Většina z nás si nejspíš období první republiky představuje jako dobu plnou elegantních džentlmenů a etikety, která byla tehdy vlastní snad všem lidem tehdejší doby. Zdánlivě dokonalá doba měla však i své stinné stránky. Zajímá vás, jaké hříchy proti morálce byly tehdy celkem běžné?
Zapovězení gayové
I když to lidé s homosexuální orientací nemají úplně snadné ani dnes, s dřívější dobou se jejich současné potíže nedají srovnávat. Odlišná orientace byla totiž za dob první republiky dokonce protizákonná a trestala se odnětím svobody za porušování dobrých mravů. A od trestů odsouzeným gayům údajně moc nepomáhal prezidentskou milostí ani prezident Masaryk. Ten sice obecně platil za humanistu a lidumila, v případě homosexuálů ale milosti neuděloval.
Jaké podivné choutky Emmy Destinové odhalil seriál První republika? Podívejte se na video:
Pokračování 2 / 10
Nebezpeční vyděrači homosexuálů
Vězení nebylo zdaleka to jediné, čemu museli gayové a lesby čelit. Kromě vězňů se z nich často stávaly také terče pro vydírání. Někteří zloději si vyhlédli skutečného, ale klidně i pouze domnělého gaye, po kterém požadovali horentní sumy za svou mlčenlivost. V opačném případě vyhrožovali jejich prozrazením.
Podle historiků nebyly žádnou výjimkou situace, kdy je zničehonic přepadl útočník, a bránit se nebylo nic platné. Dokonce to bylo spíše na škodu. Když se napadený ubránil, útočník ho většinou před policií osočil z nemravných návrhů. I přesto, že byla homosexualita za první republiky zapovězená, rozhodně nebyla ojedinělá. Hlásily se k ní i některé známé osobnosti tehdejší doby, například režiséři Václav Krška a František Čáp, ředitel barrandovských studií Miloš Havel a malířka Toyen.
Tereza Brožová
4. září 2022
Pokračování 3 / 10
Divoké večírky a mejdany
Byli to právě bohatí představitelé LGBT+ komunity, kteří podle autora knihy Teplá Praha Jana Seidla pořádali za dob první republiky nejbujařejší večírky. Údajně měli hned několik oblíbených nočních podniků, které splňovaly jejich nároky na veselý noční život. Nejoblíbenějším z nich byl podle textu knihy Batex. Klub se nacházel poblíž dnešního nákupního centra Kotva a přístup do něj měli jen bohatí a vlivní lidé, protože vstup byl jen pro členy klubu. Jeho členové mimo jiné sepsali petici pro zrušení paragrafu 129, který hovořil o opačné orientaci jako o trestném činu.
Pokračování 4 / 10
U alkoholu nezůstalo
Mnoho divokých večírků za první republiky zdaleka nezůstávalo jen u alkoholu. Dostupný a legální byl tehdy kokain, který se využíval zejména ve zdravotnictví. Díky tomu ho lidem běžně vydali například jako lék proti bolestem v lékárně. A podle dostupných informací se zejména na večírcích smetánky, které probíhaly například v pověstném hotelu Alcron nebo třeba v Jedové chýši, šňupalo celkem hodně. Mezi nejznámější prvorepublikové kokainové nadšence patřily osobnosti jako Hugo Haas, Adina Mandlová, Saša Rašilov nejstarší nebo budoucí ministr zahraničí Jan Masaryk. Na mejdanech slavných tak u oblíbené jeřabinky ani kontušovky tedy rozhodně nezůstávalo.
Tereza Brožová
29. února 2024
Pokračování 5 / 10
Prostituce ztratila kontrolu
Prostituce byla za dob Rakouska-Uherska povolená jen za určitých podmínek a vykonavatelky „nejstaršího řemesla“ je musely dodržovat. Všechny se musely registrovat a docházet na pravidelné lékařské prohlídky. To se ale čtyři roky po vzniku první republiky změnilo. V červenci roku 1922 úřady přijaly zákon o potírání pohlavních nemocí a policejní dozor i správní opatření nad prostitucí byly v rámci něj zrušeny. Zrušení se týkalo také nevěstinců. To ale neznamená, že vykřičené domy skončily úplně, naopak těmi neoficiálními se to v určitých místech Prahy jen hemžilo.
