Michal Viewegh se narodil 31. března 1962 v Praze Foto: Profimedia

Michal Viewegh se narodil 31. března 1962 v Praze Foto: Profimedia

Vyrůstal v rodině právničky a inženýra Foto: Profimedia
Dětství ale prožil na Sázavě Foto: Profimedia
Byl třídní premiant, a spolužáky proto nebyl zrovna zbožňovaný Foto: Profimedia
Studoval ekonomii, tu ale nedokončil Foto: Profimedia
12
Fotogalerie

Michal Viewegh slaví 60 a navzdory ztrátě paměti vydává knihu vzpomínek

Život jednoho z našich nejúspěšnějších spisovatelů je jeden velký román. Nechyběla v něm láska, nenávist, úspěch i pád. 31. března 2022 oslavil napravený sukničkář Michal Viewegh šedesátku a jako dárek si naložil upřímný životopis, ve kterém tohle všechno odhalí.

Z vrátnice do redakce

Michal Viewegh se narodil v Praze do rodiny právničky a inženýra, dětství ale prožil na Sázavě, kam se rodina odstěhovala kvůli otcovu zaměstnání. Autoritářská výchova jej prý hodně poznamenala. Byl třídní premiant a spolužáky proto nebyl zrovna zbožňovaný. Později studoval ekonomii, tu ale nedokončil, na Univerzitě Karlově promoval z češtiny a pedagogiky. Už za dob studií aktivně publikoval své povídky. Po vysoké dělal vrátného, krátce učil na základní škole, od katedry jej to však táhlo víc k redakčnímu stolu.

Co říká Michal Viewegh o svých knížkách? Podívejte se na video:

Pokračování 2 / 5

Navzdory kritikům nejlepší

Než se stal spisovatelem na plný úvazek, působil dva roky jako redaktor v nakladatelství Český spisovatel. Přestože měl spoustu kritiků, postupně se stal nejprodávanějším domácím autorem. Jeho prvotiny Báječná léta pod psa a Výchova dívek v Čechách se dočkaly filmového zpracování, následovali Účastníci zájezdu, Román pro ženy a Andělé všedního dne. Sám autor se ze svých „věcí“ nejraději podívá právě na poslední tři zmíněné. V roce 2009 napsal spolu se čtenáři na internetu první český blogový román Srdce domova. 

Pokračování 3 / 5

Pád na samotné dno

Téměř ve všech jeho knihách je trocha autobiografie a právě to se mu stalo osudným v jeho soukromém životě. Nejprve se rozvedl v roce 1996 s první ženou Jaroslavou, pár měl spolu jednu dceru. V roce 2002 se znovu ve svých čtyřiceti letech oženil, vzal si o 14 let mladší Veroniku. Své manželce Veronice, se kterou má dvě dcery, se přiznal k nevěrám nejen nepřímo ve svých knihách, ale později i tváří v tvář. Jejich manželství to tehdy ještě ustálo. Ale pak přišel pád na naprosté dno. V roce 2012, jen pár dnů před Vánocemi. Zničehonic mu praskla aorta. Přežil naprostým zázrakem a i díky tomu si, jak sám říká, srovnal priority. S manželkou se rozvedl a později přiznal, že kvůli jeho eskapádám to k rozvodu v podstatě směřovalo. Podle slov svého bratra přestal být díky této zkušenosti tolik povrchní, nesleduje politiku, usadil se a žije rodinným životem. Nechal se slyšet, že knih už nenačte tolik jako dříve, za což prý může více faktorů: užívání antidepresiv, osobní krize i to, že už jich zkrátka přečetl moc.

Pokračování 4 / 5

Mazlivý typ

Přítelkyni Moniku potkal v době, kdy byl v největší životní krizi. Po rozchodu s manželkou, nemocný a opuštěný. Právě ona prý naplňuje jeho představu tradiční ženy. V jednom rozhovoru o sobě prozradil: „Jsem mazlivý typ. V době, kdy ode mě odešla manželka, jsem najednou zjišťoval, že mi víc než sex chybí právě objetí. V tomhle jsem asi trochu ženská. Ale co vím, nejsem sám. Stalo se mi, že jsem byl zavřený tři měsíce sám doma, pak přišla sousedka s nějakou poštou a já jí řekl: ,Prosím tě, nebude to působit perverzně, když tě obejmu?‘ Prostě mi to objetí zachybělo. Lehce trapná historka, ale zas tak moc se za ni nestydím.“

Pokračování 5 / 5

Paměti seladona

Na kontě má několik desítek knih, aktuálně uvažuje o povídkové sbírce. Ke svým šedesátinám si nadělil dárek v podobě Děravých pamětí – vlastního životopisu, psaného s nadhledem a s ručením omezeným. Podtitul je všeříkající: Šedesát báječných let pod psa. Jeho fanoušci se v ní mimo jiné dočtou, jak se z nesmělého kluka s brejličkami stal seladon a donchuán, jaký byl táta a kolik milenek pozval na oslavu svých padesátin. Čtení to bude, zdá se, víc než výživné…

Doporučujeme

Články odjinud