1. VESELÉ BARVY?
Největší plochu představují stěny, jak je tedy vymalovat? Pokud jde o pokojíček pro batolata, lze použít i neutrální barvy jako bílou či béžovou, kdežto u předškoláků a školáků se sází na výraznější tóny. Je to jednoduché – děti mají barvy rády. Netřeba se držet pouze klasiky, tedy výhradně růžové pro děvčátka a modré pro chlapce. Například zelená představuje vhodnou volbu zejména do části, kde je umístěný kreslicí či psací stůl, protože podporuje kreativitu. Žlutá a oranžová působí vesele, ale pozor, abyste to nepřehnali – použité na větší ploše povedou ke zrakové únavě. Obezřetní buďte také v případě červené, jež může působit až agresivně a určitě se nehodí do spacího koutu. Univerzální řešení neexistuje, ostatně mnohdy se dává přednost kombinaci barev, celá místnost v jedné barvě je už minulostí.
2. DALŠÍ DEKOROVÁNÍ STĚN
Nebojte se tapet, moderní výrobky a správná aplikace zajistí, že vydrží v dobrém stavu delší čas (některé jsou omyvatelné). A i kdyby ne, za několik let je vyměníte. U tapet platí to, co pro výmalbu: osvěžte jimi jednu dvě stěny, anebo je použijte v detailech. „Hodně oblíbené jsou také magnetické barvy a nemusejí být jen černé, naopak můžou splynout s okolní výmalbou,“ upřesňuje designérka Věra Tomíčková z Toto studia. Nebo samolepky, na něž se dá kreslit křídou. Prodávají se i takové, jež fungují jako týdenní kalendář. Jiné samolepky zase nahradí třeba zrcadlo, anebo je pojměte čistě dekorativně. Šikovné jsou multifunkční tabule, na něž lze kreslit křídou, ale i magnety přichytit třeba vzkazy pro školáka.
3. MULTIFUNKČNÍ KOBEREČKY
Kusové koberce jsou skutečně variabilní. Fungují jako další tepelná izolace, často se dávají k postelím, aby bosé nohy mohly hned po ránu šlápnout do měkkého (nepříliš vhodné jsou naopak k pracovnímu stolu a židli). Dále můžou posloužit i jako vymezení hracího prostoru, ostatně proč by se děti měly „válet“ jen na zemi. A časem je jednoduše vyměníte za jiné. Co je praktické? „Když budou mít kratší a hustší vlas, snáze se udržují. Ale některé koberečky se dají prát, takže zde pak řešte jen to, zda se vám vejdou do pračky. Většina dobrých výrobků je zdola opatřena protiskluzovou podložkou, případně existují kobercové podložky nebo pásky na upevnění,“ podotýká designérka. Mezi námi: Když budete kobereček umísťovat k posteli, zatížíte ho docela snadno.
4. PODLAHA POD LUPOU
Nová podlahová krytina by měla ratolesti dobře sloužit až do dospělosti. Vybírejte ji podle těchto základních kritérií: má být měkčí na došlap, teplejší na dotyk, dostatečně odolná vůči hrátkám, v široké škále barev a dekorů. A ještě chceme, aby se jednoduše udržovala v čistotě. Velice praktické je PVC neboli vinyl, pokud však uvažujete o přírodních materiálech, vyzkoušejte korek, přírodní linoleum či takzvané ekologické (organické) krytiny. PVC představuje sázku na jistotu, patří k nejpoužívanějším krytinám a z pohledu barev a vzorů je téměř nepřekonatelné. Korek mimo jiné funguje jako dobrá tepelná i zvuková izolace. Přírodní linoleum mimo jiné nabízí antibakteriální a antistatické vlastnosti, a ekologické krytiny slibují mimořádnou odolnost a opravdu snadnou údržbu, rovněž se doporučují pro alergiky.
5. NÁBYTKOVÉ ÚVAHY
Při rekonstrukcích celých interiérů máte volnější ruku a můžete nábytek sladit s podlahou. Z pohledu materiálů se nejvíce používá lamino (LTD) – dřevotřísková deska povrchově upravená dekorativním laminovacím papírem a zalitá melaninovou pryskyřicí. Proč je v oblibě? Slibuje dobrou odolnost, a to včetně hran (například ABS hrany), snadno se udržuje v čistotě, na výběr je mnoho dekorů a patří mezi finančně dostupné materiály. Lakovaný nábytek, nebo dokonce masiv si nechte raději do jiných místností. Nábytek se zaoblenými rohy a hranami a úchytkami, které příliš nevystupují do prostoru, je bezpečnější. Větší děti zvládnou otevírat skříňky i bez úchytek, a to díky vyfrézovaným otvorům pro prsty. A jak si stojí barevné provedení? Obecně je vhodnější nábytek ve světlejších nebo pastelových odstínech. Děti sice barvy milují, ale také častěji mění názory na to, co se jim zrovna líbí.
