V sobotu 29. května 2021 uplynulo třiatřicet let od jeho předčasné smrti. Bylo mu necelých padesát devět let. Přestože přišla jeho smrt náhle, tak moc nečekaná nebyla. Vladimír Menšík totiž žil naplno, neznal míru v ničem, a přestože se od útlého věku léčil s těžkou nemocí, jako by na tom vůbec nezáleželo. Rád flámoval a rád se taky napil. Dokázal bavit celou společnost a bavil diváky ve filmech, v nichž se objevil. A baví dodnes.
Maturoval na průmyslové škole
Narodil se v říjnu 1929 v Ivančicích na Moravě, a přestože mu všichni říkali Vladimír, jmenoval se původně Vladislav – po otci. Na radu E. F. Buriana si ale křestní jméno pozměnil. Už od malička bylo jasné, že nuda s ním rozhodně nebude. Vladimír Menšík miloval poutě, zábavy a rád vyprávěl různé příběhy. Otec ale trval na tom, aby nejprve vystudoval něco „pořádného“, a tak odmaturoval na průmyslové škole.
V době středoškolských studií se věnoval sportu, hrál fotbal a házenou, takže to byl trochu šok, když v šestnácti letech při běhu zkolaboval a dostal první záchvat. Diagnóza byla jasná – astma, kterého se už nikdy nezbavil a po celý život s ním bojoval. Po maturitě chvíli pracoval v brněnských strojírnách a podal si přihlášku na JAMU. První pokus mu nevyšel, teprve napodruhé se na školu dostal.
Podívejte se na video v úvodu článku o nejzajímavějších momentech života Vladimíra Menšíka.
Marta Pušová
23. května 2019
Pokračování 2 / 5
Trápil se svým vzhledem
Kromě astmatu se v mládí Menšík trápil i svým vzhledem, připadal si ošklivý, a dokonce uvažoval o chirurgické úpravě chrupu. Nakonec to neudělal, zřejmě nenašel odvahu a ve finále zjistil, že jeho přátelská povaha se smyslem pro humor je pro ženy možná větším afrodiziakem než dokonalá krása.
V padesátých letech se dostal do Prahy. Divadelních rolí moc neodehrál, učaroval mu film a od začátku 60. let šel z role do role. Vladimír Menšík se objevil v takových filmech, jako byly Všichni dobří rodáci, Limonádový Joe, Markéta Lazarová, Zlatí úhoři, či v televizních snímcích – Tři oříšky pro Popelku, Arabela, Jak utopit doktora Mráčka, Dívka na koštěti a mnohé další, které se staly perlami české kinematografie. Geniální herectví prokázal nejen v komediálních rolích, ale také v dramatických, například ve filmech Ikarův pád či Dobří holubi se vracejí.
Pokračování 3 / 5
Byl jeden z nejlepších komiků
Typická pro něj byla rychlá mluva a velmi temperamentní gestikulace, velmi často se objevoval v televizních estrádách a silvestrovských pořadech, které dokonce s lehkostí moderoval. Proslavily ho i malé televizní povídky, které se natáčely podle diváckých námětů a které si vybavíte pod názvem Bakaláři.
Kolegové o něm říkali, že je herecký génius, a režisér Miloš Forman o něm dokonce tvrdil, že patří do trojice nejlepších českých komiků vedle Vlasty Buriana a Jana Wericha. Jeho herectví totiž bylo civilní a přirozené, což se líbilo nejen divákům. Navíc byl velice pokorný a pokora byla cítit z každého jeho vystoupení. Kromě hereckého talentu měl i jiné dary – uměl krásně zpívat a kreslit, rád také četl.
Pokračování 4 / 5
Dostal se do protialkoholní léčebny
Jeho bouřlivá a veselá povaha byla nakažlivá, dokázal jet naplno naprosto ve všem, nejen v práci, ale i v osobním životě. Rád flámoval a rád se taky napil, alkohol se stal brzo součástí jeho života. Bohužel to byl právě alkohol, kdo nejen zničil jeho první manželství, ale taky podkopával jeho zdraví. Z prvního manželství měl dvě děti, z druhého také dvě. Děti podporoval velmi dlouho a do konce života se staral i o svou maminku.
Kromě alkoholu hodně kouřil, což mu samozřejmě lékaři zakazovali kvůli astmatu. Prý dokázal vykouřit i osmdesát cigaret denně! Alkohol měl vliv i na jiné věci, později začal hůře rozeznávat barvy, a nakonec skončil v protialkoholní léčebně. Jeho zdravotní stav se zhoršoval, bral spousty léků na astma a často musel dostávat kapačky, aby se mu ulevilo. Ruce měl stále rozpíchané od injekcí. Typická pro něj byla permanentní dušnost a sípot, které byly slyšet i při běžném hovoru.
Pokračování 5 / 5
Zemřel dva dny po posledním vystoupení
V polovině osmdesátých let musel natáčení omezit, přitížilo se mu, a navíc na něj měli podle jeho druhé ženy spadeno komunisté. V posledních letech se živil hlavně zájezdovým programem Křeslo pro hosta, což Menšík kvitoval, protože ze všeho nejvíc miloval vystupování před lidmi.
Naposled se Menšík před publikem ukázal 27. května v pořadu Abeceda, kde už ale seděl na židli a bylo vidět, že mu není vůbec dobře. O den později měl Vladimír Menšík vystoupit v Brně, a přestože mu jeho osobní lékařka radila, aby nikam nejel, neposlechl ji. „Jeho smrt jsem čekala, ale ne tak brzy. Krvácel z vředu a nemohl dýchat. V den smrti odjížděl do Brna a já ho zrazovala, ať nejezdí. Nedal si říct,“ popsala poslední minuty hercova života jeho osobní lékařka Zdena Lipárová v dokumentu Tajemství Vladimíra Menšíka. 29. května 1988 legendární herec, komik a milovník života zemřel v brněnské nemocnici.
Ivana Ašenbrenerová
7. února 2024