101 strategií jak se nezbláznit: O vlastní nepostradatelnosti

101 strategií jak se nezbláznit: O vlastní nepostradatelnosti

Harriet pracovala jako vedoucí kanceláře ve vytíženém lékařském středisku. Přestože měla nárok na tři týdny placené dovolené ročně, brávala si volno jen o svátcích, například o Vánocích, kdy byla kancelář zavřená. „Kdykoli si musím vzít volno,“ říkávala, „vrátím se a v práci je strašný nepořádek. Nikdo to tam nezná tak dobře jako já.“ Harriet si myslela, že středisko bez ní nemůže fungovat, a chodila do práce dokonce i tehdy, když byla nemocná.

Setkáváme se s mnoha lidmi, kteří se nechávají citově vydírat, protože se domnívají, že je někdo nepostradatelný. Úspěšný zubař Jerome si nám stěžoval, že jeho asistentka je nabručená, nevlídná a chová se k němu nezdvořile i v přítomnosti pacientů. Položili jsme mu otázku, která se přímo nabízela: „Proč ji nepropustí?“ Jerome řekl, že asistentka je mimořádně schopná, že přesně ví, co má kdy udělat, a že by pravděpodobně nenašel druhou stejně tak dobrou. Myslel si, že se bez ní neobejde, proto byl ochoten snášet její nepřiměřené chování. Zajímavé je, že asistentce nabídli dobře placené místo jinde a ona odešla. Co se dělo dál? Musel zubař zavřít svou ordinaci? Vůbec ne. Během několika týdnů si našel zdvořilou, příjemnou a stejně schopnou novou asistentku.

Další organizace závisela na Clarencovi, jednom ze správců. Všichni měli pocit, že kdyby Clarence odešel, celý podnik by se zhroutil. Poslouchali ho na slovo, a když mluvil, stáli bezmála v pozoru. Firma (a on sám také) považovala jeho služby za nenahraditelné. Jednoho dne však po prudké hádce s ředitelem Clarence odešel. Co se stalo? Zhroutila se firma? Promiňte, Clarence. Nějakou dobu to sice bylo nepříjemné, ale firma nakonec našla nového správce, který byl mnohem systematičtější a snáze se s ním vycházelo.

Mýtus o nenahraditelnosti má hluboké kořeny. Mnozí lidé rádi věří, že jsou naprosto nepostradatelní a životně důležití, ale téměř každý může být nahrazen. Leccos se změní, samozřejmě, ale život půjde dál.

Viděli jsme už mnoho pacientů jako je Harriet, která byla tak pyšná na svou nepostradatelnost, že považovala za svou povinnost pracovat nejméně sedmdesát hodin týdně. „Jsem tak významná, že bez mé práce by společnost brzy zkrachovala!“ Tito oddaní zaměstnanci často kvůli práci zanedbávají své zdraví, rodinu, přátele a všechno potěšení – a potom jsou mezi prvními propuštěnými, když nastane snižování stavu zaměstnanců. Jsme toho názoru, že

  • člověk má být oddán na prvním místě sobě a svým blízkým.

Není zvláštní, že výrok „Jsem nepostradatelný“ obvykle znamená „Jsem nepostradatelný v práci”? Pravda je taková, že je to největší mýtus o nepostradatelnosti. Neobelhávejte se. Kdybyste – nedej bože – na místě padli mrtví k zemi, vaši přátelé a spolupracovníci se s tím vyrovnají a svět se bude točit dál. Pokud vůbec existuje nenahraditelnost, je to ve vztahu k milovaným osobám. U milujících rodinných příslušníků vás nikdo nemůže plně nahradit.

  • Postavte na první místo své vlastní štěstí a láskyplné vztahy.


Ukázka z knihy: 101 strategií jak se nezbláznit v šíleném světě Autoři, zkušení praktici v oblasti duševního zdraví, nabízejí množství užitečných informací pro čtenáře, kteří trpí duševní nepohodou, ale i těm, kteří usilují o kultivaci svého duševního života. Kniha je rozdělena do 101 krátkých kapitol, z nichž každá začíná krátkou kazuistikou či popisem situace vztahující se ke konkrétnímu tématu. Autoři pak nabízejí čtenáři základní orientaci v dané oblasti (odpovídají na otázky jako např.: Má opravdu duševní zdraví vliv na zdraví tělesné? Jaké jsou efektivní způsoby, jak snížit nadváhu? Jak můžete kontrolovat a zvládat stresové situace? Jaký druh psychoterapie je pro vás ten nejlepší? atd.)

Vydalo nakladatelství Portál - www.portal.cz

Doporučujeme

Články odjinud