Jsi krásně štíhlá, bylo ve tvém slovníku vůbec někdy slovo dieta?
Asi jako každá žena jsem samozřejmě měla záchvěvy, že bych mohla nějakou dietu vyzkoušet, ale vím, že na to prostě nemám vůli. Navíc jsem nikdy nepotřebovala nějak extrémně hubnout. A když už jsem se chtěla cítit dobře před kamerou, tak jsem omezila třeba na dva týdny pečivo nebo noční jídla.
Ty jíš obvykle v noci?!
No, je to trochu můj problém. Už odmalička nesnídám, u nás to nikdy nebylo tak, že bychom se u snídaně sešli jako rodina, takže si první jídlo dávám obvykle až odpoledne. Ale trochu to omlouvám tím, že večer hraju v divadle a mám to tak posunuté. Když se třeba vracím z divadelního zájezdu, dám si poslední jídlo o půlnoci. Ale samozřejmě vím, že až budu starší a budu mít děti, tak se ty stravovací návyky změní.
Tvůj manžel je z oboru, má to stejně jako ty?
Manžel mi tohle noční „žraní“ vytýká. On sám jí večer jenom saláty. Nějaký rok před tím, než jsme se seznámili, totiž začal hubnout, protože měl o 24 kilo víc. Prostě toho měl v práci hodně, stravoval se v cateringu, nehýbal se a kila mu naskakovala. Za ten rok to všechno shodil a teď se hlídá a řeší i to, že má o tři kila navíc. Ale naučil mě jíst víc zeleniny, dávat si menší porce, k večeři ty saláty…
Co máš tedy kromě salátů obvykle na talíři, co ráda jíš?
Nejraději mám italskou kuchyni, jakékoli těstoviny se smetanou. A nedávno jsme byli v Barceloně, kde jsem byla z místního jídla taky úplně nadšená. Víc než památky mě fascinoval místní trh – hory čerstvého ovoce, zeleniny, ryb, salámů, sýrů… Žít poblíž takového marketu by se mi fakt líbilo. Cestou do práce se zastavit na zdravé čerstvé jídlo, to by bylo úžasné. Občas mám taky chuť na maso, třeba biftek nebo rybu opravdu miluju. No a taky sýry. Ale sem tam si dám i svíčkovou, rajskou, kachnu se zelím… Dám si tyhle věci, ale ne se čtyřmi knedlíky. Stačí mi jeden dva a jsem spokojená.
A vaříš tyhle dobroty i doma?
To ne. Jednak to neumím, jednak vím, že by to ani nikdo nejedl. Já třeba udělám čínu, ale manžel si stejně dá ten salát, takže já pak tři dny tu čínu dojídám.
Co sladkosti? Dokážeš odolat?
Já jsem třeba na čokoládu nikdy moc nebyla. Když mám opravdu velký výdej energie a prahnu po něčem sladkém, tak vyjídám nutellu nebo si rozpustím čokolády s náplněmi a udělám si z toho horkou čokoládu. Spíš jsem ale na slané. Brambůrky, oříšky, mandle… Ale snažím se neulítávat na tom moc často.
Když už se tak držíte s tím jídlem, chodíte spolu s manželem třeba i sportovat?
To ne. Já chodím sama. Bisi dřív cvičíval, ale teď na to nemá vůbec čas. A samozřejmě mu to hrozně chybí. Ale on je celé dny na place nebo ve střižně, vstává ve čtyři v pět ráno a vrací se v osm večer, takže na cvičení už pak nemá energii.
Jakému druhu cvičení dáváš přednost?
Když jsem byla malá, dělala jsem závodně gymnastiku, ale asi před třemi lety jsem měla období, kdy jsem se zbláznila do posilovny. Chodila jsem tam pětkrát týdně a zpětně vidím, jak to bylo strašné. Vážila jsem asi 43 kilo, neměla žádná prsa… Asi bych se k tomu už nevrátila v takové míře, ale občas mi to chybí. Ta pravidelnost, ten pocit, že jsem pro sebe něco udělala. Ale chodím ke své kamarádce na Opatov, kde má salon s VacuShapem, vibrační plošinou, nebo si tam dávám přístrojovou lymfodrenáž. To je pro mě ideální. Nemám ráda prostory, kde je hodně lidí, a ten podtlak při cvičení opravdu pomáhá spalovat. A přitom to není taková dřina.
Určitě toho taky hodně spálíš na jevišti. Co tě teď nejvíc baví v téhle oblasti?
Jsem na volné noze, takže hodně jezdíme se zájezdovými představeními. Naposledy jsme nazkoušeli takovou francouzskou konverzačku z mafiánského prostředí Mafie a city. Hrajeme ji i v Divadle U Hasičů, režíroval to Ivan Vyskočil, kromě kterého tam hraje i Lukáš Langmajer, Karel Zima a někdy Pepík Laufer. Je to odlehčené, takže velká legrace. A legrace je i jezdit s těmahle chlapama čtyři hodiny někam na zájezd, když se v tom autě baví jenom o ženských… (smích)
Jak tě vlastně chlapi vnímají? Pozoruješ to, všímáš si toho?