6. DOSPĚLÁCKÁ POSTEL?
Mnoho rodičů řeší, zda postýlku pro miminko hned nahradit spaním tradičních rozměrů, nebo volit něco mezi. „Dospělé“ postele (nejběžnější rozměry 80 až 90 x 200 cm) jsou praktičtější už proto, že za několik let není třeba je měnit, a navíc děti rády používají to, co rodiče. Spací plocha může být i zvýšená, například 60 cm, s dostatečným úložným prostorem. Bezpečnostní zábradlí nebo schůdky se za několik let jednoduše demontují. A když je hodně místa, nebojte se ani takzvané válecí postele o větší šířce (100–120 cm).
Máte v jednom pokoji dvě děti? „Pak se často uplatňuje model určitého rozdělení místnosti na dvě části, kdy každé dítě má svoji polovinu a uprostřed se nachází společný herní prostor. Je to výhodné zejména tehdy, jsou-li potomci různého pohlaví nebo je od sebe dělí více let. A také je to snazší pro rodiče, i kvůli úklidu. Do budoucna se pokoj dá rozdělit příčkou, děti mají svá území jasně vymezená,“ nabízí tip Věra Tomíčková. Ovšem kde není moc místa, tam můžeme být rádi i za palandu, byť v zateplených objektech s klasickou výškou stropu kolem 240 cm je zřejmé, že „tam nahoře“ bude teplejší vzduch. Patrové postele se zpravidla umísťují ke zdi. Jako tepelná izolace poslouží například kapsáře připevněné na stěně, a kdo uvažuje o nábytku vyrobeném na zakázku, spací prostor může z jedné či dvou stran doplnit sestava skříněk.
7. JAK PŘEDĚLIT PROSTOR
V dětském pokoji by vše mělo být pevné a stabilní, mobilní paraván není pro rozdělení vhodný. Krásně ho ale nahradí například knihovna, skříňka nebo stůl umístěný v prostoru. Pokud si nejste jejich stabilitou jistí, kotvěte je do podlah. Vysoké skříně jako předěl nepatří mezi optimální řešení, zamezovaly by přístupu přirozeného světla do další části pokoje. Předěl, ať už reálně, či jen „naoko“, lze vytvořit i jinak, např. závěsem, textilním panelem, sítí nebo rostlinami umístěnými v policovém systému. Anebo takovými, které dáte do závěsných nádob.
8. MODERNÍ BLUDIČKY
Pouze jedno centrální světlo dnes už nestačí v žádné místnosti, dětský pokoj není výjimkou. Základ sice představuje stropní svítidlo či svítidla, a komu se nelíbí závěsná klasika, může volit sestavu bodovek, tu je však třeba doplnit dalšími zdroji. Použijte minimálně dvě lampičky, jednu u postele, druhou u psacího stolu, další například v relaxačním koutku, poblíž skříní a podobně. Dobře poslouží dotykové světelné zdroje, optimálně s několika stupni intenzity světla, a dále ty, které umožňují měnit odstín barvy.
Obecně je vhodnější řada světelných kulis, jež se dají spínat podle potřeby – s ohledem na činnost, kterou dítě vykonává. Bílá barva světla je fajn k pracovnímu stolu, jinak se doporučuje volit světlo spíše dožluta. Při nákupu samotné žárovky nebo svítidla se zabudovaným zdrojem se zorientujete rychle: barva světla neboli chromatičnost se uvádí v kelvinech. Takzvaná teplá bílá (žluté světlo) má asi 2500 až 3500 kelvinů, denní bílá (jako přirozené venkovní světlo, bílá) 4000 až 5000 kelvinů a studená bílá (namodralá záře) nad 5000 kelvinů. Světla mají být dostatečně intenzivní a rozptýlená.
9. TOPENÍ: PĚKNÉ A BEZPEČNÉ
Díky soudobým dekorativním možnostem se může zdobit i tak praktický prvek, jakým je topení.
Například desková topení se dají opatřit potiskem, který si vyberete u výrobce, nebo dodáte vlastní fotografii, u trubkových topení je v nabídce mnoho desítek barevných provedení. Najdete také radiátory s nižší povrchovou teplotou (například 60 °C), takže pak už netřeba v případě malých dětí řešit jejich kryt (při dotyku topidla v provozu nehrozí popálení).
Pokud jste zvyklí mít topení instalované na stěně, ale rádi byste něco jiného, další možnost představují nástěnné konvektory připomínající deskové topné těleso. Patří do skupiny nízkoenergetického vytápění. Nasávají chladný vzduch do výměníku a ohřátý vrací do prostoru, a když se zvolí opačný princip, nebudou topit, ale dochlazovat. Povrchová teplota se může pohybovat i do 40 °C, což je z pohledu bezpečí velmi příjemná zpráva.
Článek vyšel v časopise Bydlení, stavby, reality.