ALICE (35): Nevěděla jsem, jak se vyrovnat s potratem. Jako by to byla moje vina

Můžete sem prosím dát odkaz na zmiňovaný článek o miminkách na obláčku v nebi? Děkuji

Ta Alice je ale snažilka....to se musí uznat! Kdyby zbytečně nešílela, já osobně jsem sdělovala okolí ,že jsem v jináči asi kolem 5.měsíce,neb z pověrčivosti jsem nechtěla těhotenství "zakřiknout",což zrovna Alice udělala! Asi Příroda chtěla,aby se poškozený zárodek nevyvíjel,má to vzít,jakože je to dobře! A až se přestane tak šíleně snažit,však se toho vytouženého dítěte dočká,až jí to jednou ještě bude mrzet...(až z dítka vyroste drzý a neposlušný spratek).

S dovolením bych vynechala ty dušičky a miminka na obláčku, to je něco zcela mimo moje pochopení světa, tak to nebudu řešit. V článku je použit termín "špatná matka" - to je obrovský nesmysl. Špatná matka není ta, která potratí ve 3.měsíci. Špatná matka je taková, která porodí dítě, a pak se o něj nestará, nebo mu ubližuje. Jestliže se společnost snaží budoucí matky přesvědčovat, že jsou nějakým způsobem "špatné", pokud dítě nedonosí, tak to je velice krátkozraké a dít by se to nemělo. A věřím tomu, že kdyby se to nedělo, tak by ani tu ženu, které se to stane, nenapadlo si zoufat, a týrat se tím následující roky, tím spíš, že jaksi není v lidských silách tohle ovlivnit. Ty ženy jsou nešťastné úplně zbytečně, a podepisuje se to i na jejich vztazích a rodinách a taky úplně zbytečně. A takovéhle články to jen zhoršují.

to pomale nacitani uz resi, nedelala to jen Dama, vypada to na hostinsky servr

A k článku: Pisatelka potratila okolo 3. měsíce.Říká se, že první trimestr se o těhotenství má mlčet. Proč? tento zvyk se opírá o dva názory, které se vlastně shodují. Lékaři tvrdí, že první tři měsíce (tedy těch 8 týdnů), plod ještě nemusí být živé dítě, že v této době nemohou rozeznat, zda nejde pouze o rostoucí shluk buněk, zygotu, která nikdy dítětem nebude a která se poté okolo 3. měsíce potrácí. Když jsem ležela na "potratovém" oddělení, takových maminek, těšících se na dítě, které se dítětem vlastně nestalo, tam bylo opravdu hodně.Ze sprituálního pohledu se Duše nevtělují do plodu ihned při jeho vzniku, ale vyčkávají, než se plod více vyvine. Vstupují do něj zhruba okolo 3. měsíce. Do té doby krouží okolo své budoucí maminky. To nezpochybňuje ani církev, přesto, že se k problematice interupce staví negativně a její oficielní stanovisko je, že "lidský plod od začátku své existence, tedy od okamžiku vzniku zygoty, vyžaduje bezpodmínečnou úctu, která morálně náleží lidské bytosti, kterou je nutno od okamžiku početí respektovat jako osobu, jako s osobou s ní zacházet a uznávat její neporušitelná práva na život."

Tak odpověď se opět nezdařila.Elynor: Souhlasím. Ani mně se ta anketa nelíbila, přesto, že si myslím, že otázka se týkala pouze nechtěného potratu, nikoliv interupce. Určitě je to krajové, ale u nás není zvykem interupci říkat potrat. Já sama jsem potratila téměř začátkem 7. měsíce a byl to pro mne skutečně velmi bolestný zážitek, přesto bych pojmem strašlivý nepoužila. Možná nechápu úplně češtinu, ale mezi strašlivým a bolestným, tedy jakkoliv těžce psychicky traumatizujícím zážitkem, značný rozdíl cítím. Já jsem ovšem už měla dvě děti a toho třetího, o které jsme takto přišli jsme se taky dočkali. Ale znám ženy, které potrácely opakovaně, znám ženu, která potratila pětkrát po interupci v mladém věku a všechny se se situací nakonec musely vyrovnat, pokud chtěly žít a mít rodinu. I když si nakonec musely dítě adoptovat.A i já souhlasím s tím, že všechny podobné články, dramaticky, někdy i hystericky hodnotící nejrůznější těžké situace, které život přináší (potrat, neplodnost, znásilnění, přechod, atd....) podsouvají čtenářům a obětem takových situací pocity, které by bez takových článků možná ani nebyly, nebo by byly zvládnutelnější. Bolest a trápení k životu patří.

... a teď jsem se přihlašovala na pět pokusů, než se to povedlo. Podle mě to může dělat prohlížeč, používám Microsoft Edge, a nechodím sem ani z mobilu, ani z tabletu, normálně stolní PC, připojení k internetu stabilní a spolehlivé, neb to potřebuju k práci. Ty problémy s odpovídáním na komentáře, nebo s odhlašování a přihlašováním se dějí tak týden určitě, možná i o den dva déle, než mě to naštvalo dost na to, abych si toho začala podrobně všímat. Že se stránky načítají dlouho, to je už standard, na to jsem si víceméně zvykla a už to ani nekomentuju, to bylo vždycky. To zas asi dělají ty tuny reklam všude okolo. :hm

ok

Technická - nefunguje ani odhlášení se. Pokud se chci odhlásit, nemůžu to udělat u článku nebo u diskuze, poté co tam vložím příspěvek. Musím překliknout na titulní stranu, a poté se teprve odhlásit.

V anketě chybí možnost "ano, a nebyl to zas tak strašný zážitek". Nepochybně existují i ženy, které se s takovou situací dokázaly dobře vyrovnat, netrpí traumatem na zbytek života, a osobně nepokládám za vhodné podsouvat myšlenku, že potrat nutně musí být vždy a pro všechny ženy "strašný zážitek". Nemusí. Dokonce to pro mnohé ženy může být dobré řešení nežádoucí situace, nebo i vysvobození. Není to nic, oč by člověk stál, a vědomě si to naplánoval, zvláště v dnešní době, kdy máme na výběr spousty antikoncepčních metod. Ale přesto může v životě ženy nastat situace, kdy potrat je nejlepším řešením. Je to čistě osobní věc každé ženy, a nikdo by za to neměl být odsuzován a ani takto "nenápadným způsobem" jako v anketě by nemělo veřejnosti být vnucováno, že potrat je něco strašlivého. To neposlouží nikomu, a nejméně těm ženám, které to zažily, ať už nechtěně nebo plánovaně.