Herec Jan Tříska by letos oslavil už osmdesáté šesté narozeniny Foto: ara

Herec Jan Tříska by letos oslavil už osmdesáté šesté narozeniny Foto: ara

Prosadil se jako herec nejen u nás, ale i v zahraničí Foto: Luboš Procházka, Archiv Blesku
Politický režim ho donutil emigrovat Foto: Robert Klejch, Tonda Tran
Jan Tříska byl hercem mnoha rolí Foto: Profimedia
V zámoří svůj talent dokázal prodat nejen ve filmu, ale také na jevišti Foto: Profimedia
27
Fotogalerie

Jan Tříska by slavil 86: Blízký přítel Havla se proslavil v USA, skonal kvůli rituálu

Jan Tříska by 4. listopadu 2022 oslavil už osmdesáté šesté narozeniny. Těch se ale bohužel nedožil. Osudným se herci s charismatickým hlasem stal paradoxně jeho rituál pro štěstí, když spadl z Karlova mostu. Jak prožíval zatčení Václava Havla a co ho vedlo k emigraci?

Tříska chtěl být tanečníkem, Höger mu to rozmluvil

Charismatický herec epických rolí Jan Tříska byl mužem mnoha talentů. Měl výrazné taneční nadání a chtěl být tanečníkem. Když ho však jednou zaslechl Karel Höger, jak recituje, rozmluvil mu to a přesvědčil ho, aby se vydal hereckým směrem. Vystudoval tedy DAMU, díky čemuž se později stal historicky nejmladším členem činohry v Národním divadle, stejně jako kdysi herec Ladislav Pešek.

Nezapomenutelný byl zejména jako Romeo v představení Shakespearovy divadelní hry. Ovoce mu přineslo také zdejší setkání s kolegou Otomarem Krejčou. Oba divadelníci se shodli na tom, že pro ně angažmá v Národním divadle začíná být trochu svazující, a v důsledku toho se rozhodli projevit svou kreativitu při založení vlastního Divadla za branou, které otevřeli 23. listopadu 1965.

Co jste o Janu Třískovi nevěděla? Podívejte se na video:

Pokračování 2 / 8

První zlom kariéry přišel díky Lidem z maringotek

Ačkoliv Tříska dostával na začátku kariéry řadu filmových rolí, vlivem „totalitní škatulky“ ztvárňoval povětšinou postavy flákačů, floutků a cholerických mladíků. Jeho skutečný profesní zlom nastal až s první zásadní rolí v úspěšném filmu Lidé z maringotek. Díky němu se konečně zapsal do povědomí jako herec velkých rolí. Následovala Třískova role Široka v dobrodružném televizním seriálu Záhada hlavolamu, ve stejném roce se objevil i v první televizní pohádce o Popelce.

Pokračování 3 / 8

Signatář manifestu a blízký kamarád Havel

I když byl Jan Tříska nadaným hercem, v tehdejším totalitním Československu se kvůli svým názorům potýkal s nepřízní režimu. Ostatně, s odpůrcem a „vyvržencem“ režimu Václavem Havlem je pojilo dlouholeté a nerozlučné přátelství. A to nejen kvůli tomu, že byli vrstevníci. Jejich pouto bylo tak silné, že si vzájemně byli s prvním českým prezidentem svědky na svatbách. V případě Havla šlo v lednu 1997 o jeho druhou svatbu s činoherní herečkou Dagmar, tehdy ještě Veškrnovou.

Tříska se oženil v roce 1968 a z několika hercových rozhovorů vyplývá, že pro něj byl blízký kamarád Václav Havel při volbě svědka jasným kandidátem. Cenil si na něm mnoha věcí, především svobodných a nepokřivených hodnot. Ostatně sám herec se snažil odvážně bojovat proti totalitě. Jako jeden z desítek tehdejších umělců proto podepsal manifest Dva tisíce slov.

Pokračování 4 / 8

Špatné zprávy vyústily v emigraci

Jan Tříska se o zinscenovaném příkoří na režimu nepohodlném Havlovi dozvěděl od finského velvyslance. Ten mu prý o Havlově nočním zatčení na ulici zašeptal do ucha, hlasitý hovor by v komunistickém režimu nebyl ani pro jednoho z nich bezpečný. Svobodně smýšlející Jan Tříska se po této informaci údajně rozčílil natolik, že se okamžitě rozhodl společně se svou manželkou herečkou Karlou Chadimovou a dvěma malými dcerami emigrovat.

Celé stěhování za velkou louži tedy odstartovalo roku 1977 právě zatčení budoucího prezidenta. Třískovi nejdříve žili nějakou dobu v Kanadě, odkud se přemístili na západ USA do slunného Los Angeles. Zde si český emigrant našel čas nejen na natáčení, ale také na běh a sport, kterým se neustále udržoval v dobré kondici.

