Možná umíte skvělé dětské dorty, možná si poradíte s úřady, můžete tedy pomáhat cizincům s přesunem k nám do Česka. Anebo vám na sídlišti chybějí kavárny, kde jsou kočárky vítány. Zkuste své schopnosti a nápady zpeněžit.
Na jedné straně stojí krásná představa nikomu se nezpovídat, na straně druhé absolutní nejistota. Přiznejme si to, většina z nás se podnikání bojí. Právě s malými dětmi však přichází okamžik, kdy zjišťujeme, že nezvládáme denní dojíždění do práce, každodenní odloučení a 10hodinový pracovní den.
„Částečný úvazek při péči o děti, třeba čtvrtinový, by byl ideální. Máte jistý výdělek a zároveň můžete pohodlně zvládnout i doktory, přejezdy apod. Ale o částečné úvazky je v Česku velká nouze, registrujeme jich jen 5 procent ze všech nabídek, hodně hluboko pod evropským průměrem,“ komentuje Tomáš Ervín Dombrovský, analytik Jobs.cz.
Pracovní ruch a také finanční soběstačnost nám ale chybí, pohybovat se jen mezi dětmi nám po určité době většinou začne vadit. A ta doba může trvat pár měsíců i 10 let, každá to máme jinak, což dokládá i Alena Dosedlová, která šije dětské oblečení Not Just Mom. „Upřímně, nevzpomínám si na jiné životní období, kdy bych si potřebovala víc zvednout sebevědomí než během let strávených vařením kašiček a vyléváním nočníků.“
Podnikání je sice nejisté, ale když se start vydaří, můžete se zařídit podle svého. Nikomu nehlásíte nemoc, neřešíte prázdniny ani vyzvedávání ze školky. „Jinak bych řekla, že je to možná komplikovanější a časově náročnější než být klasicky zaměstnaná. Pokud cokoli chcete dělat pořádně, musíte tomu věnovat víc času než 8 hodin od pondělí do pátku, alespoň v počátcích,“ přiznává Monika Hertlová, majitelka dětského salonu krásy.
A také je tu strach, že neuspějete, že nebude dost zakázek. Nemalujme si podnikání narůžovo, i to se může stát. Jen je třeba mít scénář i pro tuto variantu, finanční zásoby, nebát se říct si o pomoc, aby zakázky opět začaly chodit, vzít i jinou práci, než děláte obvykle. Nebojte se ani papírování! Úřadování se startem živnosti už dnes tak náročné není. A protože jste na rodičovské, vaše podnikání bude vedlejší samostatnou výdělečnou činností.
Znamená to, že se na vás nevztahují povinné minimální odvody a první rok neplatíte ani povinné zálohy. Pokud si vyděláte více než 62 121 Kč (aktuální částka pro přiznání za rok 2013), v březnu následujícího roku vše zaplatíte podle skutečnosti. Podle zvolené délky rodičovské dovolené máte nějaký minimální přísun peněz zajištěn, podnikáním o něj nepřijdete. Jakmile je dítěti více než 2 roky, můžete ho dát do školky nebo jesliček, počet dní nikdo neřeší. Naopak souběžně s mateřskou se podnikat nesmí, můžete však předat činnost někomu jinému, třeba partnerovi. Nemusíte do toho jít na sto procent, můžete postupně přidávat, zajistit si chůvu nebo přemluvit babičku. Řekněte o výrobcích kamarádkám, nabídněte sousedům.
Stačíte tak doladit chybky ještě dřív, než dojde na případné velké zakázky. Spočítejte si to a rozmyslete si, kolik potřebujete vydělávat. Rodičovská je fajn, ale nezapomeňte, že máte náklady: materiál, školení, daně, v neposlední řadě platíte za hlídání. Zjistěte si, kolik stojí vaše výrobky u konkurence, abyste nebyla nápadně levnější, ani o moc dražší. Máte se o koho opřít? Promluvte si s partnerem, jak on se na celou věc dívá, snažte se najít společnou řeč. Bez „krytých zad“ se vám bude začínat složitěji.
Monika Hertlová
Když vás kadeřnice posadí k zrcadlu v salonu Moniky Hertlové v pražské Galerii Butovice, pravděpodobně skončíte před pohádkou, v autíčku nebo před Xboxem.
Monika totiž sice celou svou kariéru strávila v bankovnictví, ale s rodičovskou přišla na to, že skloubit její tehdejší pozici v bance a péči o dítě je příliš komplikované. Poprvé do práce nastoupila, když byl dcerce rok a půl, jenže přišly časté nemoci. Monika cítila, že pracovat potřebuje, jenže musí vymyslet jinou cestu. Vzpomněla si tedy na nápad, který ji před lety zaujal během jedné z jejích zahraničních cest. Dětský salon kdysi potkala v New Yorku, teď se vzpomínka vynořila – jako by jen zasutá v mysli čekala na svou příležitost. Když ale chcete zrealizovat takový nápad, chce to víc než jen zaplatit kolek.
