ANDREA (25): Chci na rok vycestovat. Ustojí to můj vztah?

22. 1. 2017
ANDREA (25): Chci na rok vycestovat. Ustojí to můj vztah?
Andrea má jedinečnou možnost užít si rok ve slunné Kalifornii a získat skvělé zkušenosti. Bojí se však, že přijde o přítele. Má ho tady nechat a odjet, nebo se vzdát svého snu a zůstat?

Jsem tak trochu kaskadér a horká hlava, a tak nikoho z mého okolí příliš nepřekvapilo, že jsem se s Filipem seznámila v nemocnici. Konkrétně na pohotovosti, kam mě kamarádi přivezli poté, co jsem na inline bruslích zkoušela sjet prudký kopec a samozřejmě jsem situaci neustála. Dole mě kamarádi posbírali s mnoha odřeninami, a jelikož mě bolelo všechno, nebylo jisté, jestli nemám nějaké zlomeniny, a tak jsme putovali přímo do nemocnice.

Do parády si mě tam vzal mladý fešný doktor, který ze mě i přes všechnu tu krev a potrhané oblečení nemohl spustit oči. Nejen, že mě opatrně a jemně ošetřil, ale stíhal u toho ještě být milý a vtipný. Asi musel být opravdu okouzlující, když jsem to zaregistrovala i přes ukrutnou bolest, slzy a šok. Přikázal mi, že musím přijít na kontrolu, což jsem samozřejmě splnila, a při té příležitosti jsem mu nenápadně nechala na stole ležet obálku s dvěma lístky do kina na následující týden a moje telefonní číslo.

Dva dny mu trvalo, než se ozval, ale nakonec přece jen zavolal a návštěvu kina mi potvrdil. Už si ani nevzpomenu, o čem ten film byl, protože jsem byla děsně nervózní a pořád po něm po očku pokukovala. Líbil se mi čím dál víc! Po kině mě pozval na večeři, prý aby se mi revanšoval za ty lístky. Díky vínu i jeho milé společnosti ze mě nervozita rychle opadla a my se skvěle bavili.

Filip měl v té době čerstvě po studiu medicíny a začal se živit jako doktor. Já jsem ještě studovala, což ostatně dělám dodnes. Jsem tak trochu věčný student, takže jsem si školu protáhla, jak nejdéle to šlo. V tomhle jsme oba naprosto rozdílní, Filip je dost svědomitý, ale to nám nikdy příliš nevadilo. Po prvním rande samozřejmě následovalo další a další, prostě jsme spolu začali chodit a doteď je to láska jako trám. Oba jsme dost zaneprázdnění, já ke studiu ještě pracuji a Filip toho má v práci také nad hlavu, takže jsme se po roce rozhodli začít žít spolu.

V současnosti jsme spolu dohromady tři roky, z toho dva spolu bydlíme. Vztah nám klape, takže je logické, že už mluvíme o budoucnosti i o rodině. Shodli jsme se na tom, že by bylo fajn, kdybychom stihli alespoň první dítě do mých 30 let. Chci mít na mateřství dostatek energie a také se bojím toho, že čím budu starší, tím větší rizika v otěhotnění jsou. Filip s tím souhlasí, navíc je o 5 let starší, takže se dětem rozhodně nebrání. V poslední době ale přemýšlím i o tom, že jsem se vlastně nikdy pořádně neosamostatnila, z koleje jsem se stěhovala rovnou k Filipovi, procestovanou mám jenom Evropu včetně několika týdenních pobytů v Anglii a ve Španělsku, kde jsem byla přes léto na brigádách, ale ráda bych poznala víc.

To ale s dětmi asi moc snadno nepůjde. Filip se z práce jen tak neutrhne, navíc ho dlouhodobý pobyt v zahraničí neláká, i když jinak cestuje rád. Já jsem ale trošku pátrala a zjistila jsem, že bych mohla na deset měsíců odjet studovat do Kalifornie. Amerika mě vždycky lákala, navíc v Kalifornii mám taky několik kamarádů z Čech, kteří mi slíbili, že mi pomůžou a taky mi seženou brigádu, abych si pobyt v Americe mohla užít a měla prostředky na to ji procestovat. Jenže co Filip a náš vztah?

Na jednu stranu strašně moc toužím jet, na druhou si říkám, že 10 měsíců je prostě strašně dlouhá doba na to, abychom vydrželi jeden bez druhého a náš vztah i nadále mohl fungovat. Vlastně je to i víc než 10 měsíců, protože po skončení školy bych ráda ještě aspoň měsíc po Americe cestovala. Filip o této mojí možnosti ví a není z ní příliš nadšený. Řekl, že mi v tom nebude bránit a že chápe, že je to jedinečná šance. Zároveň ale prý nemůže dát ruku do ohně za to, že budeme schopni to ustát.

Tak dlouhé odloučení nás oba může změnit a třeba po mém návratu budeme chtít každý něco jiného… Jsem ochotná i přistoupit na fakt, že bychom si v době mého pobytu v USA nebyli věrní, ale na druhou stranu mě děsí představa, že by se tak Filip mohl zamilovat do jiné. Takže teď stojím před rozhodnutím – odjet a riskovat tak, že zničím svůj životní vztah, nebo se vzdát svých snů a plánů ve prospěch vztahu a jednou si to nejspíš vyčítat?

Témata článku:   

Komentáře Zobrazit celou diskuzi

Přečtěte si také

Horoskopy

Znáte přece přísloví, že není všechno zlato, co se třpytí. Přesně to bude pasovat na člověka, který se kolem vás nyní začne motat. Bude se chovat jako nejlepší z nejlepších, aby vás…

Nejčtenější články