Jak si klienti vybírají modelky pro focení?
Zatímco v Itálii většinou chtějí vidět modelku naživo, v Německu jim stačí vybrat si ji podle fotek. Kromě profesionálních fotografií si většinou nechávají poslat i takzvané polaroidy. To jsou fotky nafocené na obyčejný foťák nebo telefon, kdy modelka stojí u bílé zdi, je bez make-upu a oblečená ve spodním prádle. Je to proto, aby si klienti mohli udělat představu o tom, jak vypadá v reálu a bez retuší. Většina modelek tyhle snímky nemá ráda, protože když jim v agentuře udělají kvůli špatnému světlu nepříliš dobré polaroidy, jsou bez práce.
Co je nejdůležitější při výběru modelek pro focení spodního prádla?
Určitě je na prvním místě dobrá postava.
A ta vypadá jak?
Když jde o plavky a spodní prádlo, vítězí většinou ženskost. Modelka by měla mít souměrnou a hezky tvarovanou postavu a prsa úměrná tělu. Moc se ale neřeší, jestli jsou ňadra umělá nebo přirozená. Důležité je, aby vypadala přirozeně, což v dnešní době kvalitních plastických chirurgů už není takový problém.
Máte za sebou focení, při kterém jste se styděla?
Občas je spíš nepříjemné, když stojím v ateliéru jako jediná ve spodním prádle a kolem mě je celý štáb oblečený ve svetrech. Několik lidí mě obchází a baví se o tom, jak má prádlo správně sedět, jestli vypadá líp, když stojím nebo sedím. Už jsem si na to ale po těch letech zvykla a neberu si to osobně. Mnohem víc se stydím během castingů na reklamy, když mám zahrát něco, v čem se necítím. Třeba nedávno jsem měla předvést zombie a dělat blbiny. Při focení po mně většinou chtějí, abych byla sexy a svůdná, a to je něco, v čem už se umím pohybovat. Hrát blázna mi zatím moc nejde. (směje se)
Často jezdíte za prací do zahraničí. Proč?
Modeling je byznys, ve kterém se dají za relativně krátkou dobu vydělat dobré peníze, a i já chtěla této příležitosti využít. V Česku bohužel není tak velký trh, a proto mě to táhlo za hranice. Určitě jsem toužila i více cestovat, poznávat nové lidi a naučit se jazyk. Pracovní zkušenost ze zahraničí je podle mě obohacující i do dalšího profesního života. Nad spoustou věcí jsem díky tomu získala nadhled a rozšířila si obzory. Také mě mrzí, že povolání modelky není v Česku příliš uznávané a lidé si pod ním představují ledacos. V zahraničí ho lidé berou jako něco prestižního. Vědí, že modelky jsou holky, které znají z kampaní a katalogů. U nás se bohužel za modelku považuje každá slečna, která chodí přehlídky spodního prádla na diskotékách.
Poznáte už, kdo se živí modelingem v Čechách, a kdo v cizině?
Ano, protože to lze rozeznat na první pohled. Holka vychovaná zahraničím je v oblékání mnohem elegantnější a jemnější. Dobře ví, že přirozenost je ze všeho nejdůležitější. Naopak česká modelka má většinou napletené vlasy, umělé řasy, dlouhé gelové nehty, tričko s výstřihem a výrazným nápisem rádoby „drahé“ značky.
Jak si Češky vedou v zahraničí?
Máme ve světě dobré jméno. V zahraničí je spousta velmi úspěšných modelek. Potkáte je v Londýně, v Miláně i v Paříži. Během své kariéry vydělaly miliony a mají za sebou velké kampaně. U nás o nich ale nikdo neví. Když přijedou do Čech navštívit rodiče nebo strávit prázdniny, nemají potřebu se mediálně prezentovat. Přitom jejich úspěch a prestiž se vůbec nedá srovnávat s takzvanými úspěchy českých modelek.
Jak v cizině řešíte jídlo?
