ANDREA (26): Chtěla jsem zabránit rozchodu, tak jsem o přítele začala víc pečovat

24. 6. 2021
Foto: iStock
ANDREA (26): Chtěla jsem zabránit rozchodu, tak jsem o přítele začala víc pečovat | Foto: iStock
Andrea nepodlehla prvním strastem společného soužití, nechtěla první neshody řešit rozchodem. Byla ochotná pro společný vztah mnohé obětovat, o to samé požádala svého partnera Jakuba. Jak to dopadlo?

Muž mého života

V posledním ročníku na vysoké škole jsem se seznámila s Jakubem. Už po pár schůzkách jsem věděla, že on je ten chlap, kterého jsem si představovala ve svých dívčích snech. Byla jsem zamilovaná. Po necelých dvou měsících randění jsme si našli v Praze podnájem a začali spolu žít. Oba jsme měli dobře placené brigády, a tak společné bydlení nebyl problém a mohli jsme si jej dovolit. 

Po promoci jsem dostala místo v centru projektových aktivit na škole a Jakub začal pracovat ve vedení firmy svého otce. V podstatě jsme byli spokojeným párem a života si užívali. Víkendy jsme trávili většinou sportovními aktivitami, občas si vyjeli na nějaký wellness pobyt, v létě na dovolenou k moři, v zimě lyžovat do Alp... Značka ideál – možná.

Co je ve vztahu kompromis? Podívejte se na video:

Odcizili jsme se jeden druhému

Po roce a půl se mi začal Jakub zdát nějaký divný. Byl podrážděný, chodil domů z práce pozdě a někdy přespával u svých rodičů, což v minulosti odmítal a vždy, když je navštívil, vrátil se domů.

Dříve pouze ojedinělé hádky v podstatě o ničem byly teď na denním pořádku a během pár týdnů se situace vyhrotila natolik, že jsme oba cítili potřebu to řešit a domluvili se na společné schůzce v restauraci, kde si dáme dobrou večeři, víno a všechno si vyříkáme. Drobné hádky a občas protivné chování partnera přece ke vztahu patří, říkala jsem si.

Doufala jsem, že potom bude vše jako dřív. Ale opak byl pravdou. Jakub přiznal, že si není jistý, zda naše společné soužití je pro něj to pravé, prý si uvědomil, že už nic není jako dřív. Ano, je pravda, že jsme se více hádali a netrávili spolu už tolik volného času, ale to jde přece napravit, dát do pořádku… Ale Jakub řekl, že náš vztah spadl do stereotypu, je nudný, cítí se na dně a navrhl se rozejít.

Vnímala jsem jeho rozhodnutí jako blesk z čistého nebe. Nevěděla jsem, co dál. Když jsem si ale zpětně přehrávala půlrok našeho soužití před rozchodem, také jsem si uvědomila, že oproti dřívějším měsícům se náš vztah začal měnit. Oba jsme přestali dělat určité věci, důležité kompromisy a příjemné radosti pro toho druhého, pro nás dříve samozřejmosti běžného života dvou lidí, třebaže to byly nepatrné maličkosti, kvůli kterým jsme se oba těšili každý den domů.

Jak zvrátit rozchod

Co teď? Jakub se zapřísáhl, že jinou ženu nemá a má mě pořád rád, a já se rozhodně rozejít nechtěla. Věděla jsem až moc dobře, že životaschopný vztah není založený jen na lásce a slepé zamilovanosti, je třeba ho posilovat, vzájemně se respektovat, nehádat se kvůli prkotinám, a pokud nastane problém, neodkládat ho, ale okamžitě řešit. Najít určitou vztahovou rovnováhu a důvěru.

V moudrých knihách jsem četla o pravidle 80/20, kdy, pokud má zdravý vztah fungovat, musí být oba partneři z 80 % spokojení a zbývajících 20 % zbývá na hádky a chmurnou náladu, kterou prostě občas každý máme, avšak u nás to bylo v tu chvíli právě naopak.

Jak rozchodu zabránit?

Požádala jsem Jakuba, aby našemu vztahu dal ještě šanci a nerozcházel se. Začala jsem se více zajímat o jeho práci a uvědomila si, že jako každý muž i on má rád překvapení a výzvy a že nejspíš to byl ten důvod, proč náš vztah zevšedněl. Začala jsem tedy chodit dříve z práce, vařila naše oblíbené večeře, chystala jsem pro nás nové výzvy typu „pojďme vyzkoušet tohle“, „byl už jsi někdy tam“, „co si dnes zahrát tenis“ atd.

Zase jsme si dlouho do noci povídali, pustili si hezký film a společné večery byly zase naše radost. Někdy jsem Jakuba překvapila, čekala na něj u práce a odvezla ho třeba do naší oblíbené hospůdky za městem, odkud jsme pak zpátky museli jít pěšky přes les, jako dřív, když jsme ještě byli ještě studenti. Asi jsem na našem vztahu mnohem víc zapracovala já, ale snad jsem zabránila rozchodu.

Minulost už jsme neřešili, pouze současnost a budoucnost. Nic jsme si vzájemně nevyčítali, jen se domluvili na určitých pravidlech našeho společného soužití, určitých kompromisech, a hlavně na upřímnosti. Vždy jeden týden v měsíci jsme si udělali víkend sami pro sebe a světe div se, opět jsme se na sebe začali těšit, a dokonce znovu se milovat. I když dnes vím, že to jsme vlastně nikdy nepřestali. Chtělo to jen si vše vyříkat a respektovat jeden druhého.

Témata článku:   

Komentáře Zobrazit celou diskuzi

Přečtěte si také

Horoskopy

Říká se, že pokud je na sv. Jakuba sluníčko, tak bude v zimě sněžit. Od rána sledujete oblohu a doufáte, že je před vámi krásný den. Mohli byste vyrazit na výlet za poznáním. Vydejte se na…