Když probereme výhody a nevýhody sušení jako způsobu uchování potravin, zjistíme, že snad jedinou nevýhodu představuje to, že si budeme muset pořídit sušičku a pak trochu přiložit ruce k dílu. Jinak tu jsou samé výhody. Máme zdravé mlsání v podobě sušeného ovoce. Máme zeleninu do polévek i bylinky na okořenění, houby vždy po ruce. Můžeme si usušit maso a na výletě budeme mít skvělou (a lehkou na nošení) zásobu energie. Švestky nebo meruňky se vždy budou hodit do sladké kuchyně.
Nutriční hodnoty při šetrném sušení zůstanou zachovány, chuť i vůně budou dokonce výraznější, sušená vláknina prospěje našim útrobám. Hlavně oproti kupovanému sušenému ovoci budeme vědět bez čtení drobných písmenek na obalu, co jíme, či spíš co nejíme, tedy různé konzervanty včetně oxidu siřičitého. Takže, pojďme sušit.
1
Sušičky mají oproti tradičním způsobům sušení několik významných výhod. Především je to možnost nastavení teploty sušení, s níž zajistíme rovnoměrné a správné vysušení surovin. Samotná sušička je v zásadě velmi jednoduchý přístroj. Jedná se vlastně o zařízení na ohřev a cirkulaci vzduchu, k němuž se přidávají jednotlivá síta se surovinami připravenými k sušení. Studený vzduch se nasává z okolí a ohřátý nuceně proudí všemi síty.
Sofistikovanější modely jsou vybaveny filtrem, který zbavuje nasávaný vzduch nečistot a hlavně mikroorganismů. Zároveň mají uzavřený cyklus rotujícího teplého vzduchu, takže sušení probíhá rovnoměrně na všech sítech a za nesrovnatelně nižší spotřeby. Teplotu by mělo být možné regulovat nejlépe mezi 35–60 °C. Jen tak zajistíme rovnoměrné a správné vysušení surovin. Při teplotách okolo padesáti stupňů Celsia je sušení nejšetrnější, vyšší teploty sice mohou celý proces urychlit, ale ztratíme tak vitaminy. Při jemnějším způsobu sušení se jich uchová zhruba osmdesát procent.
2
U většiny sušiček je možné dokupovat další síta a na sobě jich pak může ležet i deset, takže nás bude zajímat i výkon. S tím bude souviset i spotřeba, ale většinou není nijak velká. Protože ale bude sušička v provozu i deset a více hodin, bude se rychle násobit. S délkou provozu souvisí i hlučnost. Jestliže ji naložíme večer, abychom ji mohli ráno zase vyprázdnit, neměla by být příliš hlučná, aby nás v noci nerušila. Samozřejmostí je tedy i časovač. Průhledná konstrukce nám zajistí, že budeme mít vizuální kontrolu nad stavem sušení. U levnějších sušiček také asi budeme muset během sušení prohodit pořadí sušicích sít, tedy horní za spodní a naopak, aby výsledek sušení byl co nejrovnoměrnější. K plastovým sítům je někdy dodávaná i jemnější síť, abychom mohli sušit třeba nasekané bylinky nebo nějakou suspenzi, kašičku. Obdélníkové sušičky se nám budou lépe plnit než kruhové.
3
Sušené ovoce, zeleninu, maso i bylinky nejlépe uchováme v dózách, popřípadě plátěných sáčcích. Nikdy je nedáváme do chladničky, protože tam vše rychle navlhne. Postačí chladnější místo, kde bude náš výrobek chráněn před světlem. Skleněné i keramické dózy se dají poměrně lehce vybrat na trhu, s plátěnými sáčky je to horší. Šikovné ruce si ale poradí i s tím. Nadčasovým vzorem je třeba kanafas, jen je třeba zakoupenou látku dobře vyprat, pochopitelně bez aviváže. Tu nám nahradí usušení vyprané látky na sluníčku, což je zároveň výborná dezinfekce. Sáček opatříme zdrhovacím tkalounem, ti šikovnější mohou všít nahoru jakousi chlopeň, která pomůže ochránit obsah před vysypáním i načichnutím pachy z okolí.
