Večer se chceme pokojně uložit do postele, zavřít oči a spát bohabojným spánkem, během kterého načerpáme nové síly. Realita je ale taková, že se nám mnohdy během noci stávají nepříjemné a divné věci. Některé z nich zůstávají záhadou i pro dnešní vědu, která je nedokáže vysvětlit.
Syndrom explodující hlavy
Co se odehrává: Člověk se probudí s pocitem hlasitého výbuchu nebo tlesknutí. Někdy je hlasitost zvuku přímo ohlušující, zvuk může být doprovázený zábleskem. Syndrom explodující (nebo též vybuchující) hlavy (anglicky exploding head syndrome, EHS) není příliš častý, většina lidí, která jím trpí, ani nemá tušení, že se jedná o lékařsky popsanou poruchu. Ta není nebezpečná, ale lidé se vyděsí, někdy mají pocit, že utrpěli mrtvici.
Proč se to děje: Vědci při tomto syndromu popsali nárůst nervové aktivity v oblastech mozku zodpovědných za zpracování zvuku. Někdy je spojený s nespavostí nebo jet lagem. Tento syndrom není léčitelný.
Pokračování 2 / 11
Člověk vyjde mimo své tělo
Co se odehrává: Je to neuropsychologický fenomén, během něhož se osoba, napůl spící a napůl bdělá, vidí z místa mimo své tělo. Pro mystiky a okultisty toto potvrzuje existenci duše.
Proč se to děje: Tento fenomén je velmi obtížné studovat. Vědci uznávají, že člověk může zažít pocit, že se dostane mimo své tělo. Není ale jasné, jak to funguje a proč se to stává. Co to znamená, poukazuje to na něco mimo vědecké chápání? Navíc jsou lidé, kteří se umí dostat do tohoto stavu úmyslně. Dělají to, aby rozšiřovali hranice svých kognitivních schopností.
Pokračování 3 / 11
Spánková paralýza
Co se odehrává: Osoba se vzbudí uprostřed noci a nemůže se pohnout. K tomu má většinou děsivé představy a pocit, že je v místnosti i někdo cizí. Ve starověku to lidé považovali za projev sil zla a temnoty.
Proč se to děje: Když usneme, naše svaly jsou paralyzované, abychom ve spánku například nechodili. Spánková paralýza pak není nic jiného, než že se vzbudíme, ještě než se svaly zase uvolní. Zhruba sedm procent lidí má se spánkovou paralýzou zkušenost a ukazuje se, že se to stává nejčastěji, když spí na zádech.
Pokračování 4 / 11
Hypnagogické halucinace (předspánkové halucinace)
Co se odehrává: Fázi, kdy člověk upadá do spánku, ještě slyší hlasy, ale už nerozumí, co říkají, se říká hypnagogická; hypnagogické halucinace nejsou pak nic jiného, než že člověk už téměř spí a před očima vidí divné obrazy. Často jsou to děsivé obličeje a fantastické postavy.
Proč se to děje: Jsou to jedny z mála halucinací, které mají i psychicky zdraví jedinci. Děti je mívají častěji, a to může být také důvod, proč nechtějí jít spát. Halucinace mohou být způsobené strachem, dobrou představivostí nebo také konzumací alkoholu.
Pokračování 5 / 11
Mluvení ze spánku
Co se odehrává: Somnilokvie neboli mluvení ze spánku je sice porucha, ale není nijak nebezpečná. Osoba, která jí trpí, o tom během spánku ani neví, jediné, co jí hrozí, je, že vyzradí svá tajemství.
Proč se to děje: Děti a muži jsou k mluvení ze spánku náchylnější. Příčinou je stres, psychika nesouhlasí s něčím, co člověk prožívá v bdělém stavu.
Pokračování 6 / 11
Sen uprostřed snu
Co se odehrává: Člověku se něco zdá, pak se vzbudí, ale dál se mu dějí divné věci. To, že se vzbudil ze sna, se mu vlastně jen zdálo. S tímto motivem pracoval film Počátek. Po jeho uvedení na plátna kin hodně lidí začalo mluvit o tom, že něco takového už zažili.
Proč se to děje: Oficiální věda to nedokáže vysvětlit, esoterici říkají, že takové sny naznačují, že člověk má nadání pro spirituální věci.
Pokračování 7 / 11
Náměsíčnost
Co se odehrává: Náměsíčnost je protikladem spánkové paralýzy, člověk spí, ale svaly se nedostanou do stavu paralýzy. V tomto stavu lidé chodí, jsou schopni odejít z domu, dokonce uklízejí a ráno si nic z toho nepamatují.
Proč se to děje: Náměsíčnost neboli somnambulismus postihuje zhruba 4–10 procent populace, více děti než dospělé. Příčina je zatím neznámá, stejně tak léčba.
Pokračování 8 / 11
Spánková apnoe
Co se odehrává: Člověk náhle přestane dýchat uprostřed snu, v důsledku čehož se vzbudí. Mozek trpí poklesem zásobování kyslíkem, člověk už pak nemůže nějakou dobu usnout a jeho spánek není kvalitní. Během apnoe vzrůstá riziko infarktu a mozkové mrtvice.
Proč se to děje: Během spánku se uvolňují svaly hltanu, což může vést k zablokování dýchacích cest. Riziko apnoe zvyšují obezita, kouření a vyšší věk.
Pokračování 9 / 11
Opakující se sny
Co se odehrává: Asi každý má nějaký ten sen, který se mu opakovaně vrací a vypráví stále stejný příběh.
Proč se to děje: Psychologové se domnívají, že náš mozek používá tyto sny k tomu, aby nás upozornil na nějakou skutečnost z reality, které přes den nevěnujeme pozornost. Tyto sny se nám budou vracet tak dlouho, dokud tu situaci nevyřešíme.
Pokračování 10 / 11
Pád do postele
Co se odehrává: Někdy máme pocit, jako kdyby nás někdo mrštil z výšky na postel. Zvedáme se zpátky a v tom se probudíme. Někdy se nám předtím zdá, že létáme nebo klesáme a přitom se přetáčíme – jsou to spíš nepříjemné pocity.
Proč se to děje: Spánek je podobný umírání, tep srdce se snižuje, dech zpomaluje, svalové napětí povoluje. V mozku vypukne panika, vnímá to jako opravdovou smrt, a proto si chce ověřit, zda je člověk ještě naživu a vyšle do svalů impulzy.
Pokračování 11 / 11
Náhlé osvícení během spánku
Co se odehrává: Někdy dlouho nemůžeme vyřešit určitý problém, pořád o něm přemýšlíme a pak dojdeme k řešení během spánku. Jak si to řešení zapamatovat? Například ruský chemik Dmitrij Ivanovič Mendělejev byl posedlý touhou uspořádat chemické prvky a pak svou tabulku uviděl ve snu. Něco podobného se stalo chemikovi Friedrichovi Augustu Kekulému, který si vysnil svůj vzorec benzenu.
Proč se to děje: Někdy naše podvědomí už zná odpověď, ta ale ještě nedoputovala do vědomí. Během spánku je podvědomí aktivnější a může člověku dát nápovědu nebo přímo odpověď.