Vyhlášené vykřičené podniky
Zejména od Malé Strany až po ulici Břetislavova v Praze byste na lechtivé podniky za dob první republiky narazila téměř na každém kroku. Jen v hlavním městě se jich nacházelo kolem šedesáti. Poskytovatelé sexuálních služeb se soustředili v oblasti kolem Karolina a na Starém Městě. Mezi nejvyhlášenější luxusní pražské hampejzy patřil básníky a spisovateli navštěvovaný pražský salon Emanuela Kauckého v Platnéřské ulici č. 125 a salon U Goldschmiedů v uličce Kamzíkové v Praze. V té se už od středověku procházelo velké množství pověstných „cajdrnožek“.
Nadstandardní služby nabízel i salon Leopolda Friedmanna, zběhlého kriminálního vyšetřovatele, který přešel na temnou stranu. Mezi oblíbenými vykřičenými domy byly také salon Aaron v ulici Elišky Krásnohorské či Návesník v Rybné.
Znáte ikonické filmové scény s prostitutkami? Podívejte se na video:
Pokračování 2 / 7
Jak to chodívalo U Goldschmiedů?
V salonu U Goldschmiedů se to známými umělci jen hemžilo. Podniku časem začali přezdívat Gogo. Těžko říct, zda si slavní oblíbili tento hampejs kvůli jeho netradičně luxusnímu interiéru nebo kvůli soukromí. Salon poskytoval obojí. V přízemí měl šokující počet zrcadel, nahoře byly zase místnosti, které se od sebe lišily tematickým laděním. Na výběr měli zákazníci například z perského, tureckého, japonského či lékařského pokoje.
Spisovatelé a umělci sem nechodili pouze za zábavou. Příběhy nevěstinců a jejich pracovnic je inspirovaly. Na toto téma vznikla řada povídek a divadelních her, které byly nezřídka tvořeny přímo za dveřmi pronajímaných pokojů. Dnes je z podniku restaurace U Červeného páva, kde najdeme mimo jiné i originální pianino, na kterém při svých častých návštěvách skládal Gustav Mahler.
Tereza Brožová
17. října 2022
Pokračování 3 / 7
Lehké ženy vyhledával Mahler i Šrámek
Ve slavných nevěstincích bylo možné narazit na slavné politiky, skladatele, spisovatele a básníky. Všichni zde hledali potěchu i inspiraci. Do vykřičených podniků zavítali skladatel Gustav Mahler, spisovatelé Fráňa Šrámek, Egon Erwin Kisch, Franz Kafka, Jan Neruda či arcivévoda Ferdinand d´Este, železný kancléř Otto von Bismarck a další známé osobnosti. Některé poskytovatelky erotických služeb se díky častým návštěvám literátů dokonce staly slavnými. Literárního ztvárnění se dočkal nešťastný příběh Antonie Havlové ze salonu Emanuela Kauckého, přezdívané kvůli výrazně modrým očím Modrá Tonka.
Osud mladé dívky inspiroval reportéra Egona Erwina Kische k napsání povídky Nanebevzetí Tonky Šibenice (1921). Tonce se nevyplatila snaha vyplnit poslední přání před popravou nebezpečného masového vraha Ferdinanda Prokůpka, který tvrdil, že si chce před smrtí ještě užít, namísto toho však prostitutku krutě zavraždil. Zločinci se přezdívalo český Jack Rozparovač. Sám Kisch považoval od dívky toto gesto jako velice křesťanské a soucitné, proto sepsal dílo, které jí připisuje zásluhy dostat se do nebe.
Tereza Brožová
18. listopadu 2022
Pokračování 4 / 7
Živnost a zdravotní knížka
Na začátku dvacátého století byla prostituce považována za běžnou živnost. Nevěstky musely dodržovat pouze několik základních pravidel. Pro zamezení výskytu pohlavních nemocí si každá sexuální služebnice musela vést zdravotní knížku a docházet na pravidelné kontroly k lékaři. Kontrolovali je úředníci i četníci. Další poněkud překvapivou zásadou byl zákaz výrazného líčení a hlasitého pokřikování na zákazníky venku na ulici. Charakteristická byla pro prostitutky houpavá chůze a točení kabelkou, které známe z filmů, čímž na sebe chtěly upozornit a přilákat zákazníky.
Tereza Brožová
21. října 2022
Pokračování 5 / 7
Přezdívky lehkých žen a výplata se lišily
Dívky, většinou pocházející z chudých poměrů, dostávaly od svých zákazníků celou řadu přezdívek. Běžně se na ně volalo osloveními jako: kurvice, anka s čárkou, amazonka veselosti, cajdrnožka, kočinda, škeble, nočnátko či koštěkotka. A stejně různorodý býval i jejich výdělek. Zatímco dívky na ulicích šly s mužem i za korunu, nevěstky v profesionálních podnicích poskytujících sexuální služby elitě si přišly každý den na balík peněz.
Tereza Brožová
29. února 2024
Pokračování 6 / 7
Rušno bylo na ulicích a v hospodách
Kromě vyhlášených domů hříchu bývalo za dob první republiky rušno také na ulicích a v hospodách. Nejznámější pražskou oblastí, kde se soustředilo nejvíce poskytovatelů dostupných sexuálních služeb, byla ulička kolem Prašné brány a prostor kolem obchodního domu Kotva. Prostituce na ulicích se na rozdíl od té ve vykřičených domech musela řídit přísnějšími pravidly v oblékání a chování lehkých společnic.
Tereza Brožová
4. září 2022
Pokračování 7 / 7
Hrátky pro chudé
Existovaly zábavní podniky, kam chodili za zábavou nemajetní pánové. Na Novém Městě v Apolinářské ulici se nacházela hospoda Jedová chýše, proslulá drogami i prostitucí. V Kožné ulici byl zase obyčejný hampejz známý jako Mastný drdol, kam mohli chodit i méně zámožní zákazníci. Ve stejné ulici kdysi bydlela prostitutka Modrá Tonka z Kischovy povídky.
Tereza Brožová
12. ledna 2023