Měl rád cigarety, Toma Jonese, Slovensko, svíčkovou a pramenitou vodu. Byl skromný a výjimečný gentleman. O jeho soukromí se toho do posledních chvil jeho života moc nevědělo. Možná proto, že byl gentleman, hlavní důvod ale byl jiný. Posledních deset let svého života totiž žil s mužem.
Elegán a krasavice
Narodil se 25. března 1942 v obci Niedzica, která se dnes nachází na území Polska. Jeho otec Rudolf tu pracoval nejen jako učitel, ale taky vedl místní ochotnické divadlo. Poté, co v pětapadesáti letech náhle zemřel na selhání srdce, přestěhovala se jeho druhá žena Floriana (ta se dožila 80 let) se všemi deseti dětmi do Svätého Jura.
Floriana byla krásná, o šestnáct let mladší Rumunka s tmavýma očima a nádhernými tmavými vlasy. S Michalovým otcem se seznámila v Sedmihradsku, kde tehdy vyhlášený elegán Rudolf učil. Kromě toho, že byla velice pohledná, byla také plachá, nicméně při výchově dětí byla důrazná. Michal ji prý velmi miloval. Jako žák byl průměrný, spíš podprůměrný. Na vysvědčení měl obvykle trojky, tu a tam i čtyřku.
Pokračování 2 / 7
Tajně na herectví
Poprvé hrál Michal v ochotnickém divadle ve třinácti letech. Dostal roli Kaie ve Sněhové královně. Styděl se, asi po mamince. Celé představení prý tenkrát odehrál se sklopenou hlavou. „Tehdy mne přemluvili, hraní bylo pro mne velké utrpení. Postupem času se mi ale zalíbilo,“ přiznal se už v dospělém věku coby slavný herec. „Ten potlesk publika na konci je totiž balzám na duši.“ Přestože ho herectví začalo bavit, šel se do Čech do Kadaně učit automechanikem. Kromě jiného chtěl začít brzo vydělávat, aby mohl pomoct mamince, která v tu dobu vychovávala ještě jeho čtyři mladší sourozence.
Pokračování 3 / 7
Stud překonal
Měl zajímavé zájmy – závodně dělal gymnastiku a věnoval se i bezmotorovému létání. Nakonec ho herectví přece jen pohltilo, vystudoval ho na začátku šedesátých let minulého století v Bratislavě. Nebýt ale toho, že divadelní fakulta vypsala konkurz, do kterého se mohli přihlásit i lidé bez maturity, nikdy by se hercem nestal. Aby neměl doma ostudu, že ho nevzali, pro jistotu se na něj přihlásil tajně. I když ho ze začátku chytil stejný ostych jako při ochotnických začátcích, nakonec vystudoval s červeným diplomem. Ještě při studiu ho vzali do slovenského Národního divadla. Vydržel v něm čtyřiačtyřicet let. Šel z jedné role do druhé, patřil k nejvytíženějším československým hercům.
Pokračování 4 / 7
Jedna žena a dost
Se svou budoucí ženou Martou se seznámil už na škole, kde ona studovala dramaturgii. Vzali se hned poté, co školu dokončili, a narodily se jim dvě děti pojmenované po rodičích Michal a Marta. „Vychovával jsem je tak, aby už odmalička byli právoplatnými členy rodiny. Snažil jsem se, aby žili s námi a ne vedle nás,“ řekl v jednom z mála rozhovorů, kde se přece jen zmínil o svém soukromí.
S Martou spolu vydrželi dvacet let, pak přišel rozvod. Pro všechny okolo to byl šok. Proč? Co se stalo? O důvodech, proč už spolu nechtějí být, se ale ani jeden z nich nikdy nerozpovídal. Pravda nakonec stejně vyšla najevo. Problém byli muži a Dočolomanského sexuální orientace. Ženy se mu prostě přestaly líbit. Herec tím vším trpěl tak, že uvažoval o sebevraždě a musel vyhledat pomoc psychiatrů.
Pokračování 5 / 7
Láska k muži
Ženy ho milovaly, nicméně on říkal, že nikdy nebyl sukničkář. Přiznal jen pár záletů a po rozvodu tvrdil, že mu „osvobozená domácnost“ vyhovuje. Podle něj je na vině všech problémů ve vztazích majetnický pocit jednoho partnera k druhému. Říkal, že by byl rád, aby se lidé víc tolerovali. Podruhé už se ale nikdy neoženil. Přestože se tu a tam nějaká žena po jeho boku objevila, začalo se říkat, že žije s televizním technikem Alexandrem Godem. Byla to pravda.
dr. Jarmila Gričová
23. ledna 2021
V té době také přestal poskytovat jakékoli rozhovory médiím. Prozradil pak, že nechtěl uškodit Alexandrovi. Neměl to lehké, bulvární média ho začala pronásledovat, každý chtěl ulovit senzační snímek známého a obletovaného herce ve společnosti nového partnera. Poté, co se ukázalo, že všechen majetek místo rodině a dětem odkázal právě Alexandrovi, s nímž žil deset let, obrnila se jeho rodina hradbou mlčení a jak exmanželka Marta, tak jeho dvě děti o něm odmítají mluvit.
Pokračování 6 / 7
Náhrada za Redforda
Snad nejznámějšími rolemi Slováka Michala Dočolomanského v českých filmech byl detektiv Nick Carter ze Snímku Adéla ještě nevečeřela a hrabě Teleke z Tölökö ze snímku Tajemství hradu v Karpatech. Přitom roli Nicka Cartera dostal vlastně jako náhradník. Původně ji měl totiž hrát Robert Redford.
Scénář se herci líbil, ale když si jeho agent přepočítal honorář v tehdejších československých korunách na dolary, ze spolupráce rychle sešlo. Scenáristé Brdečka s Lipským tedy angažovali Michala Dočolomanského. „Naštěstí jsem se to dozvěděl až v době, kdy už jsem začal natáčet,“ přiznal tehdy herec, pro kterého bylo natáčení komplikované – jezdil z něj totiž každý večer na Slovensko, kde hrál v divadle.
Pokračování 7 / 7
Do hrobu nechtěl
Ze svých potěšení si nic do poslední chvíle roku 2008 neodepřel. A tak přestože měl za sebou infarkt a zjistili mu rakovinu plic, cigaret se nevzdal. Ani po operaci. Byl totiž vášnivý kuřák už od svých dvanácti let. Tehdy sice za kouření dostal od rodičů nařezáno, jenže to stejně nepomohlo. „Beru to tak, že každý musí jednou odejít a já z toho nemám strach. Jednoho dne ta chvíle přijde. Ale čas, který mi ještě zbývá, chci prožít normálně,“ řekl v době, kdy už věděl, že se smrt blíží. Zemřel v roce 2008, bylo mu 66 let.
Žádný hercův hrob, na který byste představiteli mnoha slavných rolí mohli jít položit květinu nebo zapálit svíčku, nikde nenajdete. V Dočolomanského poslední vůli totiž bylo kromě prosby, aby jeho rakev nevystavovali v divadle, také přání, aby jeho sestry popel rozsypaly ve slovenském národním parku kousek od polských hranic, tam, kde se narodil.
