Pro mnoho žen jste inspirací v tom, jak se oblékáte a staráte o své tělo. Jaký je to pocit?
To, že dokážu motivovat i lidi, které osobně neznám, je pro mě velká zodpovědnost. Ale lhala bych, kdybych tvrdila, že mi to nedělá radost. Sama se obklopuji ženami, které mají podobné tempo, vizi a styl jako já. Vzniká mezi námi úžasná rovnováha v tom, že si umíme vzájemně předat energii a inspirovat se.
Proč tolik lidí touží někomu se podobat?
Všichni umíme (minimálně teoreticky) rozeznat dobré od zlého a nezdravé od dobrého, přesto stále hledáme nějaký vzor. Spousta žen chce vypadat jako celebrity, které vidí v časopise. Někdy se zhlédnou i v modelkách, ale s těmi se podle mě srovnávat nelze. Ty jsou hubené a beztvaré jen proto, že na nich oblečení vypadá nejlíp. O mně nikdo nemůže říct, že jsem hubená. Je na mě vidět, že mám stehna a zadek, ale já to beru. Razím heslo „Strong is new skinny“ (v překladu „Síla je nová štíhlost“), takže je pro mě nejdůležitější, že je moje tělo pevné.
Umět se přijmout taková, jaká jsem… To většina lidí neumí.
Není to zase tak dlouho, co jsem se to naučila. Nedá se říct, že bych se úplně zbavila všech svých chvilkových záchvatů z toho, že je s mojí postavou něco jinak, než bych chtěla. Už jsem ale přijala skutečnost, že nikdy nebudu mít tělo modelky a že jsou věci, ve kterých nevypadám dobře. Nesnažím se ani nikomu podobat a jednoduše vycházím z toho, jaké mám dispozice. Vím, že zadek budu mít vždycky, a začínám ho mít i ráda. Velkou roli v tom určitě hraje fakt, že se líbí mému příteli (slovenský zpěvák Rytmus, pozn. redakce).
Co tomu předcházelo?
Prošla jsem si opravdu dlouhým obdobím, kdy jsem se svojí postavou zápasila. Jednu dobu jsem byla moc hubená, pak jsem zase šílela z toho, že jdou kila nahoru, a rázem se mi zvětšoval zadek. Zatímco na břicho je spolehnutí, zadek mě vždycky zradí. (smích) Dneska už ale umím vystavit na odiv svoje přednosti a naopak zamaskovat nedokonalosti. Dávno za mnou je doba, kdy jsem nosila dlouhé košile v naivní představě, že tím zakryji velký zadek, a k tomu se motala v nekonečném kruhu omezování se v jídle a držení nesmyslných diet s následným jojo efektem.
Dokázala jste si to srovnat sama?
Vždycky jsem se stravovala rozumně, hodně věcí se ale změnilo díky spolupráci s Míšou, specialistkou na zdraví a výživu lidského těla. Vysvětlila mi, které potraviny tělu prospívají, a které jsou naopak jen hmotou, co mě zaplní, ale nic víc mi nedá. Vyvrátila mi i spoustu mylných představ, třeba tu, že se musím vyhýbat tuku, protože se po něm přibírá. Pak už nechala na mně, jak se rozhodnu.
Jak to dopadlo?
Když jsem si přečetla podrobný popis toho, co s námi některé potraviny dělají, jak nás zpomalují a zatěžují, bylo rozhodnuto. Jasně, že miluji chleba, a není podle mě nic lepšího než čerstvý rohlík, ale když vím, že mému tělu nic nedávají, nemám důvod je jíst. Ta chvilka potěšení mi za to nestojí. Chci tu totiž být ještě dlouho a k tomu fungovat a vypadat dobře. Navíc si velmi dobře uvědomuji, že mám v práci zodpovědnost za dalších patnáct lidí a nemůžu si dovolit přestat fungovat.
Ten cirkus za mě nikdo jiný neplatí.
Co má dnes u vás v kuchyni stálé místo?
Celá rodina pije kokosovou vodu a já si do všeho přidávám kokosový olej, i do kafe. Při přípravě salátů sázím na dobrý olivový olej. Když si pro sebe připravuji maso, jen si na chvilku ogriluji steak tak, aby v něm zůstalo co nejvíc živin. Jíme hodně zeleniny, ovoce, domácích vajíček a mléčných výrobků od domácích farmářů. Také milujeme ryby a hlavně Laura suši.
Jak řešíte jídlo, když jedete na návštěvu k rodičům?
Slováci jsou známí svojí nezměrnou láskou k jídlu a pití. I u nás se vždycky hodně jedlo, a proto nám trvalo dlouho, než jsme se dokázali sladit. Naši byli občas zklamaní z toho, že jsem u nich neochutnala všechno, co připravili. Dnes už je to ale mezi námi v pohodě. Rodina si zvykla, že si připravuji svoje snídaně, a já zase na oplátku neprotestuji proti všemu. Nejsem žádný extremista.