„Musela jsem si udělat všechny rekvalifikace – kadeřnickou, manikérskou a pedikérskou. Jinak bych nedostala živnostenský list a nemohla v tomto oboru podnikat. Nemám vůbec ambice v našem salonu stříhat, na to jsem najala zkušené kadeřnice. Ale jsem ráda, že jsem ty řemeslné základy získala.“ Na jaře konečně otevřela pětihvězdičkový dětský salon Funny Sassy.
„Ve světě jsou dětské salony běžné, v Česku jde o díru na trhu.“ Jedním z důvodů je, že děti nikdo stříhat nechce. Trvá to dlouho, nejsou to zrovna poslušní zákazníci, peněz je za jejich stříhání málo. „Udělala jsem si analýzu trhu a zjistila, že v ČR nic takového v podstatě nefunguje. Dokonce v samotné Evropě je takových salonů pro malé, velice náročné a mnohdy nespolupracující, netrpělivé, anebo naopak nadšené zákazníky jen pár.“
Podnikání při rodičovské bere poctivě. „Je to šrumec. Spousta vyřizování, papírování, povinností... Ale přiznávám, že je to veliká změna, nastartovat se z rodičovské dovolené zpět do pracovního rytmu.“ Navíc z vrozené zodpovědnosti na salon dohlíží, ve firmě je denně. „Na druhou stranu jsem získala svobodu – vím, že když (dnes čtyřletá) dcerka onemocní, nemusím se stresovat a zůstanu s ní pár dní doma. To je pro mě ta největší výhoda.“
Alena Dosedlová
Alena Dosedlová z Nymburka vystudovala dvě vysoké školy zároveň, vedla kurzy angličtiny a pracovala v advokátní kanceláři. V duchu se viděla za pár let přinejmenším v soudcovském taláru. Po šesti letech doma s dětmi se ocitla na křižovatce a začala šít. Zjistila totiž, že sny z doby před dětmi se mohou lišit s realitou maminkovského života. A jaká že idea, která ji nasměrovala k jiné kariéře než k právničině, ji napadla? „Dcera tvrdošíjně odmítala nosit jakékoli holčičí oblečení, líbilo se ale maminkám i dětem v okolí.“
Potkala jsem její sukýnky pod heslem Not Just Mom loni u Národního divadla na Dyzajn marketu. Na první pohled zaujmou, mají volánky, kanýrky a mašličky a přitom chybějí zvířátka a růžová. „Díky svým dětem jsem pochopila, že princezna nemusí být jen růžová, kanýry na kalhoty rozhodně patří a správný dvouletý kluk může vlastnit kravatu, která není nudná. Pochopila jsem, že ne všichni chtějí oblékat své děti v nadnárodních unifikovaných řetězcích, kde mají na výběr z trendového, ale podle mého názoru nikoli originálního oblečení.“ Nejdřív šila jen pro rodinu, pak i na děti známých a postupně se začali ptát také cizí lidé, kde že tak krásné kousky shání a jestli by něco nepřipravila i pro jejich ratolesti. Do podnikání tedy neskočila, ale postupně se tak nějak rozrůstalo a bobtnalo.
Což považuje za nejlepší způsob, jak si ujasnit, jestli se podnikání vyplatí, jestli má smysl a zda nápad opravdu stojí za další rozvoj. „Myslím si, že právě doba, kdy je žena doma s malými dětmi, je tou pravou chvílí pro to, aby si vyzkoušela, jestli její sny budou fungovat. Jestli má její podnikatelský záměr budoucnost. Pokud by tomu tak nebylo, je čas zařadit zpátečku.
Během rodičovské dovolené je podnikání považováno jen za vedlejší výdělečnou činnost, a není proto potřeba platit vysoké zdravotní a sociální pojištění, což může i mnohonásobně snížit vstupní náklady, což se vždy vyplatí. “ Nejdůležitější je pro ni to, že je pánem svého času. „Nemusím být ráno úderem osmé v kanceláři a složitě vymýšlet, kdo vyzvedne děti ze školky, která se zavírá deset minut před koncem mé pracovní doby. Proto, a nejen proto, svou novou práci miluju.“
Adéla Paulík Lichková
Adéla Paulík Lichková z Mladé Boleslavi pracovala s drogově závislými, je psychoterapeut a adiktoložka, šít začala ze zvědavosti. „První šicí stroj jsem si koupila za body nasbírané za čerpání pohonných hmot na benzínce. Nikdy předtím jsem na stroji nešila.“ Pár týdnů nato otěhotněla a s rostoucím břichem se rozhodla, že si zkusí ušít polštář na spaní. „Nechtělo se mi za něj utrácet. A tak jsem poprvé pustila stroj a ještě ten den jsem si ušila polštář se snímatelným obalem, na zip. Vůbec byl super.“
Druhým projektem byly látkové plenky, pak se na internetu inspirovala látkovým pexesem. Už pod značkou Apau hledala materiály, způsoby, vyztužení… „Dcera je ostatně skvělý tester nových hraček – první kousky dostane vždycky ona a velmi rychle mě upozorní, co bych měla upravit, jak by to bylo lepší a co by to ještě chtělo.“ Dcerce je teď rok, Adéla přitom začala spolu s novou rolí matky podnikat.
