Představte si, že byste vánoční svátky netrávila doma, ale třeba na druhém konci světa v úplně jiné kultuře. Adriana sebrala veškerou svou odvahu a odletěla za oceán jako au-pair, aby prožila tak trochu jiné, ale možná ty nejkrásnější Vánoce. Jenže její náhradní rodina měla na svátky jiné plány. Před osamělými Vánocemi ji zachránil až převlečený Santa Claus.
Ve čtyřiadvaceti jsem se vydala na zkušenou do USA jako au-pair. Hrozně jsem toužila zažít ty pravé velké americké Vánoce, zvlášť v New Yorku. A tak jsem hledala tu nejvhodnější rodinu z téhle oblasti. Nakonec jsem ji našla v New Jersey, což je hodinu cesty od New Yorku. Více než péče o děti mi ale dalo zabrat něco úplně jiného…
Přiletěla jsem tehdy necelé dva týdny před Vánocemi a chtěla zažít to, co jsem znala z filmů. Po příletu mě na letišti vítali má „americká“ mamka, taťka a tři sourozenci, puberťáci. Z toho jsem měla trochu obavy, ale říkala jsem si, že raději starší kluci než úplně malé děti, kterým nebudu ani rozumět.
Martina Šebestová
6. prosince 2022
Dostala jsem kytku a nějakou bonboniéru a potom mě nechali se v klidu prospat a rozkoukat. Druhý den mi vysvětlili moje povinnosti a chod domácnosti. Moje americká máma za mnou dva dny nato přišla s tím, že tři dny před Štědrým dnem se chystají odjet na zámořskou loď do Karibiku. Říkala jsem si, že takhle jsem si ty svátky nepředstavovala, ale bude to zážitek.
Jenže to jsem netušila, že mi vzápětí sdělí: „Nezlob se, ale my jako Židé Vánoce neslavíme, tak tu budeš sama a postaráš se o dům. Bohužel už máme lístky koupené rok, nemůžeš s námi.“ Tehdy mě to tak bodlo u srdce, až jsem myslela, že snad omdlím.
Sama na Vánoce, na druhé straně zeměkoule a v době, kdy jsem teprve po pár dnech v Americe neměla ještě ani žádné nové přátele, nikoho, s kým bych svátky strávila, to byl hrozný pocit. A třešničkou na dortu bylo, když jsem je na tu loď ještě měla odvézt, aby nemuseli nechávat v přístavu týden auto.
Martina Šebestová
15. prosince 2022
Do přístavu řídil tehdy Michael, můj americký táta. Když odcházeli na luxusní loď, která vypadala jako druhý Titanic, měla jsem slzy v očích. Nadechla jsem se, sedla za volant a vyrazila s rodinným autem zpět „domů“.
V duchu mi běželo jen to, že si nebudu vlastně moct pořídit ani vánoční stromek, protože by to mohlo „poskvrnit“ jejich dům. Tak to budou tedy vážně pěkné americké Vánoce, pomyslela jsem si.
Druhý den ráno jsem si objednala na internetu nějaký román v angličtině a pak jsem vyrazila do místního obchůdku a koupila jsem si malinký stromeček, pár světýlek a svíčky, abych si vyzdobila alespoň svůj pokoj vánoční atmosférou.
Večer před Štědrým dnem zazvonil zvonek. Otevřela jsem dveře a tam stál kurýr v santovské čepici a nesl mi můj balíček. „Já už jsem si říkal, že nikdo není doma, protože se v domě nesvítí,“ povídá mladý klučina. Dali jsme se mezi dveřmi do řeči. No a světe, div se, tenhle „převlečený Santa Claus“ mě pozval na Štědrý den k nim domů.
Laura Poláková
13. listopadu 2022
Druhý den ráno jsme se vydali do New Yorku do Rockefellerova centra, kde je ten největší vánoční stromek. Provedl mě centrem města a bylo to úžasné. Navečer jsme pak zašli na večeři k nim domů.
Potom svolal ještě pár přátel a nakonec jsme si udělali v „mém“ domě decentní vánoční večírek, i když bez pořádného stromečku a dárků. V době mého pobytu v Americe se tenhle „Ježíšek“ stal mým partnerem a dodnes, i po těch dlouhých letech, jsme přátelé a každý rok na Vánoce si napíšeme.