Přes den se většinou najím ve městě a večer si pak něco uvařím. Inklinuji k hodně jednoduchým receptům, protože nejsem příliš dobrá kuchařka. V Itálii, kam často jezdím, tak využívám všech kvalitních místních surovin, jako je proscuitto, bůvolí mozzarella nebo italské těstoviny, čerstvé ovoce a zelenina.
Je kuchyně, které se vyhýbáte?
Ne, já jsem všežravec. Jídlo mám moc ráda, a proto ho musím kompenzovat sportem. Ale nevadí mi to. Nechci se v jídelníčku omezovat, protože si říkám, že žijeme jen jednou, a přišlo by mi škoda, kdybych jedla jenom salát a suchary.
Nezlákal vás trend jíst co nejzdravěji?
Moje dobrá kamarádka, která si potrpí na zdravou stravu a vyzná se v ní, mě vždycky k něčemu nasměruje. Žije převážně v Londýně, a tak za mnou do Čech vozí nejnovější trendy. Díky ní už jsem vyzkoušela různé věci, třeba super zdravé potraviny, jako jsou goji bobule. Myslím, že by to bylo fajn, kdybych je brala pravidelně, jenže to mi nikdy dlouho nevydrží.
A co říkáte na bezmasou stravu?
V poslední době mě všichni přesvědčují, abych ji zkusila. Prý se díky tomu moje tělo skvěle pročistí. Jenže já vůbec netuším, čím bych maso nahradila. Navíc mám pocit, že když není součástí jídla, tak mě to tak nezasytí. A už vůbec nechápu, jak se stravují vegani. Sama se často dostanu do situace, kdy se potřebuji okamžitě najíst, a tak si prostě něco dám. Jenže to bych si jako veganka nemohla dovolit?! Myslím, že bych pak musela jídlu věnovat opravdu hodně času, přemýšlení a plánování, a na to nemám vždycky náladu.
Kdo u vás doma vaří?
Partner (podnikatel Ondřej Novotný, pozn. redakce), kterého to baví. Výsledek navíc vždycky stojí za to, čímž šokuje všechny naše návštěvy. Zatímco on sklízí potlesk, já funguji jako pomocný kuchtík, který připravuje, krájí a loupe. Ale nevadí mi to.
A zajdete někdy i do restaurace?
Jídlo je pro nás zážitek, ne jen nutná potřeba. Jsme požitkáři, takže do restaurace chodíme rádi a často. Zjistila jsem, že mám vždycky období, kdy se upnu na nějaké jídlo a můžu ho jíst pořád dokola. I proto už máme pár svých oblíbených „jídelen“. Dlouhou dobu jsme chodili na sushi do Hanabi Sushi House. Teď jsem si zase zamilovala polévku Tom Yam z kokosového mléka, kterou připravují v restauraci NEB.O.
Zdá se, že ptát se vás na diety je zbytečné…
K tomu, abych byla coby modelka pro klienty zajímavá a získávala nabídky, se musím udržovat. Místo diet ale radši pravidelně cvičím.
A rozumíte si s pohybem?
Sportu jsem se věnovala vždycky, ale v každém věku a životním období mě bavilo trošku něco jiného. Před lety jsem začínala aerobikem, což mi už dneska přijde úplně mimo. Pak jsem dlouho chodila na thajský box, párkrát jsem zkusila spinning, oblíbila si hot jógu a cvičila zumbu. Co se mě ale stále drží, je běhání. Zjistila jsem, že je to pohyb, který má na moje tělo největší efekt. Vždy, když jsem potřebovala zhubnout, mi pomohl.
Učil vás někdo běhat?
Na začátku jsem trénovala se svým úplně prvním přítelem, který na mě coby profesionální fotbalista dohlížel. Radil mi, kdy je potřeba se rozcvičit a protáhnout. Začátek ale nebyl jednoduchý. Musela jsem překonat těžkosti, udýchat to a vypotit. Když jsem si ale zvykla, stalo se pro mě běhání drogou. Navíc je to podle mě ideální sport, protože si ho s sebou můžu vzít kamkoli. Stačí si jenom sbalit běžecké boty, kraťasy a tričko. Všude se pak najde park, kam můžu vyrazit. Navíc dneska se běhání věnuje spoustu lidí. Když jsem s ním před deseti lety začínala, všichni na mě koukali, jestli jsem se nezbláznila.