Zaháníte smutky jídlem, nebo nákupy?
U mě vedou spíš nákupy. Dokážu najít tisíc důvodů pro to, abych si mohla udělat radost. Ale jsem mnohem umírněnější než dřív. Dnes už si jen tak nekoupím šaty za nesmyslné peníze.
Vzpomínky na minulost?
To bylo spíš v době, kdy jsem neměla Lauru, byla víc lehkovážná a měla hlavně pocit, že šaty dělají člověka. Už dávno vím, že jen o nich to není. Podobných úletů však mám za sebou víc. To, že chvilková radost za to nestojí, si uvědomím pokaždé, když na své slabosti náhodou narazím v šatníku a dojde mi, že jsem na ně úplně zapomněla. V tu chvíli vím, že bez nich můžu v klidu žít. U triček, džínů a tenisek to neřeším, ale u dražších kousků už zapojuji hlavu. Netvrdím ale, že i dnes nezhřeším. Jsem jen slabá žena... (smích) Nedávno jsem si udělala radost a koupila si barevný kožíšek. Ten však beru jako investici, kterou po mně v budoucnu zdědí Laura.
Podléháte módním trendům?
Vím o nich, ale neřídím se jimi bezhlavě. Mnohé z nich totiž sedí jen určitému typu postavy a nemá smysl se do nich přemlouvat. Vždycky existuje jistota, kterou ženská nic nezkazí, a to jsou dobré džíny, kvalitní boty, bílé tílko nebo tričko a k tomu kožená bunda.
Vybrat si dobré džíny bývá často problém.
Já sázím na ty od MET, což je italská značka. V každých džínách ale ze všeho nejdřív kontroluji zadek, a to nejen u sebe. Když kalhoty nedělají hezký zadek, pryč s nimi, ať jsou jakkoli drahé nebo značkové. Kolikrát, když se dívám kolem sebe, si říkám: „Bože, tak hezká holka, a tak si nerozumí…“ Jedna sází na bokovky, které si nemůže dovolit, druhá na vysoké kalhoty, které jí nesluší. Někdo zase volí zbytečně malou, nebo naopak velkou velikost.
A co když se nevejdete do své velikosti?
Tuhle paniku jsem zahnala tím, že jsem si uvědomila, že už se mi několik let houpe pár kilo nahoru a dolů. Třeba u kalhot se pohybuji mezi dvěma velikostmi. Přijala jsem to a je mi líp, než kdybych se křečovitě držela jediného správného čísla. Podle mě je i normální v zimě, kdy příroda zpomaluje a spí, vážit trochu víc, a naopak v létě díky teplu a sluníčku je zase jednodušší omezit jídlo a začít se víc hýbat.
Obešla byste se bez pohybu?
Už ne. Moje trenérka mě ani nenechá necvičit. (smích) I když přijdu a nejsem úplně v pohodě, nepošle mě domů, jen trénink upraví. Kromě toho, že s Veronikou makám v posilovně, chodím ještě v týdnu na EMS trénink, což je cvičení pomocí elektrické stimulace svalů. Potřebuji mít kolem sebe tahouny v podobě trenérů. Je to pro mě totiž boj, než do tělocvičny dojdu. Když už ale začnu cvičit, totálně vypínám hlavu a zažívám extrémní relax.
Jak dlouho máte osobní trenérku?
S Veronikou jsem cvičila už v době, kdy jsem čekala Lauru, které bude v březnu sedm. Na tréninky jsem chodila až do osmého měsíce těhotenství a díky tomu se tělo po porodu dostalo rychleji do formy.
Jsou cviky, do kterých nejdete?
Protestovat nemá cenu. Veronika mě ani nenechá. U cvičení často nadávám a vztekám se, ale ona se mnou nediskutuje. Ačkoli je na první pohled velmi subtilní a něžná duše, jako trenérka je tvrdá. Ví, že to nakonec dám. Zná moje rezervy a limity líp než já.
Co přichází po tréninku?
Jsem na sebe pyšná. Ačkoli cvičím už dlouho, zatím se nikdy nestalo, že bych odcházela s pocitem, že jsem to zvládla levou zadní. Přesto to nikdy nevzdám. Při tom všem, co dělám, cvičení potřebuji. Dává mi sílu ve zdraví a v pohodě zvládnout všechno, co chci – zpívat do noci, druhý den ráno vstát s Laurou a odvézt ji do školy, přes den se postarat o dům, vyřešit pracovní povinnosti, užít si čas s Patrikem a mít možnost přemýšlet ještě o budoucnosti. *
Dara a sport
OSOBNÍ TRENÉRKA VERONIKA TICHÁ
Jak se postava Dary proměnila za dobu, co spolu trénujete?
