Co je pravdy na rozšířené představě, že biopotraviny jsou nesmírnou zátěží pro peněženku? Podívali jsme se tentokrát na dva alternativní způsoby stravování, vegetariánství a konzumaci biopotravin, a přinášíme poznatky ohledně jejich vlivu na váš finanční rozpočet.
Patrně každý se minimálně jednou za život s termínem bio setkal, co si však přesně pod pojmem biopotraviny představit, ví s jistotou jen málokdo. „Bioprodukty a biopotraviny jsou zemědělskými surovinami a potravinářskými výrobky z ekologického zemědělství. Ekologické zemědělství lze stručně charakterizovat, jako zvláštní, dobrovolný a šetrný způsob hospodaření a výroby, který bere ohled na přírodu, všechny složky životního prostředí, zdraví a životní pohodu hospodářských zvířat a samozřejmě také na zdraví a pozitivní sociální vztahy lidí,“ vyjmenovává základní atributy spojené s výrobou biopotravin provozovatel ekologické farmy s chovem ovcí a koz Kozí Dvorek Jan Dvorský.
Mají rodiče platit nižší daně?
Liší se zdanění bezdětných občanů a rodičů s dětmi? Jak je to u nás a jak ve světě?
Spotřebitel, který se rozhodne pro nákup bioproduktů a biopotravin, dostává potraviny, při jejichž produkci a zpracování jsou vyloučeny jakékoliv uměle vyrobené, chemické intenzifikační pomůcky a látky, které se v přírodě běžně nevyskytují. V případě produktů z chovu zvířat jsou produkty získávány pouze z přirozených krmiv, bez používání antibiotik a podobných alopatických léčiv. V biopotravinách jsou významně omezeny i běžně používané pomocné a přídatné látky, tzv. éčka. Základním znakem biopotravin musí být také smyslová kvalita a čerstvost.
Kde dostanete ekologicky přátelské potraviny a za kolik
„Chcete-li se stravovat bio stylem a žijete ve městě, musíte vynaložit velké úsilí na to, abyste měli dostatečně pestrý jídelníček. V běžných obchodech s biopotravinami najdete hlavně technologicky upravené potraviny sacharidového typu, jako jsou mouka, cereálie, chléb, pečivo, těstoviny, sušené ovoce nebo různé sladké a slané snacky,“ vyjmenovává výživová poradkyně Gabriela Knosová z brněnského Institutu redukce a prevence nadváhy kompliment.
„Z hlediska omezeného sortimentu v klasických obchodech lze také navštívit biofarmu farmářské trhy, kde najdete čerstvou zeleninu, ovoce, ale i maso a mléčné výrobky. Nevýhodou však u nás je stále omezený sortiment a vyšší cena potravin,“ dodává výživová poradkyně. Další možností je pěstování například některých druhů zeleniny na vlastních zahrádkách a balkonech.
Pokud byste se chtěli na bio jídlo vydat do restaurace, můžete pro hledání vhodného podniku využít třeba web LunchTime.cz. V této databázi restaurací si můžete zadat právě také filtr bio a služba vám ukáže stravovací zařízení ve vašem okolí, kde vaří z biosurovin.
A jak je to tedy s avizovanou vysokou cenou? Ta se například v případě masných výrobků vyšplhá na 50 % a výše oproti klasickým potravinám. Bio šunku v balení 180 g koupíte v e-shopech kolem 100 Kč, štanglička biouheráku vás připraví o 160 Kč za asi 250 g a hovězí maso dokonce od 120 Kč výše za 100 g.
Na druhou stranu spousta potravin, zejména obilného a mléčného původu, je jen nepatrně dražší než ne-bio varianty, někdy se dokonce cena vyrovná. Příkladem může být kilo pšeničné hladké bio mouky za 20 až 27 Kč, bio královský chléb za 30 Kč na 300 g, pětapadesátigramová bio sušenka za 11 Kč a bio muffin s toutéž gramáží za stejnou cenu.
Spousta zastánců bio stravy navíc nahlíží na cenu biopotravin jako na investici do vlastního zdraví. „Za peníze si můžeme dnes koupit téměř vše, zdraví si však koupit nemůžeme, jen léčení civilizačních chorob a chorob způsobených znečištěným životním prostředím. Pokud se rozhodneme pro biopotraviny, vyřadíme ze svého jídelníčku celou řadu reziduí nebezpečných látek, které náš organismus postupně poškozují, a ještě pomůžeme ochraně životního prostředí, jehož stav také není v zrovna nejlepší kondici,“ míní ekozemědělec Dvorský.
Ani vegetarián nemusí být milionářem
Také o vegetariánství koluje spousta polopravd včetně rozšířeného stereotypu ohledně přemrštěné ceny za přírodní zdroje bílkovin. Jak si ukážeme níže, je toto tvrzení pravdivé jen z poloviny. Tak třeba v případě různých kupovaných pomazánek z tofu, brokolice či vegetariánských paštik se cena za 100 g pohybuje od 20 Kč výše a také veškeré sójové pudinky a jogurty jsou o 20 až 40 % dražší než jejich mléčné ekvivalenty, v případě náhražek masa už není situace tak jednoznačná.
Srovnáte-li neustále stoupající ceny kuřecího, vepřového a hovězího s vegetariánskými alternativami, můžete se dopočítat překvapivých výsledků. Například 200 g šmakouna seženete zhruba od 30 Kč, čtvrt kila sójového granulátu kolem dvaceti korun a různé ochucené druhy tofu od 20 Kč za 200 g. Hlouběji do kapsy musíte sáhnout při koupi 200 g seitanu za necelých 40 korun či 200 g tempehu, jehož cena se může vyšplhat až na 50 Kč.
Kdo si však nedokáže představit oběd či večeři bez pořádné porce masa, patrně mu ani pár ušetřených korun nevyváží fakt, že žvýká bílkovinnou náhražku masa. Vše tedy záleží na osobních preferencích. Rychlé občerstvení v ceně nerozlišuje. O tom, že sójový hamburger je cenově srovnatelný s vepřovým, netřeba dlouze diskutovat.
zdroj: www.finexpert.cz
ČTĚTE TAKÉ:
Tatiana Vilhelmová: Kde byla s milencem na dovolené a jak to má s rozvodem?