Paradoxy ve výživě
Výživový paradox popisuje situaci, kdy bychom vzhledem k okolnostem a obecně známým vědeckým poznatkům o výživě a životním stylu očekávali určitý konkrétní výsledek; například vyšší míru obezity v populaci a vyšší nemocnost kardiovaskulárními chorobami. U výživového paradoxu se tak však neděje. Asi nejvíce známý je v těchto souvislostech paradox francouzský, který byl poprvé popsán v roce 1819 a později na něj upozornila i oficiální statistická data. Podle nich konzumují Francouzi denně mnohem více problematických nasycených tuků (máslo, tučné sýry, vepřové maso apod.) než Američané, a přesto mají o 30 až 40 % nižší riziko srdečně-cévních onemocnění. Jedním z důvodů může být dle odborníků pravidelná, avšak vcelku umírněná konzumace červeného vína, v němž je obsažena řada významných antioxidantů, kupříkladu resveratrol, pterostilben a další. Důležité je též složení stravy; ve Francii se konzumuje mnohem více čerstvé zeleniny, ovoce a také kvalitních olejů. I za albánským paradoxem stojí výživa.
Jak se vyznat v potravinách a zdravě jíst? Podívejte se na video:
Pokračování 2 / 5
Jsou chudí, mají špatnou zdravotní péči, ale…
Albánie je nejchudší zemí Evropy a tomu odpovídá i zdravotní péče. Z evropských zemí má Albánie nejvyšší kojeneckou úmrtnost, avšak doba dožití od věku 15 let je zcela srovnatelná s bohatými evropskými státy. Průměrná délka života je tak vzhledem k ekonomické situaci země překvapivě vysoká. Například úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění je stejná jako v Itálii, a dokonce poloviční než ve Velké Británii! Proč tomu tak je?
Markéta Žídková
9. června 2022
Pokračování 3 / 5
Olivový olej
Žádná albánská kuchařka se neobejde bez tuzemského olivového oleje, ten se v Albánii vyrábí a velmi hojně používá. Základem mnoha jídel je zelenina, luštěniny i ovoce. Albánští farmáři jsou chudí, mnoho menších pěstitelů tedy nepoužívá chemická hnojiva ani nejrůznější chemické postřiky. Lilky, papriky, okurky, rajčata i olivy mohou být tedy poněkud neplánovaně v biokvalitě. Vzhledem k finanční situaci většiny obyvatel je v Albánii nízká spotřeba masa a mléčných výrobků. Lidé jedí méně a střídměji, vaří doma, z místních surovin, jídlem se neplýtvá. Otázkou je, jak s albánskou kuchyní a stravováním „zatočí“ expandující řetězce fastfoodů.
Pokračování 4 / 5
Další paradoxy – Masajové i Japonci
Výživových paradoxů existují desítky, velmi zajímavý je kupříkladu masajský paradox. Strava masajských mladých mužů je založena na velmi tučném mléku, dále pak masu a také čerstvé krvi krav, ta se často smíchá s mlékem. Krev nebo nápoj z krve a mléka je v obdobích sucha běžnou součástí pitného režimu. Zeleninu Masajové prakticky nekonzumují, samotnou vodu pijí málo, přesto nemívají problémy s vysokou hladinou cholesterolu v krvi či vysokým tlakem. Vědci to připisují fyzické aktivitě a minimu stresu. Další zajímavý paradox pochází z Japonska. Přestože Japonci po druhé světové válce výrazně změnili jídelníček – jedí více masa a živočišných tuků –, stále si udržují přední příčky v nejnižším výskytu srdečních chorob na světě! Dle studií za to může moře, respektive jeho dary – ryby, mořské plody i řasy.
Pokračování 5 / 5
Ochutnejte Albánii. Co třeba osvěžující „Salcë kosi“?
Salcë kosi je lahodný salát vhodný pro horké dny, jeho ingredience totiž ochlazují. Co budete potřebovat?
Ingredience: malý kelímek hustého jogurtu, 3 stroužky česneku, 1 salátová okurka, lžička citronové šťávy, lžíce olivového oleje, sůl
Příprava je jednoduchá, zvládne ji i školou povinné dítko; okurku nastrouháme nahrubo a vymačkáme z ní tekutinu. Tu nevylíváme, můžeme ji vypít anebo z ní připravit limonádu. Vymačkanou okurku smícháme s jogurtem, utřeným česnekem, přidáme sůl, citronovou šťávu a nakonec olej. Poté stačí nechat salát vychladit a odležet. Skvělý může být třeba k albánským bramboráčkům se sýrem.
Lucie Kořistová
23. února 2020