Míla Myslíková Foto: Profimedia

Míla Myslíková Foto: Profimedia

Míla Myslíková se Stellou Zázvorkovou a Vladimírem Menšíkem Foto: Profimedia
Nesmrtelná milostivá paní z Konce vodníků v Čechách Foto: Profimedia
Míla Myslíková v posledních letech života Foto: Profimedia
Míla Myslíková Foto: Profimedia
5
Fotogalerie

Míla Myslíková z Jak utopit doktora Mráčka: Nechtěla prát ponožky, radši zůstala sama

Míla Myslíková byla jednou z nejoblíbenějších českých hereček. O co víc měla štěstí v pracovní oblasti, kde se z ní stala nejobsazovanější herečka vedlejších rolí, o to horší to bylo v soukromí.

Neunesla zklamání

V lásce herečka moc štěstí neměla, i když se mužům hodně líbila. Možná za to mohlo i to, že nemohla mít děti a jak se svěřila své kamarádce, myslela si, že by její nucená bezdětnost partnerovi jednou určitě začala vadit.

Právě z tohohle důvodu dopadl špatně její druhý vážný vztah. Zklamání v lásce od partnerů, na které hodně spoléhala, nesla těžce a po každém nezdaru se víc uzavřela do sebe.

Jak to bylo se smrtí Míly Myslíkové? Podívejte se na video:

Pokračování 2 / 5

Jedna svatba stačí

Vdala se jen jednou, dva roky po svém filmovém debutu (zahrála si tehdy ve svých jednadvaceti s Vlastou Burianem ve snímku Nejlepší člověk), za kolegu z brněnského divadla Štěpána Zemánka. Byl o 25 let starší a manželství jim vydrželo jeden jediný rok.

Jeho konec ukončila facka, kterou od manžela dostala. Své jediné neteři Aleně pak řekla, že žádnému starému dědkovi už prát ponožky nebude a zůstane radši sama.

I když tedy původně nechtěla Míla Myslíková žít bez partnera, jak říkala, osud to zařídil jinak. Byla přesvědčená, že mužům vedle ní vadila její sláva a to, že se po ní lidi ohlížejí. „Než žít s někým, s kým bych si třeba nerozuměla, to je lepší být sama,“ říkala a dodávala, že si sama se sebou vystačí.

Pokračování 3 / 5

Láska na dálku

Za svůj život pak měla ještě dva vážnější vztahy, ale ani jeden z nich dlouho nevydržel. Možná jí to nablízko s muži nešlo. Zato když šlo o psaní dopisů a lásku na dálku, vypadalo to pro Mílu už mnohem nadějněji.

V roce 1962 se na festivalu v Karlových Varech seznámila s finským novinářem Heikkim. Dopisovali si dlouhá léta a když v roce 1968 do Finska přijela s filmem Rozmarné léto, okouzlila ji hlavně země. Do Finska pak přijela ještě několikrát a napsala o ní dvě knížky.

Pokračování 4 / 5

Poslední romantika

Ke konci života se v restauraci, kam herečka chodila na kafe a džus smíchaný s minerálkou, kterému říkala žbrunda, seznámila se svou poslední láskou. Mužem, který jí připomínal básníka Václava Bolemíra Nebeského (toho měla ráda její oblíbená spisovatelka Božena Němcová).

A tak prý o něm podle Myrny Skálové, která se o ni starala v posledních letech jejího života, vždycky mluvila. Míla s Nebeským spolu chtěli jet do Belgie, kde měla herečka přítelkyni, jenže cesta už se nikdy neuskutečnila. Herečka dostala mrtvici a pak už jí dlouhé cesty zdravotní stav nikdy nedovolil.

Pokračování 5 / 5

Smutný konec

Ke konci života se uzavřela do sebe. Napsala několik knížek, takže si splnila dětský sen - původně se totiž chtěla stát spisovatelkou. Byla také hodně nemocná. Měla cukrovku a Parkinsonovu chorobu.

S příbuznými se nestýkala, zakotvila v sektě Hnutí Grálu, ke konci života všechno, co měla, rozdala, na majetku totiž nikdy nelpěla. Jedinou její společnicí byla jezevčice Bětuška. První mrtvici přežila, tu druhou, v 71 letech, ne. A protože se s příbuznými nestýkala, dozvěděli se o její smrti až z médií.

Doporučujeme

Články odjinud