Češi jsou národem houbařů. Co nám ale houby, kromě radosti z jejich nacházení, dávají? Než vyrazíte z košíkem do lesa, přečtěte si náš článek...
- Především je to spousta užitečné vlákniny s rozdílným složením než má zelenina, ovoce a obilniny (v průměru 26 % nerozpustné a zhruba 1 % rozpustné), některé vitaminy a minerály a prakticky nulové množství kalorií. To věru není málo. Houby jsou však hlavně pochutinou, kterou si zpestřujeme jídelníček.
- Jednou z nejvýznamnějších látek, kterou nám houby poskytují, jsou látky zvané betaglukany (obzvlášť je v této souvislosti zmiňována hlíva ústřičná). Snižují hladinu cholesterolu a podle řady studií také stimulují imunitu. Nepředstavujte si ale, že jejich dostatečné množství získáte pouze pravidelným a hojným požíváním hub. To zvládnou spíš potravinové doplňky obsahující vysoké množství této účinné látky.
- Vedle zmíněných glukanů jsou v houbách obsaženy vitaminy, hlavně skupiny B, především riboflavin a niacin, včetně kyseliny listové, vitaminy E a K, obsažen je i vitamin D, některých hub si ceníme kvůli triterpenoidům, jež působí protizánětlivě.
- Nízký obsah sodíku a naopak vyšší obsah draslíku v houbách pomáhá snižovat vysoký krevní tlak. Účinný antioxidant selen pak společně s vitaminem E pomáhá zbavovat tělo škodlivých kyslíkových radikálů.
Zajímavé medicinální houby
Lesklokorka lesklá
Tato nejedlá houba se pěstuje pro své doslova širokospektrální léčivé účinky. Dlouhá tisíciletí ji používají především lékaři v Číně, Koreji a Japonsku. Extrakt, který vzniká několikaměsíčním macerováním houby ve víně, se v Číně podává při léčbě bronchitidy, vysokého tlaku, používá se při vysoké hladině cholesterolu, hypertenzi, poruchách krevního oběhu a při chronické nespavosti, rovněž při potížích s menstruací a u mužů při potížích s prostatou.
Houževnatec jedlý (šitake)
Po žampionech nejpěstovanější jedlá houba, využívaná donedávna především pouze v čínské nebo japonské kuchyni. Tvrdí se, že díky ní se Japonci dožívají dlouhého věku. Její uplatnění v kuchyni je skutečně široké.
Hlíva ústřičná
Tuto chutnou jedlou houbu si můžete vypěstovat i doma, nejsnazší je však koupit ji. Dá se ulovit" volně v přírodě v lese od září do listopadu a někdy také v zimě. Roste především na listnáčích, výjimečně na jehličnanech. Najít ji můžete jak na živých stromech, tak na padlých kmenech nebo pařezech buků, javorů, jeřábů, lip, olší a topolů. Zpravidla roste ve větším množství a někdy její bohaté trsy pokrývají celé kmeny.
Lanýže
Lanýže žijí v symbióze s kořeny dubů, buků, bříz, lísek, smrků, habrů nebo topolů. Kromě vybraných lokalit Itálie, Francie a Chorvatska najdete tuto nejdražší houbu na světě, jejíchž několik tenounkých hoblinek udělá z obyčejných míchaných vajec výjimečnou lahůdku, také v Česku. Její sběr je však u nás přísně zakázaný.
Dělení hub
Zjednodušeně je dělíme na jedlé, nejedlé, jedovaté a také na houby léčivé, které nemusejí být přímo jedlé. Dále je můžeme dělit také na houby sbírané v přírodě (například hřibovité, lišky, holubinky či ryzce) a pěstované (žampion, hlíva ústřičná nebo šitake).
Článek vyšel v časopise Moje Zdraví