Úspěšná stylistka a vizážistka Jana Khalifa prožila několik let v pasti domácího násilí. Vymanit se z ní trvalo matce dvou dcer dlouhá léta. Věří však, že i trauma se dá přeměnit v pozitivní energii, a tak založila neziskovou organizaci Isida Amenti, zaměřenou na následnou pomoc obětem domácího násilí. A o svou zkušenost se přišla Jana Khalifa podělit i na letošní konferenci TEDxPrague.
Jak začal váš příběh „domácího násilí“?
Můj příběh začal jako většina jiných. Zvenčí idylický vztah zakončený téměř pohádkovou svatbou. Domácí násilí se do vztahu plížilo velmi nenápadně, zato neústupně. Již na svatební cestě jsem ale měla možnost poznat, jakým směrem se vztah bude vyvíjet. Opravdový konec přišel až za nekonečných šestnáct let.
Je podle vás horší psychické nebo fyzické týrání?
Co člověka víc omezí? Sádra na pravé nebo levé noze? Následky dlouhodobého psychického a sexuálního násilí nemusí být na první pohled vidět, ale jsou stejně bolestivé, a hojí se mnohem déle než ty fyzické.
Co byla pověstná poslední kapka, po které přetekl pohár, a rozhodla jste se svou situaci změnit?
Po jednom ataku, který se týkal i dcer, jsem si najednou s hrůzou uvědomila, že by i ony jednou mohly být ve stejné situaci jako já a zažívat to samé, protože by považovaly takový vztah za „normální“. A tak se „vydržím všechno kvůli dětem a rodině“ změnilo na „právě kvůli dětem“ musím jednat a vymanit se z násilného vztahu.
Za jak dlouho se vám to podařilo?
Vymanit se mi trvalo deset let. Ta nejtěžší fáze je, když si uvědomíte, že ve Vašem vztahu je něco špatně, dokážete to i pojmenovat, ale nemáte sílu s tím nic udělat.
Udělala byste něco jinak, kdybyste mohla vrátit čas?
Říká se, že člověk dělá za daných okolností vždy vše, co zmůže, a dostane naloženo tolik, kolik unese. Pokud si sáhnete na opravdové dno, tak vás to posílí… Nemůžu tedy říct, že bych udělala něco jinak. Mám dvě krásné, zdravé a naprosto úžasné dcery, ale kdybych dokázala odejít dřív, bylo by to pro mne i mé děti lepší.
Když jste v souvislosti s Isidou Amenti na veřejnosti odhalila vlastní zkušenost s domácím násilím, jak reagovalo vaše okolí?
Musím říct, že jsem se zatím setkala jen s pozitivním ohlasem a podporou naší činnosti. V loňském roce jsme například uvedli kampaň s názvem Nemusí téct krev, aby šlo o život . Pořádáme tzv. „svépomocné skupiny“. I na letošní rok chystáme několik charitativně kulturních projektů.
Co byste vzkázala ženám nebo i mužům, kteří se ocitli v pasti domácího násilí?
Aby věřili jednomu ověřenému faktu: pokud jsou ve spirále domácího násilí, tak se jejich situace nikdy sama od sebe nezlepší, ani nezůstane stejná. Bude se jenom a jenom zhoršovat. Útoky nabývat na intenzitě a zkracovat se doba mezi nimi. Proto najděte sílu kvůli sobě, kvůli dětem!
Chcete znát celý příběh Jany Khalifa? Podívejte se na video z konference TEDxPrague, která proběhla 21. 6. 2014 v divadle Hybernia.
