60. a začátkem 70. let. (Pamatujete ji ve filmu Jáchyme, hoď ho do stroje?).

Stejně jako se jí po válce nedařilo v práci, dolehla na ni tíha osudu i v soukromém životě. Po válce její rodinu připravili o majetek komunisté. Pak se na ni usmálo štěstí, když se podruhé vdala za architekta Josefa Pálku. Bezdětní manželé žili spokojeně v domku za Prahou v Ládví (dnes sem vede metro, tehdy to už nebylo hlavní město), měli pejska a kocoura, starali se o zahradu. Po smrti manžela ale Ferbasová o dům přišla a dožila v paneláku v garsonce v osamění. Psal se rok 1976.

Doporučujeme

Články odjinud