Cvičíte, i když jste mimo domov?
Když někam přijedu poprvé, dávám si čas na to, abych se aklimatizovala. Ale v Miláně, kam se často vracím, už jsem si našla posilovnu, kam chodím. V létě jdu ale radši běhat. Stačí mi pustit si hudbu a vyrazit.
Máte svůj oblíbený playlist?
Momentálně je plný letních popových hitů, které mě dokážou „nakopnout“. Nechybí mezi nimi písničky od Calvina Harrise. Bez hudby bych asi neuběhla ani kilometr. Potřebuji slyšet rytmus. Dodává mi to energii a určuje tempo.
Co volíte, když se potřebujete uklidnit?
Ve sportu mě teď začalo bavit cvičení pilates na reformerech. Už jsem si to zkusila před pěti lety, ale tehdy jsem od toho utekla. Nikdy by mě nenapadlo, že mě to tak chytne. Celý život jsem dělala všechno, co bylo hodně energické a aerobní. Neustále jsem poskakovala a někam se hnala. S věkem jsem si ale začala uvědomovat, že to pro stavbu těla ani záda není úplně ideální. Najednou se mi vrací slova o nutnosti posilování a nehrbení se, která mi říkala máma, když mi bylo patnáct a já to ignorovala.
Dovolila jste si díky pilates zpomalit?
Pilates mě dokázal stabilizovat. Po cvičení se cítím hodně dobře. Není to o tom, že bych díky němu hubla, ale skvěle se mi tvaruje tělo. Ještě nikdy jsem neměla tak zpevněné břicho jako dnes. Pilates mi dává možnost posilovat svaly, o nichž jsem neměla ani ponětí. Ale stále to kombinuji s běháním, při kterém se pořádně zpotím a jako bonus k tomu dostanu zaslouženou dávku endorfinů.
Rozcvička s Renatou Langmannovou
„Každý dobrý trenér vám dnes řekne, že cvičení s vlastní vahou těla je to nejlepší, protože tak zbytečně nezvedáte kila navíc a díky tomu nepřetěžujete záda. Tyto cviky považuji za povinnou výbavu každé ženy. Díky nim se vždycky skvěle protáhnu, zpevním břicho, zadek a také vytvaruji ruce.“
1. PROTAŽENÍ
Protáhněte boční linii celého těla. Postavte se tak, aby chodidla byla na šíři ramen. Propleťte prsty před tělem a zvedněte je nad hlavu dlaněmi vzhůru. Propněte lokty a nechte lopatky sklouznout dolů k pánvi a doširoka od sebe. Poté se začněte naklánět ze strany na stranu. Pánev nechte na místě bez pohybu. Pravidelně dýchejte.
2. DÁMSKÉ KLIKY
Ideální cvik pro sílu paží a ramen. Z pozice na čtyřech proveďte tricepsový klik. Spusťte tělo s rovnými zády mezi dlaně a lokty nechte u těla. Neprohýbejte se v bedrech. Lopatky se snažte držet stále od sebe a stažené směrem k hýždím, poté se s výdechem pomalu vraťte do základní pozice. Cvik opakujte 10x.
3. POSILOVÁNÍ ŠIKMÝCH BŘIŠNÍCH SVALŮ
V lehu na zádech zvedněte obě pokrčené nohy od země. S nádechem napněte pravou dolní končetinu a s výdechem přetočte trup směrem k pokrčené levé noze. Udržte rovná záda a krční páteř netlačte dopředu, nechte ji v prodloužení celé páteře. Cvik proveďte 10x.
4. ZPEVNĚNÍ PŘÍMÝCH BŘIŠNÍCH SVALŮ
Z lehu na zádech se zvednutýma nohama odlepte od země hlavu, ramena, lopatky i paže. Hlava je v prodloužení páteře. Bradu tlačte ke krku a ramena nechte zatažená směrem dolů. S výdechem do břicha se vytáhněte nahoru a s nádechem zpět. Opakujte 15x.
Článek vyšel v časopise Dieta