První milování si většinou pamatujeme, i když za moc nestálo. Vybavíme si ale chvíli, pocit, okolnosti, kdy jsme sex „objevily“? Kdy nám začal dávat smysl? Zeptali jsme se žen, které vládnou perem a umějí svůj vnitřní svět srozumitelně popsat.
Eva Hauserová: Až po třicítce
Sex mi dával v různých obdobích života velice různý smysl. Dospívání: sex je statusová záležitost, stydím se, že jsem panna, žádoucí jsou zkušenosti, třeba klidně i trochu podivné a exotické - bylo by príma mít milence, který není tak snadno dostupný, něco trochu jiného než „kluka odvedle“. To se samozřejmě nedaří a zůstávám u „kluků odvedle“. Co se týče sexu, zaměřuju se na to, abych se neztrapňovala, o kvalitě erotického zážitku vůbec nepřemýšlím.
Jako dvacátnice: sex je prostředek k založení rodiny (inu, husákovská éra...), k vdavkám a otěhotnění. Vím, že bych si měla užívat nějaké erotično, ale moc se to nedaří. Jsem paralyzovaná svou výchovou (o sexu se nemluví, je to něco hanbatého) a také mírným, ale stálým rejpáním svého muže (hysterky jsou nejlepší milenky). Mně si přitom vzal proto, že jsem se mu nejevila jako hysterka. Jako třicátnice: konečně mi život přináší partnera, který nepopichuje a nerejpe, naopak mě hýčká a obdivuje, tím pádem se mohu uvolnit a všechno si užívat. Smysl sexu: vylepšuje a udržuje partnerský vztah, a taky hodně zlepšuje můj vztah k vlastnímu tělu.
Irena Obermannová: Před rozvodem s mým mužem
Můj vztah k sexu si spolu se mnou prošel různými životními etapami jako veškeré mé pocity, názory, postoje. Ale nakonec vždycky zjistím, že se nic nezměnilo, že jsem to všechno přece věděla už na začátku. Sex pro mě vždycky znamenal a znamená lásku, nejvyšší možné spojení. Má božskou podstatu, a to i když se jedná o takzvaný sex na jednu noc. Navždy miluju všechny muže, se kterými jsem něco měla.
Když jsme se já a sex setkali poprvé, moc jsme si nerozuměli. Ale nevadilo nám to. Bylo to s mojí první láskou a současně otcem mých dvou dětí, takže jsme byli oba nezralí na to, abychom si sex dokázali vychutnat.
Přiznávám, že jsem „to dělala“ nejdřív hodně kvůli němu, pak protože jsem chtěla děti. S ním. Po dvou dětech a paradoxně chvíli před rozvodem jsme to dokázali. Užívali jsme si. Našli jsme poklad. Oběma se nám ty prožitky zalíbily natolik, že jsme si přestali stačit. Rozloučili jsme se.
Pak jsem se chvíli chovala jak utržená ze řetězu a byly to krásné doby. Tehdy jsem začala naplno vnímat své tělo, což mě naučil jistý muž. Začala jsem také víc vnímat chlapa v celé jeho chlupatosti, primitivnosti a přitom tak závratné, všeobjímající něze. Tehdy jsem také pochopila, že skutečně hluboký sexuální prožitek je duchovní povahy a že je možné ho prožívat s jedním člověkem. Nejzajímavější sex pro mě je po padesátce, kdy už je odtržen od své rozmnožovací funkce a jakékoli jiné povinnosti a jde o vzájemné, svobodné, nejlépe totální splynutí. Překvapuje mě to. Ale šedesát, sedmdesát ani sto mi zatím nebylo, třeba budu překvapena stále příjemněji.
Bára Šťastná: Když jsem byla nevěrná
Kdy jsem pochopila, o čem je sex? Když jsem poprvé (a taky naposled) v životě byla nevěrná. Bylo mi jednadvacet a konečně jsem měla „svého kluka“, se kterým jsem už rok chodila za ruku po parku, jezdila na výlety, chodila na koncerty a liknavě přikyvovala jeho životním plánům, které zahrnovaly domeček se zahrádkou, dvě děti a manželství se mnou. Sex k tomu všemu tak nějak patřil, ale, upřímně, moc jsem nechápala, co na tom všichni vlastně vidí. Pak jsem odjela na stipendium do Paříže. Byla jsem tam tři měsíce. Sama.
Nijak mi to nevadilo, protože Paříž mi dokázala vyplnit veškerý volný čas. Ale když jsem dva týdny před svým odjezdem na jednom večírku potkala francouzského studenta astronomie jménem Benoit, zjistila jsem, že Paříž může být ještě o něco lepší. Benoit taky chtěl domeček, dvě děti a manželství. Jenže ne se mnou. Se mnou chtěl prožít jenom těch pár dnů do mého odjezdu. Možná právě proto, že naše setkání bylo tak nemilosrdně časově ohraničené, bylo zároveň tak intenzivní. A protože v něm šlo „jenom“ o sex. Poprvé v životě jsem pochopila, že sex sám o sobě, i bez chození a vyhlídek na společnou budoucnost, může stát za to. S Benoitem jsem se znovu potkala o deset let později. Kouzlo bylo pryč, sešli jsme se jako staří kamarádi a vytáhli fotky partnerů i čerstvě narozených dětí. A když mi jen tak mezi řečí navrhl, jestli s ním nechci jet na služební cestu na Kanárské ostrovy, moc jsem nechápala, co tím vlastně myslí.
Tereza Brdečková: My sexu říkali láska
V letech, kdy člověk objevuje erotiku, mezi patnácti a pětadvaceti, moje generace slovo sex v hovoru nepoužívala. Byla to doba volné lásky, a sex měl smysl, když ho měla ta láska, i když byla třeba jen na jednu noc.
Dodnes mi samo slovo sex smysl nedává, protože ho chápu jako dohodu dvou bytostí, že ten sex spolu budou provozovat. Což je naivní, protože sám akt je součástí hadího klubka kladných i záporných emocí. Ale ptáte se, kdy člověk skutečně objeví, jaké zázraky mu může tělo poskytnout. Myslím, že každý jsme jiný - a jiná -, ale často se to děje ve vyšším věku, po čtyřicítce. Je lepší se na to zamilovat, a to do osoby, která se k vám po téhle stránce hodí.
autor: Klára Olexová
Článek vyšel v časopise Moje Psychologie