Prošla si hned několika změnami. Na začátku to bylo fit tělo svobodné ženy, pak přišlo skvělé a bezproblémové mateřství a pokračovalo to až k postavě fit krásné maminky. Největší posun byl v zesílení celého Dařina vnitřního hloubkového systému, který jí poskytl stabilní jádro pro budování přirozených povrchových svalů, což jejímu tělu dodalo pružnost, ladnost a vnitřní sílu.
Na čem máte postavený trénink?
Scházíme se pravidelně dvakrát až třikrát týdně a trénink se skládá z funkčních komplexních cviků, při kterých hodně využíváme nejen váhu vlastního těla, ale i pomůcky, jako je fitball, flowin, závěsný systém TRX, ketbelly, činky, hrazda nebo bradla.
Co na Daru platí, když už nemůže?
Dara nehledá výmluvy, ale řešení. Má sama se sebou dobrý vztah, a tak ke svému tělu přistupuje velmi zodpovědně a dokáže se dobře namotivovat. Silná vůle ji dovedla až tam, kde je dnes.
Je něco, co jste se od ní naučila?
Od začátku naší spolupráce ji vnímám víc jako ženu než celebritu. Jsme si povahově hodně blízké. Obě v sobě v sobě máme „drive“ a také spoustu snů a vizí. Dara mě naučila, že pilnou prací můžu v životě něco dokázat, aniž bych ztratila lidskost, přestala si užívat svoji ženskost, a nechat se hýčkat.
VIZITKA
Veronika Tichá trénuje s Darou téměř osm let. Fitness se věnuje od svých sedmnácti let. Velkým zlomem v její práci bylo seznámení s funkční pomůckou fl owin a spolupráce s Davidem Hufem. V posledních letech se zaměřuje na holistický koučink životního stylu, funkčního fitness a zdravotního cvičení vycházejícího z vývojové kineziologie. Více na www.veronikaticha.cz
Dara & jídlo
SPECIALISTKA NA ZDRAVÍ A VÝŽIVU LIDSKÉHO TĚLA MÍŠA KUCOVÁ
Co jste Daře doporučila zařadit do jídelníčku?
Na prvním místě máslový olej, který je mimořádně bohatý na vitaminy a antioxidanty. Je velmi vzácný, protože se vyrábí z nepasterizovaného mléka, které je od krav, jež se pasou na čerstvě rostoucí trávě během května a června. Olej má díky tomu silné protirakovinové účinky, ochraňuje trávicí trakt před infekcemi a také pomáhá nervové soustavě. Pro tělo je důležitý i kokosový olej, který má antivirotické a antibakteriální účinky, a také několik dní fermentovaný kefír z ovčího mléka. Vždy jí navíc zdůrazňuji, že není důvod bát se vajíček. Právě naopak. Vaječný žloutek se dá považovat za přírodní multivitamin, protože obsahuje vitaminy A, D, E, K2, biotin, lutein, žlutý antioxidační pigment a také pro tělo velmi důležitou, ale málo známou složku cholin.
Najde se prostor k tomu, si občas zahřešit?
Dara hřeší, ale zdravě. Vždy mě prosí, abych jí přichystala nějakou dobrotu. Připravuji jí zdravou alternativu klasických koláčů a Dara mi sama dá za pravdu, že jsou chutnější než ty běžné, které se neobejdou bez ztužených rostlinných tuků. Při přípravě využívám vzpomínaný vysoce vitaminový máslový olej, domácí vajíčka, kokosovou mouku, datle, makadamové oříšky a fermentovanou raw ovčí smetanu.
Vnímáte u Dary v přístupu k jídlu velký posun?
Ona je, co se týká zdraví, velmi svědomitá a také chce co nejzdravěji žít a postarat se o své tělo, dceru a rodinu. Proto se přirozeně naučila dávat přednost nutričně plnohodnotnému jídlu, které nabízí matka příroda a není balené v konzervě, papíru a nepochází z fastfoodu.
VIZITKA
Míša Kucová absolvovala na Berkeley sedmileté studium vědy o lidském těle. Několik let vedla výzkumy na Harvardské univerzitě a dodnes spolupracuje s mnoha odborníky v této oblasti. Během své osmnáctileté praxe spolupracovala s celebritami, jako je George Clooney, Hillary Clinton, Halle Berry nebo tenista Novak Djoković. U nás se kromě Dary stará o zdraví Adely Banášové a Andrey Pálffy-Belányi. Jak sama říká: „Mojí prací je první řadě dostat tělo do harmonie, aby znovu našlo energii, vitalitu a obnovilo své funkce, minimalizovalo nemoci, maximalizovalo výkon při sportu, posílilo imunitu nebo se žena připravila na donošení zdravého a silného dítěte.“
Článek vyšel v časopise Dieta