Konec října a začátek listopadu má od pradávna velkou moc. Slavili ho už staří Keltové, tradice se dochovaly jak u anglosaských národů, tak i v Česku.
Keltové
Keltové slavili na přelomu října a listopadu konec roku a věřili, že se v tuto dobu světy mrtvých a živých prolínají a duše zemřelých se mohou dostat do světa živých. Aby zde nezůstávaly, dávali lidé za okna vyřezávanou zeleninu, ve které svítila svíčka. Tehdy to ještě nebyla dýně, Keltové vyřezávali brukve vodnice, tento zvyk pak imigranti převezli do Ameriky, kde se rychle ujal.
Pokračování 2 / 4
Anglosaský Halloween
Z této doby zůstal v anglosaském světě svátek Halloween, který se slaví 31. října. Název Halloween vznikl zkrácením anglického „All-Hallows-Eve“, tedy „Předvečer všech svatých“.
1. listopadu následuje křesťanský svátek Slavnost Všech svatých, který připomíná všechny svaté, a to nejen ty, kteří jsou oficiálně kanonizováni, ale také ty, o „jejichž svatosti neví kromě Boha nikdo“. 2. listopadu pak následuje Památka všech věrných zemřelých či lidově Dušičky, kdy se církev modlí za zemřelé.
Pokračování 3 / 4
V Čechách řepu
Dodneška se podobný zvyk uchoval i v části Čech (i v době, než k nám přišel Halloween), lampičky se vyřezávaly z cukrové či krmné řepy a lidé je dávali do oken či na zápraží. Díky světlu lampičky chránily před duchy a temnými silami. V českém lidovém vyprávění existuje řada příběhů, kdy se někdo se zesnulými v tuto dobu setkal. Pokud na chvíli připustíme, že by to mohla být pravda, pak se samozřejmě začneme ptát, kde na tyto duše můžeme nejčastěji narazit?
Pokračování 4 / 4
Kam vyrazit?
Vydejte se s námi na opuštěná místa, kde byste (kromě hřbitovů či kostelů) mohla duše zemřelých či duchy potkat. Je na nich totiž něco zvláštního. A pokud na nic takového nevěříte, aspoň si prohlédnete místa, která si i ve fázi svého zániku zachovala neskonalý půvab. Fotky najdete na začátku článku.
