Adéla (20): Babička se chce v 75 letech rozvádět! A já ji obdivuji...

Mata: Děkuji za podporu.:-) Já jsem taky ráda, že mě v dospívání problémy dospělých nikdo nevykládal. Zpětně si uvědumuji, že na návštěvách a různých rodinných sešlostech si dospělí povídali lecsos a v dospělosti jsem si spoustu věcí pospojovala, ale v té době mě to vůbec nezajímalo.

Yukonka: "dnešní holky" jen vypadají, že jsou dál, moudřejší, dospělejší...jsou to stejná třeštiprdla jako jsme bývaly my v jejich věku. Ony jen možná dospěleji vypadají - díky barvám ve vlasech, šminkám, oblékání...Jo a spoustu věcí taky chtějí dělat jako "dospěláci", ale to my jsme chtěli taky ne? Dál jsou snad jen v tom, že umí skvěle ovládat mobily, počítače, tablety, surfovat na "fejsbůku" a další takové dovednosti.
Za mě - jsem ráda, že mi obě babičky nikdy nevykládaly o svých problémech s dědou, jednoho pamatuji a babička mi ho nikdy nepomlouvala (i když dnes, s odstupem času vím, že to tak báječné jistě nebylo), druhého bohužel nepamatuji, ale o něm jsem vždy slyšela jen to pěkné. Fakt si nemyslím, že by babička s dospívající holkou měla probírat jakej je děda proutník, ostatně to samé si myslím, že by takové věci neměli probírat ani rodiče s dětmi. To jsou vztahy těch dospělých a mají je řešit sami mezi sebou, ne do toho tahat dospívající dítě.

anahoj: vzala to tady (o tom dítěti): "Když jsem dospívala, byla babička můj důvěrník a já její."

Moje tchyně zase brala celoživotně prášky na nervy díky tchánovi který byl neskutečný sobec a cholerik. Když jsem se jí ptala proč od něj neodejde,řekla a kam bez peněz v důchodovém věku? To mám znovu začínat od jehly? Myslím, že takových manželství je hodně kteří už nemají ve stáří odvahu a hlavně prostředky znovu začínat!Dnes už je po smrti v 70 letech a tchán šel za ní za 2,5 roku.

j66: Nevím, kde jste vzala to dítě. Ten článek začíná "dvacetiletá vnučka..." Nikde z toho nevyplývá, že by babička "přetěžovala" školní dítě něčím nevhodným. Podle vztahu, který spolu mají usuzuji, že si spolu povídaly jistě vždy s ohledem na to, co byla ta mladší schopná pojmout.
Babičce držím pěsti. Je pravda, že je to poněkud netypické, ale pokud našla sílu se ke svému životu postavit čelem, přejme jí to.

j66: Není to obvyklé, to je fakt, ale tady se řešil především ten rozvod.. Navíc, já byla ve věku vnučky fakt skoro dítě, zatímco dnešní holky jsou mnohem, mnohem vyspělejší, ve všem mnohem dál, chovají, smýšlejí a dělají to, vo dospěláci, je prostě jiná doba..

Yukonka: To Vám fakt přijde normální aby se více než 60-letá babička svěřovala důvěrně se svým manželským životem vnučce , která chodí do základní školy. "Když jsem dospívala, byla babička můj důvěrník a já její." Mi to teda normální a především vhodné pro to dítě nepřijde !!!

