Její hlas by mnohé mohl uvést v omyl – je mimořádně hluboký, s chraptivým nádechem. Jeho majitelka ale rozhodně není drsňačka. Přede mnou sedí drobná žena, kterou život v žádném případě nešetřil. Dokonce by se dalo říct, že jí naložil víc, než je jeden člověk schopen unést. Ona svou bolest dokázala přetavit ve smysluplnou a účinnou pomoc nemocným dětem.
Její hlas by mnohé mohl uvést v omyl – je mimořádně hluboký, s chraptivým nádechem. Jeho majitelka ale rozhodně není drsňačka. Přede mnou sedí drobná žena, kterou život v žádném případě nešetřil. Dokonce by se dalo říct, že jí naložil víc, než je jeden člověk schopen unést. Ona svou bolest dokázala přetavit ve smysluplnou a účinnou pomoc nemocným dětem.
Klárka umřela ve věku pouhých pěti let po marném boji s leukemií. Nadační fond Kapka naděje, který její maminka Vendula Svobodová krátce po dceřině smrti založila, trvale a kontinuálně podporuje transplantační centrum a hematologické oddělení na Klinice dětské hematologie a onkologie 2. LF UK a FN Motol.
Kapku naděje dnes znají i další nemocnice po celé České republice a nově i na Slovensku. V jejich prostorách je nyní díky neutuchající práci nadačního fondu umístěno množství diagnostických i terapeutických přístrojů v celkové hodnotě přes 150 milionů korun. Na podzim minulého roku obdržela Kapka naděje za svou práci cenu Superbrands Award – jako nejlepší a nejkvalitnější značka v české charitě.
Ale popořádku: Když se Vendula Svobodová začala objevovat po boku svého o 33 let staršího manžela, hitmakera Karla Svobody, všichni ji brali jen jako doplněk slavného muže. Idylický vztah posílený narozením dcerky by byl poklidně plynul dál, kdyby do života malé holčičky nezasáhla neúprosná leukemie. Rodiče Klárky se s traumatem vyrovnávali každý po svém. Určité odcizení na sebe nenechalo dlouho čekat. Vendula se tvrdě zakousla do práce pro Kapku naděje a to jí mimo jiné pomohlo zlepšit vztahy i na domácí půdě. Manželé spolu opět začínají rezonovat a bolest ze ztráty milovaného dítěte se zmírňuje; na svět přichází světlovlasý andílek Jakub.
Na domek v Jevanech nakrátko zasvítí slunce. Když je Kubovi rok a půl, dochází k další tragédii – Vendula nachází svého muže Karla bez známek života v tratolišti krve… Křehká světlovláska se s Jakubem stěhuje ke kamarádce, odráží nájezdy senzacechtivých reportérů a snaží se s další nešťastnou událostí vyrovnat s pomocí odborníků. Daří se jí to se střídavým úspěchem. Nakonec vše vyústí v koupi nového domu v Říčanech, který Vendula pořizuje pro svého syna. Nejdřív bylo nutné dům kompletně zrekonstruovat. Do života vstupuje (a zase z něj odchází) nový partner, chlapeček roste a sžívá se s novou realitou. Dnes je dům oázou klidu pro všechny jeho obyvatele… a po určitou dobu jí byl i pro Vendulinu maminku, která zde strávila poslední chvíle svého života.
Jak se vám v současnosti daří?
Sama v sobě se cítím být v pohodě. Snažím se procházet životem bez zbytečného „emocionálního napnelismu“. Mnoho věcí teď vůbec neřeším. Člověk by neměl ulpívat v minulosti, měl by svůj pohled upřít do budoucnosti a nastartovat pozitivní myšlení, protože když o něčem začnete přemýšlet v negativní konotaci, špatná myšlenka se vám usadí v hlavě a může nežádoucím způsobem změnit váš život. Já bych ráda měla klid. Moje osoba u veřejnosti stále vzbuzuje emoce. Novináři volají a říkají: „Vendulo, co je s tebou? Lidi by chtěli vědět…“ A já si říkám: „Proč se zajímají? Proč to chtějí vědět? Já o nich přece nevím nic…“ Těmi řečmi, které o mně roztrušují, se nezabývám, to bych se musela zbláznit.
Jak se daří Kapce?
Kapce se daří velmi dobře, děkuji za optání. Je to společensky odpovědná činnost, všichni, kdo se podílejí na práci Kapky naděje, to dělají poctivě a s velkým nadšením. Máme velmi silnou „konkurenci“ – v Česku už je na 65 tisíc charitativních organizací. Ale to je jen dobře!
Kolik vlastně máte zaměstnanců? Představila bych si tak zhruba padesát…
Děláme to ve třech lidech. Jedna ředitelka, dvě asistentky. Součástí Kapky naděje je samozřejmě správní a dozorčí rada, která se pravidelně schází.
S čím vzpomínáte na vaše začátky?
Když jsme začínali, byla jsem v dost idealistickém stavu, moje představy byly naivní až komunistické. Pak jsem se ale rychle vrátila k tomu „vydřidušnému“ kapitalismu a vše se začalo formovat podle plánu… Náš rozjezd byl ale asi o trochu jednodušší vzhledem k tomu, že jsme jako první začali využívat kontakty, které měl Karel. Já do jisté doby zvládala v Kapce administrativní činnosti, dokonce jsem si rozšířila vzdělání v oboru ekonomie. Dneska už máme jméno, takže na nás „slyší“ i další subjekty a firmy.
Co vám v poslední době v souvislosti s Kapkou naděje přineslo největší radost?
Radost mi dělá všechno, čím můžeme přispět, v poslední době to bude akce zvaná „Účinná pomoc“ – jedná se o podporu aplikovaného výzkumu akutní leukemie.
Kolik prostředků Kapka naděje od svého založení vybrala a kdo nejvíce přispívá?
Za těch 14 let jsme nasbírali přes 150 milionů korun. Co se týče příspěvků, je to tak půl na půl – různými formami přispívají firmy i jednotlivci. Co se týče firem, v poslední době je největším dárcem společnost Shell prostřednictvím Smart bodů – jen za loňský prosinec nám darovala téměř 6,5 milionu korun. Mezi úspěšné se řadí také spolupráce se společností Penny.
Jak mohu jako jedinec přispět?
Můžete poslat peníze na účet, dárcovskou SMS (buď jednorázovou, nebo celoroční), můžete si koupit náramek nebo tašku či polštářek s obrázkem, který malovaly ruce dětských pacientů… Veškeré informace najdete na webových stránkách: www.kapkanadeje.cz
Máte nějaké poselství pro naše čtenáře?
Zachovejte si dětskou mysl. Dívejte se na věci vždycky z několika úhlů pohledu, protože když se na něco díváte jen pod jedním určitým úhlem, vyplavuje se vám spousta špatných věcí. A všichni pak řešíme až ty důsledky.
Článek vyšel v časopise Moje Zdraví