ALŽBĚTA (45): Nadváha mě ochromila, stydím se za kila navíc

5. 5. 2020
ALŽBĚTA (45): Nadváha mě ochromila, stydím se za kila navíc
Alžbětu by v dětství nikdy nenapadlo, že by mohla mít problémy s nadváhou. Když jí kila navíc začala přibývat, zas tak moc se tím netrápila, protože svému manželovi se tak líbila. Teď je ale nešťastná...

Je to k nevíře, že jsem bývala vyžle, které rodiče nutili do jídla. Když jsem se narodila, dědeček prý nade mnou spráskl ruce se slovy: „Bože, ta je maličká, ta snad ani nevyroste!“ Ale vyrostla jsem. A dokonce do úctyhodných rozměrů.

V době dospívání jsem měla obrovský apetit, jídlo mě strašně těšilo. Hned po večeři už jsem se těšila na snídani. Když jsme si jako rodina výjimečně dovolili ten luxus a šli společně na oběd nebo na večeři do restaurace, vzpomínám si, že když jsem dojídala, záviděla jsem těm, kteří na jídlo teprve čekali. Moje slabá vůle pokaždé zhatila jakýkoliv pokus držet dietu.

S mindráky jsem bojovala dlouho. Když se ručička na váze přehoupla přes magickou hranici se dvěma nulami, dostavila se rezignace. Už jsem nedoufala, že se někdy někomu budu líbit.

Svého budoucího manžela jsem potkala v době, kdy už mě všichni považovali za starou pannu. Nikdy po mně nechtěl, abych zhubla, a on dodnes rád v žertu prohlašuje, že je vyznavačem barokních tvarů.

Život tak nějak plynul, dokud se nedostavily zdravotní problémy, kterými mi léta hrozil můj lékař. Už jsem nebyla omezená v pohybu jen kvůli své nadměrné hmotnosti, přidalo se i vážné onemocnění kloubů.

Na doporučení lékaře jsem se vypravila na tříměsíční lázeňský pobyt do Třeboně. Kúry byly vesměs blahodárné, ale problém nastal ve chvíli, kdy jsem měla absolvovat slatinnou koupel. Do obrovské vany jsem se sice dostala a zázrakem jsem se tam i vešla, ale nebyla jsem schopná vyhrabat se ven. Pomáhaly mi tři sestry, které mě nakonec s vypětím všech sil z té vany dostaly.

Moc jsem se styděla, bylo to pro mě tak strašně potupné! S hrůzou jsem si uvědomila, že s přibývajícím věkem se blíží doba, kdy budu všem svým blízkým už jen na obtíž. Strašně jsem zatoužila zhubnout, ale než se mi to podařilo, zasáhla mě mozková příhoda, ochrnula jsem dočasně na levou půlku těla.

A pak jsem si prošla peklem já i moji blízcí. Když moje tělo musela přesouvat z lůžka na lůžko skupina zřízenců svolaných z několika oddělení, připadala jsem si jako prase vykrmené na porážku. Ani slůvkem či pohledem mi nikdo z ošetřujícího personálu nedal najevo, jak mnou opovrhují, ale já jsem nenáviděla sama sebe a chtěla jsem, aby všechno rychle skončilo.

Dnes se za to opravdu moc stydím. Znovu jsem začala chodit, i když jen s velkými potížemi. Bojuji s depresemi a paradoxně díky nim jsem shodila 8 kilo. Několikrát denně si opakuji, že to nesmím vzdát a že na životě se přece dá každý den najít něco pozitivního. Ale věřte, dá mi to velkou práci. Kdybych nenechala svou obezitu dojít tak daleko, bylo by mi dnes určitě mnohem lépe.

Témata článku:   

Komentáře

Přečtěte si také

Horoskopy

Na pracovišti se ujímáte otěží nejlepšího pracovníka. Nějak vám to jde samo a nemusíte se do ničeho nutit. A to i v případě, že musíte vykonat úkol, který je nejméně oblíbený. Je pravda,…

Nejčtenější články

Doporučujeme