7. června 1953 se ve Šlapanicích u Brna narodila holčička, jíž sudičky daly do vínku neobyčejnou krásu, milý hlas, smysl pro humor a spoustu talentu. Vyrůstala na jižní Moravě, v kraji plném upřímných lidí, kteří drželi pospolu. Často chodívala s rodiči do kostela, protože tatínek, učitel hudby, hrával na varhany a maminka, učitelka z oděvní školy, zpívala na kůru.
Libuše Šafránková prožila dětství plné hudby. Ráda si také hrála s kamarády na indiány nebo ochotničila. Pak nastoupila na brněnskou konzervatoř, kde zaujala talentem, jaký se prý rodí jednou za generaci. Když bylo Libušce sedmnáct let, stala se z ní hvězda. Coby Barunka v Babičce se představila národu, který si tuhle skromnou milou dívku okamžitě zamiloval, a dodnes za ní stojí v dobrém i ve zlém.
V tu samou dobu přišlo i první pražské angažmá v Divadle Za Branou, osudovým se jí však stal až pražský Činoherní klub, kde potkala svého manžela, Josefa Abrháma. Legenda praví, že první rok se tajně chodili navzájem dívat na svá představení. Pak si spolu zahráli v Poprasku na laguně, a nakonec měli svatbu v kostele.
Než ale byla svatba, čekala Libušku nezapomenutelná role Popelky, která nasměrovala její další filmovou kariéru. V divadle charakterní herečka, jež zvládala s přehledem záludnosti takových rolí, jako byly Soňa ve Strýčku Váňovi, Markyta v Doktoru Faustovu nebo Nina v Rackovi, hrála v televizi převážně sladké princezny. Tři oříšky pro Popelku byly první v řádce nesmrtelných pohádek jako Princ a večernice, Malá mořská víla nebo Třetí princ. Každá z nich patří do zlatého fondu české kinematografie a milují je všechny generace diváků. Druhou Libuščinou filmovou tváří jsou pak vtipné, energické ženy v komediích. Kdo by neznal Slavnosti sněženek, Obecnou školu, Vesničku střediskovou nebo Kolju.
S manželem tvoří nerozlučnou dvojici už téměř 40 let a mnohokrát se potkali i na plátně. Nezapomenutelnými se staly jejich dvojice ve Svatební cestě do Jiljí, Vrchní, prchni! nebo v dramatu Všichni moji blízcí. Málem se potkali i v Nemocnici na kraji města, kde měla Libuše hrát roli doktorky Čeňkové. Z toho však nakonec sešlo kvůli narození syna Josífka.
Libuše Šafránková nejvíc miluje komedie. Ráda létá, jezdí na kole, čte vnoučatům pohádky, a když je jí nejhůř, tak si zpívá. V seriálu Gympl si nedávno splnila sen stát se kovbojem, když si mohla zastřílet ze skutečné pistole.
Za roli v Koljovi získala Českého lva a vyhrála také v televizních anketách TýTý a Hvězda mého srdce. Na podzim se můžeme těšit hned na dvě Libuščiny filmové premiéry. Tou první budou v září Donšajni Jiřího Menzela, kde má roli učitelky Markétky a druhou v listopadu drama Lenky Kny, Přijde letos Ježíšek? V něm si zahrála opět s manželem, a kromě Prahy se točilo také v Mexiku.
Libuše Šafránková nikdy nebyla sex symbolem v pravém slova smyslu, jako třeba Jana Brejchová nebo Olga Schoberová. Přesto po ní dodnes touží tisíce mužů. Ona si však pečlivě střeží soukromí a s manželem nemají chuť předvádět se na veřejnosti.
K významnému životnímu mezníku přejeme Libuši Šafránkové hodně zdraví, optimismu, energie a další nezapomenutelné role.