4
Sušení masa má svá specifika. Jednak musíme vybrat maso čerstvé, libové, bez kližek a odblanit ho, popřípadě zbavit šlach. Nejlépe se na sušení hodí hovězí a z něj pak květová špička. Můžeme použít i krůtí prsa. Ryby rovněž, ale pozor na to, jak jsou aromatické. Důležité je maso rovnoměrně nakrájet. S tím nám pomůže nejlépe nářezák, protože nožem se budeme těžko do správné tloušťky – asi tři milimetry – trefovat. I tak se nám na nářezáku bude maso kroutit, ale pomůžeme si tím, že surovinu lehce zamrazíme. Pak ale nařezané plátky opět musíme nechat povolit. Při tom je můžeme jemně nasolit hrubou solí, což bude mít pozitivní vliv na trvanlivost. Lze přidat i koření. Usušení do gumového stavu znamená rychlejší spotřebu, zcela vysušené se nám bude zprvu zdát nepoživatelné, ale opravdu dobré maso brzo v ústech změkne. Hodí se i na přípravu výživné polévky na nějakém výletě.
5
Příprava ovoce a zeleniny na sušení se může zdát pracná, ale i tady nabízí náš trh dostatek pomocníků. Malvice normálně sušíme i se slupkou, ale můžeme mít v rodině konzumenta, který právě slupky hůře kouše. Loupání jablek nebo hrušek můžeme s klidem svěřit jednoduchému ručnímu přístroji stejně jako třeba vypeckování švestek. Rovnoměrně nakrájené plátky zase zaručí různé krouhače, ruční i elektrické. Právě rovnoměrná tloušťka sušené suroviny je zárukou, že se vše usuší stejně a že nějaký vlhčí kousek nám výsledek práce po nějaké době nezkazí. Jestliže nám vadí, že při sušení ovoce příliš hnědne, opláchněme ho ve vodě s citronovou šťávou. Nezapomeňme ale kousky opět osušit, vlhké zbytečně prodlouží dobu sušení.
6
Sušička Excalibur 4948CDFB využívá při sušení dva systémy proudění vzduchu, které zaručují rovnoměrné sušení, přičemž není potřeba nějak prohazovat sušicí síta. Digitální displej pomůže v orientaci a nastavení. K zachování nutričních hodnot v surovinách pomůže dvoufázové sušení, kdy v prvních hodinách běží na vyšší teplotu a při nižší teplotě se poté dosušují. Díky tomu můžeme sušit daleko větší kousky ovoce nebo třeba celé menší houby. V sušičce můžeme také nechat vykynout chléb, rozpéct pečivo, připravit si domácí jogurt a sýr. Se speciální sušicí vložkou můžeme sušit také tekuté směsi. Orientační cena: 12 460 Kč
7
Jogurt patří do zdravého jídelníčku, a tak nás může potěšit, že některé sušičky na trhu zvládají i roli jogurtovače. Možnost připravit si vlastní jogurt ocení také početnější rodiny s malými i velkými dětmi. Příprava sama je po technické stránce jednoduchá a spočívá v zahřátí a udržení teploty po určitou dobu. Jogurtovače v sušičce dovedou na jednu dávku připravit zhruba od jednoho litru do dvou litrů domácího jogurtu. Více než na výběru přístroje, který to zvládne, bude záležet na kvalitě surovin, tedy mléka či smetany a jogurtové kultury, které použijeme. Při koupi sušičky bychom se měli zajímat o to, zda je v nabídce příslušenství i příslušný držák a skleničky.
8
Sušička potravin Yden CI IR D5 je na našem trhu zatím jediná, která využívá dvou různých postupů sušení. Zjednodušeně bychom je mohli označit jako sušení „na slunci“ a „ve stínu“. První způsob využívá infračerveného záření IR-A a působí tedy na suroviny stejně jako sluneční paprsky. Záření pak suší nejen na povrchu, ale i zevnitř. To pomáhá uchovat v potravinách vitamin D a minerály. Infračervené záření působí také preventivně proti rozkladu u potravin, jako jsou například broskve, maso nebo ryby. Některé druhy potravin, například rajčata, tímto sušením teprve dostanou tu správnou chuť. Sušení, jaké používají klasické sušičky, pochopitelně Yden CI IR D5 zvládá také. Oba programy mohou být automatické, nebo je lze nastavit manuálně. Sušička je vybavena čidlem monitorujícím zbytkovou vlhkost potravin, čímž se sušení přizpůsobí časem a teplotou pro optimální výsledek. Orientační cena: 14 990 Kč
9
Veškeré suroviny, které na sušení budeme používat, by měly být v plné zralosti, nikoli přezrálé. Pozor na to, aby ovoce nebylo třeba natlučené nebo jinak poškozené. Vše musí být pochopitelně dobře očištěné a všímejme se i případného napadení plísní. Prohlédneme vkládané kousky, abychom nesušili i nějakého případného strávníka, který na ovoce přišel před námi. To platí zejména u švestek a třešní. U bylinek dáme pozor i na choroby listů, které mohou pozměnit výslednou chuť.
Článek vyšel v časopise Bydlení, stavby, reality.