Znají to všechny holčičky. Jedna se chtěla podobat křehké černovlásce Sněhurce, další viděla svůj vzor v Šípkové Růžence. Jiná snila o tom, že ji potká štěstí jako Popelku. Všechny jsme z toho ale věkem vyrostly a pochopily, že princ na bílém koni opravdu nepřijede a své vzory jsme začaly hledat jinde, než v pohádkách. Ne tak Penny Brown. Tato pětadvacetiletá žena z Okinawy se už jako malá holčička zhlédla v komiksové postavičce Jessice Rabbit, a podřídila jí celý svůj život.
Jdu za svým cílem
Sama Penny říká: Jessicu Rabbit jsem obdivovala už jako malá holka. Proto mi připadá normální, že svému snu podřizuji svůj život. Vždycky jsem měla útlý pas, velké boky a pořádná prsa, takže vlastně jen zdůrazňuji to, jak vypadám,“ hájí se Penny. Už ale nedodává, že kvůli tomu chodí 23 hodin denně v korzetu, který jí vytváří nepřirozeně útlý pas a už podstoupila plastiku prsou, která z jejích už tak velkých prsou (velikost H) vyrobila stěží uvěřitelná „jéčka.“
A pokud si myslíte, že s plastikami je konec, pletete se. „Hodlám jít ještě na jednu plastiku, abych se Jessice podobala ještě víc,“ říká Penny odhodlaně. „Chci mít tak velká prsa, jak jen to bude možné,“ je přesvědčená Penny.
Utiskované orgány
Penny díky korzetu, který vyjma hodiny nosí celý den, nemůže pořádně ani jíst. „Zmenšuji si pas o 15 palců, což mi utiskuje vnitřní orgány a díky tomu se nemohu ani pořádně najíst, protože žaludek je stlačený. Ale nevadí mi to, nemusím si tím pádem hlídat linii. Občas mi lidé říkají, že hazarduji se svým zdravím, ale vždy jim na to odpovím, že jsem dospělá a mám svůj rozum. Pak mi většinou kázat přestanou,“ usmívá se Penny.
„Chci a budu se podobat svému idolu. A proto jsem ochotná i snést určité nepohodlí, s tím související,“ přesvědčuje Penny své okolí (a sebe). Už nezmiňuje, že nepohodlí je i např. to, že v takovém korzetu je prakticky nemožné řídit či cvičit. Penny neochotně připouští, že jí činí obtíže i takové základní úkony, jako je si lehnout, sednout či vstát.
Letitá posedlost
Už jako malou dívenku jí Jessica Rabbit očarovala. A protože věřila (a dodnes věří), že za svými sny musí člověk jít, pak se do toho před dvěma lety pořádně obula. „Myslím, že Jessica je pořádně sexy a vypadá absolutně fantasticky. Už odmala jsem toužila se jí podobat a věděla jsem, že pro to udělám úplně všechno. Původně jsem si korzet oblékla jen proto, abych nafotila pořádně pikantní snímky pro mého manžela, který v té době nebyl doma – je mariňák a zrovna byl na misi. Pak mi ale došlo, že tohle je ta cesta, která mne přiblíží dosažení mého snu. A k jeho uskutečnění už pak byl jenom krůček,“ vypráví nadšeně Penny.
Kříž jménem korzet
První čtyři měsíce Penny nosila korzet bez přestávky. Sundávala jej jen v koupelně při sprše. „Zkraje bylo trochu nepohodlné v něm spát, ale naučila jsem se to a nyní už mě vůbec neobtěžuje,“ přesvědčuje Penny.
Sláva i odsudky
Spousta lidí Penny zastavuje na ulici a chce se s ní vyfotit. Další ji šmahem odsoudí a další jí prorokují špatný konec kvůli tomu, jak hazarduje se zdravím. Sama Penny na to říká: „Vzrostlo mi sebevědomí, když si plním svůj sen, a vím, že vypadám fantasticky. Všem těm, kteří mě odsuzují, bych chtěla vzkázat, že se svým tělem i každý, a tím i já, může dělat co chce. A těm, kdo se o mně bojí, chci jen říct, že se bát nemusejí. Lidské tělo je neuvěřitelně odolný mechanismus,“ dodává Penny sebejistě.
„Pořád je ale víc těch, kteří na mě hledí s obdivem. Jakmile vyjdu z domu, hned je kolem mě houf lidí, a všichni se se mnou chtějí vyfotit. To je přece nezvratný důkaz toho, že jsem sexy a krásná, nebo snad ne?,“ klade Penny řečnickou otázku. Její manžel k tomu dodává: „Moje žena je krásná, a já jsem šťastný muž, že tyto skvostné křivky patří jenom mně. Ostatní je mohou obdivovat jen z uctivé vzdálenosti,“ říká Cooper.