Někdo se může podivovat nad tím, že babička se svěřovala a svěřuje vnučce, místo svým kamarádkám. Mezi vnučkou a babičkou vznikl vztah moc hezký a důvěryhodný, takže to chápu! Vnučka dovede naslouchat, s babičkou situaci rozebrat, popovídat si o ní. Zatímco kamarádky babičky mají možná stejné, nebo podobné starosti, mluví o svých nemocech... Starý člověk potřebuje posluchače a to málo kdo umí-naslouchat. Byla to vnučka která jí rozumněla a podpořila, jsem to i já. Děda byl, je a bude sobec! Z manželky si udělal služku, vím o čem mluvím. Babička mu dělala vlastně celé roky jeho matku. Vše bral od babičky naprosto samozřejmě a sobecky. Babičky generace je vychována skutečně tak, že ženy vše schovaly pod sukně, anižby byly šťastné a v manželství spokojené. Babičce je nyní 75, ale tím jí život přece nekončí! Chce ten zbytek prožít aspoň v klidu a pohodě. Nějaký důchod bude mít, něco jí dá třeba sociálka, možná jí pomůže i vlastní rodina, což babičce srdečně přeji. Rodina by tohle měla vědět pochopit a pomoci jí! S dědou to bude o něco horší. Buď se utrápí, nebo si všecko uvědomí a bůh jen ví, jak vztah dál dopadne. Třeba bude nová svatba..

Tenhle sobec by se o ní stejně nestaral...pan doktor vyhlášenej...takže jestliže paní cítí, že je to pro ní dobré řešení - tak proč ne. Právě proto, že neví kolik ještě času jí život nachystá, tak proč si je neužít podle sebe?

Já si myslím že do toho co paní dělá nikomu především nic není. To že k rozhodnutí dozrála až v tomhle věku je taky její věc, a setrvávat když nechce jen kvůli vdovskému důchodu mi připadá tedy dost nechutné. Paní zjevně taková není aby takto vypočítavě kalkulovala s manželovou smrtí.
Mé matce je 74 rozhodně to ještě není nějaká bábinka nad hrobem a kdyby se rozhodla se rozvést nevím proč bych jí to měla vymluvat, vím, že by to zvládla.

Katka401: já bych to asi řešila taky tak, jak píšete - nezatěžovat se na poslední léta života (protože kdo z nás v takovém věku ví, jestli ho čeká ještě deset let života nebo už jen rok? To už se moc dlouhodobé plány nejspíš dělat nedají...) rozvodem a s tím spojenými komplikacemi, ale začít si žít trochu po svém. Nejenom se starat o dědu, ale jezdit si sama na výlety atd. A spíš si opravdu ujasnit, jestli by byli schopní a ochotní se o sebe starat a pomoci si, kdyby jeden z nich onemocněl. To je v tomto věku asi opravdu to nejdůležitější. No ale když by babička na rozvodu trvala, tak zas by jí do toho neměl nikdo mluvit. Je to její rozhodnutí, na které má právo, a ostatní členové rodiny to musí respektovat a "nehustit" do ní.

Dost dobře tu babičku také nechápu. Jestli jí je 75 let , tak paní prožila aktivní život v době socialismu, s rozvodem by problém určitě neměla nakonec s dětmi by dostala i byt a bez problému by byla zaměstnaná. Jinak teda mi přijde dost vykládat malé vnučce, že jí děda bila a byl jí nevěrný. Nezpochybňuji to tvrzení , ale vyrovnávat se s tím v 60-ti tak že to přenesu na dítě. a v podstatě v době , když už je to passé ?

"Babička celý život pracovala na půl úvazku" z toho mně osobně vyplývá, že její důchod není nijak hornetní. Nebylo by pro babičku jednodušší setrvat v manželství, ale současně se trochu odpoutat od dědečka ? Ty výlety, ať už jednodenní nebo vícedenní, může podnikat se svými kamarádkami i jako vdaná paní. Alespoň si jí bude dědeček víc považovat. Odpočinou si od sebe navzájem a mohou spolu žít i nadále. Ona se postará o domácnost a on to celé zaštítí finančně.
A v neposlední řadě: jsem o pár desetiletí mladší, ale vloni jsem měla zápal plic a několik dní vysoké horečky. Nedovedu si představit, že bych v takovéhle sitaci byla sama. Postará se dědeček o babi v takovéhle situaci ? To bych řešila snad ještě víc než ty finance.

No,asi tak: paní se mohla od dědka jen odstěhovat,ale nemusela se hned rozvádět, až pán natáhne ráfy,ještě po něm může mít důchod,takto zůstane jen se svým,ten ale asi není moc velký.Podle mě už to měla paní udělat dávno,nečekat až na poslední úsek života! když ji tedy on tak štval.