Já jsem vždycky měla pocit, že se mě chlapi bojí, že na ně působím jako nedostupná. Proto jsem je většinou i já jako první oslovila. Ale faktem je, že ve společnosti se obvykle moc neprojevuju, nejsem člověk, který někam přijde a je usměvavej a friendly. Spíš pozoruju situaci a nemusím být středem pozornosti. Což může působit, jako že jsem namyšlená, ale skromně doufám, že to tak není.
Na manžela jsi tak ale evidentně nepůsobila. Natáčíte teď spolu seriál První republika, ve kterém hraješ jednu z hlavních rolí. Jak se ti hraje pod vedením vlastního muže?
No, není to nejlehčí. (smích) Na place k němu přistupuju jako k režisérovi, ne jako k manželovi, ale je pravda, že se občas nechám unést a mám pocit, že s ním o tom můžu diskutovat víc, než bych si to dovolila třeba s někým jiným. Bisi je typ režiséra, který s hercem opravdu pracuje, věnuje se mu, což mi imponuje nejen jako jeho ženě, ale především jako herečce. Mám příležitost se něco naučit a rozhodně to nehodlám propást.
Co je to vlastně za roli? Koho tam hraješ?
Hraju tam Magdalenu, dceru bohatých továrníků. Jde tam o milostný trojúhelník, ve kterém kromě mě figuruje ještě Markéta Plánková coby Klára a Vladimír, kterého hraje slovenský herec Jano Koleník. Já tam dokonce i otěhotním a mám dítě. Ta postava mě hodně baví, je to holka, která je na tu dobu hodně emancipovaná, velmi chytrá, vtipná, přímočará, nebojí se říct, co si myslí. Přináší do té doby takový svěží vítr. Je taková opravdová. Když miluje, tak miluje, když se zlobí, tak se zlobí. A zahrát to není tak úplně jednoduché, jak jsem si původně myslela. (smích)
Vypadá to, že jde o opravdu velkou roli, kvůli téhle nabídce jsi třeba o úpravě životního stylu nepřemýšlela?
Je pravda, že ta role je příležitost, takže jsem se rozhodla na sobě víc pracovat. Navíc mě tam teď čekají i nahé scény… Takže se snažím trochu omezit to noční jídlo, pečivo a taky se snažím trochu víc cvičit.
Snad bude takových příležitostí víc. Pojďme se podívat do budoucnosti. Jaké máš vlastně pracovní plány?
Mým snem je hlavní role v celovečerním filmu. Nebo klidně ve filmech. (smích) Ale nestavím na tom svůj život, nemusím toho dosáhnout za každou cenu. Moje práce mě strašně baví a jsem šťastná, že mám zatím možnost ji dělat a zároveň se tím i živit. To je pro mě podstatné. Takže kariéra a práce jsou pro mě samozřejmě důležité. Ale jsou i důležitější věci v životě.
Jako například? Co je tedy pro tebe důležitější?
Spokojená rodina. Šťastné a fungující manželství. A samozřejmě děti. Těším se, až s manželem budeme čekat naše první mimino. Myslím, že TO bude náplní mého života. A moc bych si přála, aby lidi kolem mě byli šťastní. A pokud na tom budu mít alespoň malý podíl, tak budu nejspokojenější. *
5 zajímavostí od Veroniky
Oblíbená snídaňová vychytávka
„Ve Španělsku nás kamarád naučil dělat skvělou snídani. Čerstvou bagetu pokapeš olivovým olejem a vymačkáš na ni rajče. Jen je tady trochu problém sehnat opravdu chutná rajčata…“
Sympatická dieta
„Když už bych si měla vybrat, tak je mi sympatická třeba krabičková dieta. I když to vlastně není dieta, spíš způsob stravování. A spoustě lidí kolem mě vyhovuje.“
Natáčení První republiky
„První velká příležitost v takovém projektu. Učím se tam spoustu věcí, třeba řídit sto let staré auto. Nechtěli mi to dovolit, tenhle buick je strašně drahý a jediný v republice, ale jde mi to, a tak se cítím dobře, že jsem to jako žena zvládla.“
Natáčení Vyprávěj
„Roli tak trochu střelené Klaudie jsem natáčela jen pár dní v měsíci. A i přesto jsem tam potkala svou životní lásku. Dali jsme se tam dohromady s manželem, který seriál režíroval, a pamatuju si, jak se mi na natáčení nervozitou klepaly ruce po naší první puse.“
Muži
„Mám s nimi pár historek… Nedávno mi asi čtyřikrát během tří týdnů odtáhli auto, a když už jsem si pro něj šla počtvrté, tak jsem pánovi na odtahovce ve vtipu řekla, že už bysme si mohli tykat. ‚Tak já jsem Slávek, slečno Veroniko,‘ řekl on. A od té doby doufám, že příště už to budu mít zadarmo.“ (smích)
Veronika Nová (27)
Veronika (od léta s příjmením Arichteva) vystudovala hudebně-dramatické oddělení Pražské konzervatoře. Proslavila ji role Sylvy Petrové v seriálu Ordinace v růžové zahradě, zahrála si ale také v seriálech Hop nebo trop nebo Vyprávěj. V současné době natáčí seriál První republika a hraje zejména v zájezdových divadelních představeních. V srpnu letošního roku se provdala za režiséra Bisera Arichteva (37).
Článek vyšel v časopise Dieta