Jaký byl ideál krásy 18. století? Obstála byste v konkurenci tehdejších femme-fatale? Pokračujeme v našem seriálu o ženské kráse napříč stoletími.
Požadavky na ženskou krásu byly vysoké v jakékoli epoše. Ideál krásy se však století od století mění. Dnešní modelky by pravděpodobně v éře rokoka asi moc neobstály. Jak byste na tom byla vy?
Pokračujme v našem seriálu. Pojďme si tentokrát představit prototyp dokonalé krásky ve století osmnáctém.
- Období okázalého baroka, kdy žena na kráse získávala s přibývajícími kily, ukončilo mírnější, vytříbenější a harmoničtější rokoko. Muži se stali galantnějšími a ženy melancholičtějšími. Ideálem krásy se stala romantická nevinná pastýřka ze zasněným pohledem.
Krása
S novou érou přichází móda umírněně zakulacených křivek. Velký důraz se kladl na svůdná oblá ramena, delší šíjí a menší, hezky tvarovaný dekolt. Dokonalá dáma měla připomínat miniaturní porcelánovou sošku s obličejem rokokového andělíčka.
Tvář se stále cenila kulatá, ale s mnohem jemnějšími rysy, drobným náznakem druhé brady, buclatými tvářičkami a pikantně nadzvednutým nosem. Velmi oblíbenou dětskost tváři přidávaly objemnější rty, které se neustále lehce špulily a nafukovaly, jako u malých s něčím nespokojených dětí. Celý obraz dovršovala záplava jemných kudrlinek.
Kromě toho se přirozená krása hojně podtrhovala líčidly a hlavně parukami. V 18. století nastal opravdový boom složitých účesů a příčesků. Žádná evropská panovnice se neobešla bez svého dvorního kadeřníka, který musel umět opravdové divy. Klobouky a vlasy často tvořily jeden celek a dokonce odrážely společenské i politické dění.
Móda
První dámou evropské módy 18. století byla Madame de Pompadour. Drobná kráska měřila i s parukou kolem 150 centimetrů, a proto nedala dopustit na vysoké podpatky. Svou křehkost podtrhovala záplavou krajek a dráždila muže dokonalými lokty a šíjí. Už ve své době byla tato žena živoucí legendou. Byla to právě ona, kdo nechal paruky růst vysoko k oblakům a vymyslel první kabelku. Její výstřednost byla napodobována, obdivována i zavrhována, kde se objevila, působila rozruch. V dámách vzbuzovala závist, v mužích touhu.
Nesmíme zapomenout ani na Marii Antoinettu, francouzskou královnu, která byla módní ikonou ve druhé polovině století, a ženu udávající styl v Anglii, Georgianu Cavendish, vévodkyni z Devonshire.
Šlechta na oděvech rozhodně nešetřila a ženy nosily všechny možné druhy a barvy hedvábí, brokátů a jiných drahých látek, množství vrstvených volánků a mašliček, silně utažené korzety a široké sukně.
Velký důraz se také kladl na klobouky a později na vlasy. V parukách se často nosily živé květiny (i se schovanými vázami, aby nezvadly), ovoce a zelenina, ptáčci, množství peří. Ke konci století se vlasy začaly hojně bělit, tudíž posypávat moukou. Bílá pleť a silná vrstva líčidel se staly samozřejmostí.
Za vší okázalou krásou a pozlátkem se skrýval velmi nepříjemný fakt, a sice, že i ty nejbohatší šlechtici, se koupali jen velmi zřídka. I na urozených dvorech byly běžně rozšířené vši, blechy a jiní paraziti, kterým se daří ve špíně. Zápach nemytého lidského těla ti bohatší překrývali silnými parfémy, ti chudší tenhle problém neřešili vůbec.
Dáma.cz je na facebooku. Přidejte se k nám!
