Advent - známe jeho význam?

Advent - známe jeho význam?

Co je vlastně Advent? Adventem se v křesťanství nazývá přípravná doba, která předchází vánočním svátkům a začíná čtyři neděle před Vánocemi. Je to období plné shonu, ale především čas, kdy se každý snaží zútulnit svůj domov vánoční výzdobou. Advent je přípravou na vánoční svátky a je začátkem křesťanského roku. Název advent pochází z latinského slova adventus, které znamená příchod.

Adventní věnec

Nedílnou součástí vánočního stolu je adventní věnec. Zdobení adventního věnce patří k relativně mladým, přesto velmi oblíbeným vánočním zvykům. K oslavě adventu patří ručně vyráběné věnce se čtyřmi svíčkami, které symbolizují 4 adventní neděle. První adventní věnec vyrobil pravděpodobně jeden německý teolog pro své děti, aby zamezil jejich neustálému vyptávání, kolik že to ještě času zbývá do Vánoc.

Z tohoto popudu vytvořil dřevěný věnec s 19 malými červenými a 4 velkými bílými svíčkami, které byly postupně zapalovány - červené svíčky každý den, bílé každou neděli. Od té doby prodělala podoba adventního věnce mnoho úprav, dřevo nahradily větvičky s jehličím, jako symbol života a naděje. Počet svíček se snížil na 4, svíčka, která se zapalovala poslední adventní neděli, byla odlišena jinou barvou.

Advent trvá čtyři týdny, začíná 1. neděli adventní, tedy neděli mezi 27. listopadem a 3. prosincem. Konec adventu pak představuje západ slunce Štědrého večera a končí tedy dnem Narození Páně (25.12.). Každou adventní neděli se zapaluje svíčka na adventním věnci.

Adventní kalendář

Podobný měřič času jako svíčky na adventním věnci představují postupně otvíraná čokoládová okénka na adventním kalendáři. Mají staletou tradici a příjemným způsobem urychlují dětem čekání na „ježíška“. Otvírání okének je zahájeno 1. prosince, prémiové poslední okénko nabídne svou porci čokoládky na Štědrý večer.

Jesličky

Mnozí z nás si nedovedou představit předvánoční dobu bez jesliček. Tradici stavění jesliček založil roku 1223 světec František z Assisi. Přivedla ho k tomu myšlenka vytvoření trojrozměrného obrazu události, která se kdysi odehrála v betlémském chlévě. Postavičky v betlémech se v průběhu vánočních svátků měnily, přidávaly a odebíraly. Jezulátko se do jesliček kladlo až o svátku Narození Páně. Nad jesličkami rozpínal křídla anděl a pastýři spěchali s dary k Jezulátku.

Betlémové figurky byly nejčastěji vyřezávány ze dřeva zdobeného barvou nebo lakem. Zhotovovaly se však i z vosku, často kombinovaného s dřevem a látkou. Zvláště v baroku byly figurky zlaceny a zdobeny drahými kameny.

Jmelí

Tato stále zelená rostlina parazitující na stromech byla odedávna předmětem pohanských obřadů. Lidé věří, že když hlava rodiny pověsí jmelí na Štědrý den ráno nad sváteční tabuli, přinese jmelí do domu štěstí. Traduje se, že jmelí splní každému stolovníkovi jedno přání, pokud ho zašeptá do plamínku první zapálené svíčky na vánočním stromečku. Stromeček

Dnes si jen těžko dovedeme představit Vánoce bez ozdobeného stromečku. Zelený stromek ověšený ozdobami, řetězy a čokoládovými figurkami je nedílnou součástí Vánoc. Odkud se ale vůbec vánoční stromeček vzal? Podle jedné z legend vděčí vánoční stromek za svůj vznik opatu Kolumbánovi z Luxeuilu a Bobbia, který žil v 6. století.

Doporučujeme

Články odjinud