Vybíráte víno podle barvy a tvaru láhve? Chyba. Samozřejmě skleněný obal místo kartonové krabice sám od sebe napoví o kvalitě obsahu hodně, zdaleka to ale není všechno. Nezoufejte, naučíme vás, jak se orientovat v široké nabídce bílých, červených i růžových vín. S naším rádcem neuděláte chybu a víno si o to více vychutnáte. Čemu tedy věnovat pozornost?
Nejprve zásadní rozhodnutí: Červené, bílé nebo růžové?
Už samotná barva vína dokáže napovědět, jak bude víno chutnat a k jakému pokrmu se bude nejlépe hodit. Červená vína , která obsahují více tříslovin a jsou většinou těžší, navozují vážnější atmosféru a jsou doporučována hlavně k masitým pokrmům, například ke steakům či k vepřovému.
Růžová vína se také vyrábějí z modrých hroznů. Pouze rmut, tedy namleté hrozny, se maceruje kratší dobu, a do vína proto nepřejde tolik tříslovin a barviv ze slupek hroznu jako u červených vín. Díky tomu mají vína, která také označujeme jako rosé, osvěžující chuť a skvěle doplňují zeleninové saláty a pokrmy z ryb.
Bílá vína se zase pro svou lehkost a kyselinku skvěle hodí třeba k salátům, bílému masu, mořským plodům nebo k sýrům.
Sladké vs. suché
O sladkosti vína rozhoduje především zbytkový cukr, tedy cukr, který ve víně zůstane po celém procesu jeho výroby. Podle něj je dělíme na vína suchá (max. 4 gramy/litr), polosuchá (do 12 gramů/litr), polosladká (do 45 gramů/litr) nebo sladká (nad 45 gramů/litr).
Pozor na tradiční mýtus, že pozdní sběr je automaticky sladší: „Jako sommelier často slýchám, že víno označované jako ‚pozdní sběr‘ je zákonitě sladší. Není tomu tak, cukernatost takových bobulí je mnohem nižší, než je tomu například u výběru z hroznů, bobulí či již slámového a ledového vína. Tedy pro toho, kdo má rád sladká vína, není pozdní sběr rozhodně zárukou, že si vybere víno s vyšším obsahem zbytkového cukru,“ vyvrací tradiční mýtus sommelier Tomáš Brůha, který stojí za značkou Víno Mikulov Sommelier Club.
Příznivcům sladkých chutí doporučuje výběr z cibéb, ledová a slámová vína, pro ty, kteří si hlídají linii naopak ta označená jako kabinetní.
Jak poznat kvalitní víno na první pohled?
Podle etikety! Čím je víno kvalitnější, tím o něm na láhvi najdete mnohem více informací. Zjednodušeně platí, že čím obecnější je popisek na etiketě, tím nižší kvalitu vína můžete očekávat.
Čemu všemu tedy na etiketě věnovat pozornost?
- Údaj o obsahu cukru – raději sušší, nebo sladší? Tuto informaci se vyplatí nepodcenit.
- Označení odrůdy – Pálava, Veltlínské, Rulandské… Kupte si přesně to, na co máte chuť.
- Druh výrobku – tady by mělo určitě padnout slovo víno, jakostní nebo přívlastkové.
- Údaj o barvě vína – hlavně nediskriminujte a ochutnejte všechny barvy!
- Ročník sklizně – víno je jedna z těch věcí, mohou s věkem získávat na kvalitě.
- Uvedení provenience – nejlépe Česká republika, ale proti gustu…
- Identifikace původu vína – dozvíte se název vinařské oblasti, podoblasti, obce a vinařské tratě. Některá vína přidávají i údaj o velikosti bot hlavního vinaře.
- Číslo výrobní šarže – každá šarže má své číslo.
- Údaj o obsahu alkoholu – díky tomuto údaji poznáte, jak silné víno bude. Evidenční číslo jakosti – informace o tom, že víno zatřídila Státní zemědělská a potravinářská inspekce.
- Název stáčírny – většinou i s adresou.
- Údaj o obsahu alergenu – nejčastěji najdete siřičitany, které se používají jako konzervanty.
- Objem – víno se většinou prodává v lahvích o objemu 0,75 l.
- Označení výrobkové řady – dozvíte se, jaké vinařství vám pomůže k lepší náladě a zda pijete nápoj z prémiové, nebo klasické řady.
Pokud rádi zkoušíte i něco jiného, zkuste pár rad sommeliera Tomáše Brůhy:
Claret či po francouzsku blanc de noirs
Claret je bílé víno, které se však vyrábí z modrých hroznů. Ty se po sběru namelou stejným způsobem jako u červeného vína, jen se nenechají macerovat, tedy louhovat. Během lisování tak dojde pouze k částečnému uvolnění barviva, takže místo červeného vznikne bílý mošt, ze kterého se pak víno vyrábí. Ve vinných lístcích se můžeme také setkat s označením blanc de noirs.
Cuvée – kvalitní víno nemusí být jednoodrůdové
Označení cuvée naleznete u bílých i červených vín, která se skládají z více, maximálně však ze tří odrůd. Ty se míchají buď před zpracováním hroznů, nebo až po vyrobení vína. V České republice, na rozdíl od zahraničí, není zcela běžné pít vína z více odrůd, ale i u českých vinařů se setkáte s vynikajícími cuvée.
Barrique
Vína, která jsou označená jako barrique, zrají minimálně tři měsíce v sudech vyrobených z amerického nebo francouzského dubu o objemu 225 litrů. Tyto sudy se pro uložení vína mohou použít pouze třikrát. Podle původu použitého dřeva přecházejí do vína tóny oříšků nebo vanilky. Díky zrání v sudu se víno zakulacuje, třísloviny se zjemňují a barva nabírá na intenzitě.
Dáma.cz je na facebooku. Přidejte se k nám!