Tereza Brožová
9. října 2023
Pokračování 6 / 10
Mandlová královnou skandálů a nočního života
Kdo by se domníval, že hvězdy černobílých filmů patřily mezi světce, hluboce by se mýlil. Zejména dnešním novinářům by tehdejší skandály prvorepublikových celebrit jistě dělaly škodolibou radost. Mezi královny večírků patřila zejména tehdejší stálice stříbrného plátna Adina Mandlová.
Herečka by svými divokými eskapádami strčila mnohé dnešní celebrity do kapsy. Dokazuje to i dodnes známý vtípek na hereččin účet, který říkal, že: „Baarová má oči mandlové a Mandlová barové.“ A jak se zdá, nebyl daleko od pravdy. Zatímco kolegyně Mandlové Baarová byla tehdy považována spíše za poněkud naivní, Mandlová platila za vypočítavou potížistku. Měla pověst hvězdy, která neodolá žádným neřestem. Nevyhýbala se alkoholu ani kokainu. Kromě toho střídala partnery jako na běžícím páse a její osobní život byl dosti neuspořádaný. Dokonce se pokusila dvakrát spáchat sebevraždu a zavinila také smrtelnou dopravní nehodu, navíc se pak u soudu ještě překvapivě vyhnula trestu.
Pokračování 7 / 10
Vítězslav Nezval byl známým svůdníkem žen
Ale i další slavní byli proslulí svou slabostí pro alkohol, večírky a v případě mužů i pro společnost žen. Pověstný svou náklonností k ženám byl tehdy například básník Vítězslav Nezval, který patřil mezi vyhlášené svůdce své doby. Údajně tím byl natolik proslulý, že při ohňostroji k oslavám desátého výročí od založení republiky osazenstvo pražských kaváren žertovalo, že to je na počest toho, že Vítězslav Nezval zrovna „načal stou ženu“.
Lucie Kořistová
29. července 2022
Pokračování 8 / 10
Rozvod byl nepřípustný, týkal se i obou Masaryků
Rozvody byly tehdy ještě společensky nepřípustné. I po změně zákona z roku 1919, který upravuje právo na rozvod párů bez ohledu na náboženství, byl oficiální rozchod považován za něco skandálního. Sice se najednou mohly rozvádět jakékoliv páry bez ohledu na svou víru, což do té doby nebylo možné, i to však mělo svá ale. Také zde totiž docházelo k problémům a kontroverzím, protože katolická církev platnost takových rozvodů nadále neuznávala.
Rozvedený manžel nebo manželka v důsledku toho nemohli uzavřít nový církevní sňatek v katolickém kostele. Je nutné podotknout, že rozvody nebyly za první republiky běžnou společensky přijatelnou záležitostí. Celý proces rozvodu byl až do 50. let tak složitý, že ho dokončil jen málokdo. I tak rozvod potkal některé prvorepublikové osobnosti. Rozvedený byl například ministr Jan Masaryk, který si vzal rozvedenou Američanku, se kterou se sám po šesti letech rozvedl. Rozvodem si postupně prošli také všichni sezdaní potomci prezidenta T. G. Masaryka.
Tereza Brožová
18. září 2022
Pokračování 9 / 10
Nelegální potraty a odsuzované svobodné mateřství
Potraty byly v době první republiky považovány za nelegální a nemyslitelné. Kromě toho, že bylo v danou dobu nemožné, aby šla dívka na potrat, stejně tak bylo nemyslitelné, aby se stala svobodnou matkou. Když už se stalo, že měla nesezdaná žena dítě, neměla to vůbec lehké. Ostatní ho častovali nevybíravými výrazy, jako například panchart či ouhonče. Nezřídka kdy se proto zoufalé svobodné matky rozhodly děti po narození odložit. I na počátku dvacátého století se nemanželské těhotenství označovalo stále slovy „malér“ a podobnými výrazy.
Marta Pušová
25. června 2021
Pokračování 10 / 10
Sex byl daleko větší tabu
I přes různé vyvádění společenské smetánky a bohatších vrstev byl sex za dob první republiky více choulostivým tématem, než je dnes. Sexuální výchovu, tehdy označovanou jako pohlavní výchovu, přenechávaly rodiny spíše na školách. O problematiku rozvoje a prosazení pohlavní výchovy ve školách se hodně zasloužil prezident Masaryk, který k prosazování dané problematiky musel využívat své autority. Nezřídka kdy přitom uváděl jako příklad při hovoření o názorech na ženy svou vlastní manželku Charlottu.
Mariya Patrovská
10. dubna 2020