„Největší výhodou je to, že při své práci můžu být s dcerou, což byl pro celou rodinu, a především pro mě důležitý faktor v rozhodování, zda se do podnikání pustit, či nikoli. Když si Klárka hraje, můžu připravovat menší projekty, když spí, tak si můžu látky rozložit přes celý pokoj a pracovat na větších zakázkách. Navíc jsem si ověřila, že zvuk šicího stroje ji rychle a bezproblémově uspává. První rok je ale u dítěte velmi rychlý a spolu s prvními slovíčky a krůčky se mění i čas a prostor, který se dá věnovat šití.
„Zároveň ale přichází inspirace, co bych mohla pro dceru a děti jejího věku ušít – a asi i to je právě motivace, která mě baví. Vytvářím něco, co děti milují. A já se realizuju v něčem, co má podle mého názoru opravdu smysl.“ Na svou původní práci Adéla nezapomíná a plánuje jednou nabídnout práci jiným maminkám na mateřské i svým bývalým klientům v komunitě. „Výborně by se tak propojila moje minulá kariéra a současnost. Měla bych radost, že moje práce dokáže pomoci i jiným. Pak bych totiž cítila, že vše, co dělám, má smysl...“
Magdalena Hájková
I se třemi dětmi se Magdalena Hájková z Brandýsa nad Labem očividně cítila málo vytížená. U své kamarádky viděla kapsu, kterou používala místo igelitových pytlíků na svačiny. Snažila se vnuknout nápad kamarádce, ale té se nezdál. Magda ale ekologickým kapsám, jež mají uvnitř látku se závěrem, a tak je můžete prát a používat stále dokola, věřila. A tak mohla na jaře dát ve své původní práci v investiční firmě výpověď.
Kapsy ji už uživí, dokonce se chystá zaměstnat další maminku. Před dvěma lety získala s MagsBags.cz v akci pro mladé začínající podnikatelky 3. místo, seznámila se s dalšími podnikajícími maminkami, objíždějí spolu jarmarky, radí si, jak na faktury, poštu, předvánoční nával objednávek, marketing a tak dále. Kromě průběžného školení a odborné pomoci získala i kamarádky. Už druhým rokem dokonce v této soutěži dělá porotce. Její rada začínajícím maminkám? „Aby si dobře rozmyslely svůj podnikatelský plán, udělaly průzkum trhu, a pokud si budou jisté, že jejich nápad za to stojí, ať do toho jdou.“
V současnosti slaví její výrobek úspěch také proto, že stále větší množství škol vyžaduje po dětech látkové svačinové ubrousky – kvůli tréninkům pravidel stolování a z hygienických důvodů. A nikdo jiný tady podobný výrobek nenabízí. Jako další maminky i ona zdůrazňuje, že zázemí doma je nesmírně důležité. „Mám skvělého muže, který je mojí oporou, pomáhá mi s technickým zázemím mého e-shopu a samozřejmě s hlídáním dětí ve chvílích, kdy je naše vrcholná sezona (tedy začátkem školního roku a před Vánocemi) a kdy je tedy práce opravdu hodně. Sama bych to jen s dětmi rozhodně nezvládla.“
A přestože je Magda realista, překvapení v podnikání přišlo. „Je to nespolehlivost některých firem, ať už dodavatelů nebo odběratelů. Naštěstí máme možnost volby a k lidem, ke kterým ztrácíme důvěru, se později znovu raději nevracíme.“ Na podnikání se jí líbí především flexibilita. „Jsem svým pánem. Nemám problém ráno děti odvézt do školy i školky a odpoledne se jim věnovat. Přesně jak potřebují.“
Nevíte si rady? Poraďte se!
Pokud chcete úspěšně podnikat a nevíte, kde máte začít, vyzkoušejte informace, které poskytuje portál www.svazpodnikatelek.cz, nebo se zaregistrujte na www.podnikavazena. cz a budete dostávat pravidelné informace o legislativních novinkách či změnách. Pokud si chcete vyzkoušet, jestli by o vaše rukodělné výrobky byl zájem, vytvořte si svůj obchůdek na www.fler.cz. Bezplatné poradenství s rozjezdem podniku získáte také na www.rprg.cz.
Článek vyšel v časopise Maminka