Pokračování 5 / 8

Hercovi byli nápomocní Forman a kolegové emigranti

Začátky v nové zemi byly pro celou rodinu známého herce poměrně náročné. Naštěstí spolu s ním v podobnou dobu emigroval také režisér Miloš Forman, který ho postupně začal obsazovat do svých filmů. Chtěl mu tím s budováním kariéry v zahraniční co nejvíce pomoci. Tříska se později zhostil například role atentátníka ve Formanově životopisném snímku o Larrym Flyntovi, zakladateli erotického časopisu Hustler. V Americe Tříska získal i mnoho jiných hollywoodských rolí. Natočil třeba filmy Semtex blues, Nevěrně tvá, Rudí, Andersonville či Ronin.

Prvním Třískovým divadelním představením v USA byla dramatizace Bulgakovova románu Mistr a Markétka v New Yorku, herec v něm představoval ďábla Wolanda. S přípravou na angažmá měl svému kolegovi emigrantovi v USA ochotně pomáhat sám Jiří Voskovec. Tamní tisk si vzápětí povšiml Třískova výrazného přednesu, a tak přestože neuměl tak dobře anglicky, pěly kritiky i nadšené obecenstvo na jeho výkon doslova ódy. Největší úspěch divadelní kariéry v zámoří však „kočovný herec“, jak si Tříska sám přezdíval, zaznamenal díky inscenaci Višňového sadu spisovatele Čechova s režií Petera Brooka, kde hrál Jepichodova.

Pokračování 6 / 8

Manželka herečka změnila obor a vede restauraci

Ani pro Třískovu rodinu to nebylo v zahraničí ze začátku snadné. Museli se učit novou řeč, ze které znal umělec tehdy pouze pár slovíček. Jak sám přiznával, doma proto nějakou dobu měli svůj vlastní jazyk. V hovoru kombinovali česká slovíčka s anglickými. Nakonec se za oceánem podařilo uspět i manželce Karle Chadimové.

Zatímco Jan Tříska se jako jeden z mála českých rodáků prosadil ve velkém světě jako filmový, a navíc divadelní herec, jeho žena se od herectví po nějakém čase distancovala. Dala se na gastronomii a v současnosti vede luxusní restauraci hotelu Bel Air v Los Angeles, kde začínala jako hosteska. Také obě jejich dcery zůstaly v USA. Starší Karla se přestěhovala do Minnesoty, kde žije s manželem a dětmi. Mladší Jana se „potatila“ a zůstala u světa filmu. V Los Angeles se věnuje filmové produkci.

Pokračování 7 / 8

Filmy nominované na Oscara a Cena Alfréda Radoka

Jan Tříska ani přes hollywoodskou slávu nezanevřel na svou vlast. Po pádu komunistického režimu se do Česka rád pracovně vracel. Při jeho opětovných návratech vzniklo mnoho kultovních filmů, které značně obohatily archiv české klasiky. Jedním z nejznámějších je již legendární Obecná škola režiséra Jana Svěráka. Díky ní je Tříska už navždy zapsán do myslí mnoha fanoušků jako vesnický učitel Igor Hnízdo. A oblibu si získal nejen u českých diváků. Herci a celému štábu film málem přinesl jedno z nejprestižnějších světových filmových ocenění, snímek byl totiž nominován na Oscara v kategorii pro nejlepší cizojazyčný film.

Z umělcových podobně fascinujících hereckých počinů stojí za zmínku historické drama Želary z období druhé světové války, které znovu sklízelo ovace v zámoří. Vysloužilo si stejně jako Obecná škola nominaci na Oscara. Tříska se zároveň tedy dočkal hned dvou nominací na prestižní ocenění.

A náležitému uznání se českému rodákovi dostalo i v našem rybníčku. „Kočovný herec“ obdržel za ztvárnění postavy krále Leara na shakespearovských slavnostech v Praze Cenu Alfréda Radoka na základě hlasování divadelních kritiků. To, že je mistrem přednesu, předvedl také v roce 2008 ve zfilmovaném Máchově Máji, kde se objevil v roli kata vypravěče.

Pokračování 8 / 8

Osudným se mu stal oblíbený rituál pro štěstí

Ani v pozdějším věku Tříska nezahálel. Téměř v 81 letech měl natáčet nový film Jiřího Mádla s názvem Na střeše. Filmovému učiteli se ale bohužel stal osudným jeho oblíbený rituál, sezení na Karlově mostě, kde při výhledu na vodu měl čerpat jako obvykle odvahu a sílu před natáčením. Herec spadl z obrovské výšky do ledové vody. Na následky těžkých zranění později v nemocnici zemřel.

 

Doporučujeme

Články odjinud