Do poslední chvíle to byla optimistka s jiskrou v oku. I když ji zradilo zdraví a v těchto dnech ležela v Ústřední vojenské nemocnici, její mysl zůstávala bystrá. Dana Zátopková, zlatá olympijská medailistka ve vrhu oštěpem navždy odešla dnes, v pátek 13. března ve věku 97 let. Jaká byla?
S chodítkem, ale neustálým smyslem pro humor
Bohužel kvůli nákaze koronavirem jsou návštěvy nemocnic zakázané, a tak i Dana Zátopková musela své poslední dny strávit sama, respektive s podporou lékařů a sester. „Byl jsem za ní naposledy v sobotu, kdy to ještě bylo možné. Dlouze jsme si povídali, psychicky byla úplně v pohodě, do poslední chvíle jí to pálilo, ale tělo jí přestalo sloužit,“ uvedl v tiskové zprávě Oldřich Svojanovský, předseda Českého klubu olympioniků. Dnes Dana Zátopková zemřela.
Loni oslavila devadesáté sedmé narozeniny, a byla tak naší nejstarší žijící olympioničkou. Na podzim s ní přinesl rozhovor deník Lidové noviny, jeho redaktorka popisovala, že Dana Zátopková chodí pomalu jen s chodítkem (Dana Zátopková prodělala v roce 2016 zlomeninu krčku), ale v bytě má vše v dokonalém pořádku a neustále se směje, a to přestože v roce 2019 prodělala i mozkovou příhodu. I když se už neukazovala na veřejnosti, pořád sledovala sport v televizi, navštěvovaly ji mladé oštěpařky a další známí a přátelé a Dana Zátopková byla v kontaktu i s filmaři, kteří připravují film o ní a jejím manželovi Emilu Zátopkovi. Danu Zátopkovou bude hrát Martha Issová, Emila Zátopka Václav Neužil a film, který bude mít premiéru letos 13. srpna, režíruje David Ondříček.
K oštěpu se dostala náhodou, ta určila celý její život
Danu Zátopkovou zná asi každý, byla živoucí legendou a naší nejlepší oštěpařkou. Na olympijských hrách startovala poprvé v roce 1948 v Londýně, kde ještě neskórovala, ale o čtyři roky později v Helsinkách v roce 1952 získala zlato, v Římě 1960 pak stříbro.
Narodila se 9. září 1922 jako Dana Ingrová v Karviné, ale dětství prožila na Slovácku v Uherském Hradišti. Jejím strýcem byl československý legionář a později ministr národní obrany londýnské exilové vlády Sergěj Ingr. Původně chtěla být Dana Zátopková učitelkou a studovala v Brně tělocvik s angličtinou. Její kamarádkou byla naše tehdy nejlepší oštěpařka Soňa Burianová, která Danu vyhecovala, aby zkusila vzít také do ruky oštěp. Dana nakonec svolila a hned napoprvé hodila 36 metrů, přičemž světový rekord tehdy byl 42 metrů. Fantastický výkon se samozřejmě rozkřikl a už o měsíc později Dana vyhrála mistrovství republiky. Psal se rok 1946. "Dodnes si pamatuju, jak jsem odtamtud jela vlakem domů, stála jsem na chodbičce, dívala se ven a nemohla tomu uvěřit. Psaly o mně i noviny: Ingrová, černý kůň soutěže," řekla loni na podzim Lidovým novinám.
Osudným se jí stalo setkání s životní láskou Emilem Zátopkem, kterému něžně říkala Ťopek. I když neměli děti, prožili krásný život, Dana nejvíce oceňovala, že se s Emilem pořád smáli a že byl Emil obětavý člověk, který dokázal vše zařídit. Poznali se – jak jinak – na atletických závodech, a když zjistili, že mají narozeniny ve stejný den i rok, považovali to za osudové znamení. Ne tak jejich okolí, vztah se nelíbil ani Danině matce, ani komunistům, ale Emil tehdy prohlásil: „Buďto Dana, nebo konec běhání“ a Danu si vydobil. Miloval ji víc než běh. Seznámili se v květnu a svatbu měli hned v říjnu v roce 1948.
Dana Zátopková závodila až do roku 1962, poté pokračovala jako trenérka. V roce 1968 se její manžel politicky angažoval, přišel o práci a nakonec pracoval jako dělník, ona se horko těžko udržela jako trenérka. Zároveň byla 12 let členkou ženské komise Mezinárodní atletické federace a v roce 1988 jí byl udělen Olympijský řád. V roce 2003 Dana Zátopková převzala od prezidenta Václava Klause medaili Za zásluhy. Se svým milovaným Emilem byla celý život až do roku 2000, kdy Emil Zátopek zemřel. Dnes odešla za ním.