Slovo advent je odvozeno od latinského adventus neboli příchod, což naznačuje, že období, které máme před sebou, je dobou očekávání na příchod Spasitele a oslav narození Ježíše Krista. Ale také plné lidových obyčejů a tradic, které s sebou přinášejí smích, radost a těšení se na pohodové vánoční svátky.
Církev si žádá tiché rozjímání, lidé zábavu
Advent začíná první adventní nedělí, která je čtyři týdny před Štědrým dnem. Letos připadá na 27. listopadu. Pro věřící není období adventu jen o samotném narození Ježíše, ale také o čekání na jeho druhý příchod na konci věků a nastolení království božího na zemi. Toto období by měl být časem pokání a odříkání, tedy přesným opakem toho, co se o adventu děje nyní.
Ale i za časů našich předků se náboženská podstata adventu mísila s lidskou touhou po pobavení, a tak vznikaly různé tradice a lidové zábavy, z nichž některé se zachovaly dodnes. Zatímco církev hlásala čtyři neděle půstu, lidé pořádali vánoční trhy, kde prodávali různé laskominy – pečená husa i medovina a pro děti drobné jedlé hračky. Na trzích měl stánek i betlémář, který prodával celé betlémy i jednotlivé figurky. A kdo si prý neodnesl z trhu alespoň jednu figurku, k tomu přišel Ježíšek jako poslední. Pro radost i výdělek vystupovali na trzích různí umělci, kejklíři a zpěváci.
Kam na nejhezčí adventní trhy v Česku? Podívejte se na video:
Pokračování 2 / 7
Na vesnicích byl advent tajemný
Ve zvycích, které se dodržovaly na vsích, dominoval oheň a symboly přírody a zvířat. Oheň symbolizoval slunce a chránil před zlými silami, protože kolem zimního slunovratu je hranice mezi dvěma světy opět tenká a zlé síly se mohou pokusit dostat se k lidem. S příchodem křesťanství pak oheň představoval plamen svíčky a získal novou symboliku – zastupoval světlo Boží, světlo Kristovy lásky.
Jedním ze zvyků, které se týkaly přírody, bylo zdobení stromu či keře venku. Současná podoba se začala prosazovat až v polovině 19. století, kdy na stromku visely slaměné ozdoby a sušené či čerstvé ovoce a zelenina. Zdobení stromů v mrazivé zimě je výrazem úcty k živé přírodě a zároveň symbolizuje naději na opětovný příchod jara.
Lucie Kořistová
20. listopadu 2022
Pokračování 3 / 7
Adventní věnce
Symbolem adventu je adventní věnec, na němž první adventní neděli zapalujeme první svíčku. Věnce se ale dlouho nepoužívaly, stačila zelená větvička, která představovala schopnost přírody přežít krutou zimu.
Věnce se objevily až v 19. století a jsou v tradičních barvách – zelené a červené. Zelená symbolizuje přírodu, červená pak krev Ježíše Krista prolitou za spásu světa. Liturgická barva pro advent je fialová, a tak často mívají svíce tuto barvu, mohou být i červené či růžové. Dnes však už spíše podléhají módním trendům.
S adventem se také pojila řada prací, které komunita vytvářela společně. Souviselo to i s tím, že se brzy stmívalo a lidem bylo lépe pospolu. Také ušetřili svíčky, když se sešli v jedné chalupě. Lidé vázali povřísla či šindele, strouhali louče, ženy předly. Přástky, nebo také přístky, byly události, kdy bylo během předení veselo, jedlo se a zpívalo.
Pokračování 4 / 7
První adventní neděle – železná
Na první adventní neděli se zapaluje první svíce, která symbolizuje proroky, již předpověděli narození Krista. Obecně však svíčka symbolizuje splnění přání a je nadějí v lepší časy. Také tradičně rozsvěcujeme světýlka na domech a zahradách, které oslavují příchod Krista. V domácnostech by zase neměla chybět cesmína či břečťan, protože tyto rostliny vyhánějí zlé duchy z lidských příbytků.
Do prvních adventních dní spadají i tradice, které se pojí se svátkem svaté Barbory. Ten letos výjimečně připadne na druhou adventní neděli. V tento den dívky ořezávaly větvičky z třešní – takzvané barborky. Ty dávaly do vázy: které dívce vykvetla, ta mohla očekávat brzkou svatbu. Jinde zase děvčata přinesla domů více proutků a pojmenovala je po chlapcích, kteří připadali v úvahu jako ženichové. Který z proutků vykvetl, za něj se měla dívka provdat.
Lucie Kořistová
4. prosince 2023
Pokračování 5 / 7
Druhá adventní neděle – bronzová
Proti směru hodinových ručiček je čas zapálit druhou svíci, má fialovou barvu, říká se jí betlémská a symbolizuje lásku a Ježíškovy jesličky. Během druhé adventní neděle je čas uctít mezilidské vztahy, a to ty minulé i budoucí.
Hospodyňky v tomto týdnu začínají péct vánoční cukroví, podle tradice by měly mít devět, spíše však 12 druhů (za každý měsíc v roce jeden).
Letos se v tomto týdnu slaví svátek sv. Mikuláše a v předvečer tohoto dne obchází domy Mikuláš s čertem a andělem. Trojice odměňuje děti podle toho, jak byly hodné.
Kateřina Hradová, Lucie Kořistová
5. prosince 2023
Pokračování 6 / 7
Třetí adventní neděle – stříbrná
Je čas na třetí svíčku, které se říká pastýřská. Původně měla růžovou barvu, jež vyjadřuje radost z blížícího se konce postního období. Také advent má slavnostnější podobu, protože se blíží oslava narození Páně. Pro mnohé lidi je také symbolem přátelství a díků za všechny blízké. Pro mnohé hospodyňky byla stříbrná neděle dnem důkladného úklidu.
Během tohoto adventního týdne obcházely vesnice Lucky, které hodné děti obdarovávaly a zlé strašily metlou, nebo rovnou s dřevěným nožem vyhrožovaly, že jim rozpářou břicho.
Lucie Kořistová
13. prosince 2022
Pokračování 7 / 7
Čtvrtá adventní neděle – zlatá
Do Vánoc zbývá už jen pár dní a je čas na adventním věnci zapálit svíčku poslední. Původně měla barvu fialovou, říkalo se jí andělská a představovala mír a pokoj. Letos zlatá adventní neděle připadá na 18. prosince, a tak je čas ještě Vánoce pěkně nachystat.
Laura Poláková
22. listopadu 2022