Proteinové koktejly Dietline mohou zvýšit denní příjem bílkovin bez zbytečného příjmu sacharidů a tuků. Hodí se jako součást běžného jídelníčku, ale také pro všechny druhy redukčních režimů.
Bílkoviny (proteiny) jsou vysokomolekulární látky složené z aminokyselin , které jsou navzájem spojeny peptidovou vazbou (tato vazba spojuje aminoskupinu jedné aminokyseliny s karboxylovou skupinou druhé aminokyseliny). Patří mezi základní a nenahraditelné látky podílející se na tvorbě živé hmoty. Bílkoviny jsou z hlediska struktury a funkce v organismu mimořádně rozmanité. Pro každou bílkovinu je charakteristické složení a pořadí jednotlivých aminokyselin v řetězcích (primární struktura) a také její prostorové uspořádání (sekundární, terciární případně kvartérní struktura).
Z funkčního hlediska tvoří největší skupinu enzymy , které jsou biokatalyzátory chemických reakcí v živých organismech.
Další velkou skupinu tvoří například transportní bílkoviny , které se uplatňují při přenosu látek krví včetně léčiv. Aktin a myosin svalů zajišťují zase třeba mechanickou oporu skeletu, kolagen je nezbytnou součástí pojivových tkání, imunoglobuliny pak mají ochrannou a obrannou funkci. Také převážná část hormonů je bílkovinné povahy (parathormon, růstový hormon, inzulin…).
Denní potřeba bílkovin je velmi rozdílná. Vyšší potřebu mají děti v období růstu, těhotné a kojící ženy nebo osoby s vysokou tělesnou zátěží. Potřeba bílkovin se také zvyšuje při závažnější nemoci, stresu či běžné horečce.
Stravujeme-li se skromně, měli bychom dbát na to, aby naše strava byla i dobře stravitelná a umožnila využít většinu výživných látek. To můžeme ovlivnit nejen výběrem potravin, ale také kulinářskou úpravou a způsobem, jakým pokrm v ústech rozžvýkáme a zapijeme.
Denní příjem bílkovin by měly tvořit z 50% bílkoviny živočišné a z 50% bílkoviny rostlinné. Obě skupiny si navzájem podporují využitelnost. Využitelnost rostlinných bílkovin z běžné stravy je však mnohem nižší a pohybuje se okolo 40-50%. U masa je pak asi 70% a například u vaječného bílku až 90%.
V současné době se považuje za minimální příjem bílkovin hranice 0,5g bílkovin na kilogram tělesné hmotnosti a den. Odborníci zpravidla doporučují, aby bylo v dospělosti a při běžné zátěži minimálně konzumováno 0,75g bílkovin/kg a den. Málo se však již starají o to, jaký jídelníček volit, aby toho bylo skutečně dosaženo, aniž bychom nezvýšili příjem tuků a sacharidů do takové míry, že to povede k nadváze a obezitě.
Právě proteinové koktejly Dietline PROTEIN20 mohou zvýšit denní příjem bílkovin bez zbytečného příjmu sacharidů a tuků. Hodí se jako součást běžného jídelníčku a při jejich přípravě můžeme použít jak čerstvé mléko, tak mléko nízkotučné, nebo dokonce pouze vodu. Nízkotučné mléko volíme pouze v případech, kdy jsme se rozhodli pro nízkoenergetický jídelníček, kterým chceme snížit váhu o více kilogramů. V ostatních případech volíme mléko čerstvé, které není ochuzeno o výživné látky a běžnou mikroflóru. Nadbytečný příjem bílkovin však z dlouhodobého pohledu našemu zdraví neprospívá stejně jako nadbytečný příjem čehokoliv.
Vede k významnému zatížení trávicího systému, jater a ledvin. To způsobuje zhoršení funkce jednotlivých orgánů a tkání a může se podílet na vzniku závažných onemocnění. Za velmi rizikový lze považovat dlouhodobý denní příjem bílkovin v množství 2,5g - 3,0g na kilogram tělesné hmotnosti a den, a to zejména v případech, kdy je zdrojem hlavně maso, upravené pečením či smažením. Bezpečnou horní hranici příjmu bílkovin však stanovit nelze, a pokud je důvod k vysokému příjmu bílkovin, měl by být zdravotní stav konkrétní osoby pravidelně kontrolován lékařem.
Více informací