Nepříjemně páchnoucí dech nemusí signalizovat jen absenci či nedostatečnost ústní hygieny, ale i některé zdravotní problémy; kupříkladu s trávicím ústrojím nebo skryté záněty v dutině ústní.
Máte-li doma malé děti, nebo si ještě vzpomenete na jejich dětské „bolítsky“ a nemoci, možná se vám vybaví, že změnilo-li se výrazněji „aroma“ vydechovaného vzduchu z dětské pusinky, pravděpodobně se brzy ohlásil nějaký zdravotní neduh. Nejčastěji bolest v krku či rýma, v horším případě zánět středního ucha. Důvodů nevábného dechu může být u dětí i dospělých celá řada, jaké jsou ty nejobvyklejší?
10 nejčastějších důvodů zápachu z úst
1. Nedostatečná ústní hygiena bývá asi nejběžnější příčinou zapáchajícího dechu. V mezizubních prostorech zůstávají zbytky rozkládajících se potravin a na špatně vyčištěných zubech se hromadí plak, v němž se množí bakterie.
2. Neléčený zubní kaz a paradentóza (i v prvním stádiu) jsou dalšími možnými důvody, proč bývá dech poněkud nevábný.
3. Hlad, zvláště trvá-li delší dobu (přísné diety, půsty), patří k dalším „viníkům“ způsobujících páchnoucí dech. Na jazyku i zubech se totiž při hladovění usazuje více plaku (potažmo bakterií) a během půstů se tělo přirozeně čistí od odpadních látek.
4. Zubní kámen je další možnou příčinou zápachu z dutiny ústní, co je však horší, bývá i předstupínkem paradentózy!
5. Problém v trávicím ústrojí může být dalším důvodem, proč je i pečlivě udržovaný chrup podezírán z nehostečné hygieny. Konkrétních onemocnění je celá řada; kupříkladu snížená schopnost zpracovávat bílkoviny či cukrovka atd.
6. Zánětlivé procesy v dutině ústní a okolí (na mandlích, v krku a nosohltanu, v uchu, ve vedlejších nosních dutinách apod.) bývají dalším potencionálním viníkem zapáchajícího dechu, zvláště jedná-li se o hnisavé záněty. Naštěstí jde obvykle o stav přechodný, který skončí vyléčením zánětu. Zánět však může být i chronický a bolest takřka neznatelná, tehdy je nevábné aroma užitečným signálem, že je cosi v nepořádku.
7. Některé léky, zvláště s obsahem síry nebo léky omezující množství produkovaných slin jsou v souvislosti s nevábným dechem taktéž poměrně problematické. Někdy se zápach z úst přechodně vyskytuje i po antibiotické léčbě a některých lécích na deprese a alergie.
8. Při bouřlivějších hormonálních změnách, extrémní únavě organismu a vyčerpání imunitního systému dochází v těle k přemnožení určitých kmenů anaerobních bakterií, což má posléze za důsledek nepříjemné nebo netypické ústní aroma.
9. Kouření, pití alkoholu a aromatické potraviny jsou notoricky známým viníkem nevábného dechu. Zvláště „odleželý“ cigaretový a alkoholický dech je značně nepříjemným společníkem.
10. Dědičné dispozice k určité dysbalanci ústní mikroflóry jsou asi nejzáludnější a nejhůře řešitelnou příčinou.
Z výčtu příčin je patrné, že v drtivé většině případů je ke skutečnému a definitivnímu odstranění problému se zapáchajícím dechem nutné odhalit skutečný původ obtíží. Pokud problémy přetrvají i po návštěvě dentální hygieny a kontrole u stomatologa, je vhodné obrátit se na praktického lékaře, který by měl pacienta po podrobné konzultaci o zdravotním stavu odeslat na další vyšetření, například na ORL, gastrologii apod.
