ANETA (42): Zrada manžela a problémy v práci mě přivedly k psychologovi

ANETA (42): Zrada manžela a problémy v práci mě přivedly k psychologovi

Aneta toužila po idylickém životě ve vlastním domku na vesnici. Nečekala ale, že se s manželem brzy začnou nudit, což povede až k jeho nevěře. Jak se s ní vyrovnala?

Krátce po svatbě jsme se s manželem, s nímž jsme pře přestěhovali do staršího domku na vesnici. Hlavním důvodem byla jeho cenová dostupnost a fakt, že manžel umí většinu zednických prací. Měli jsme štěstí na dobré sousedy a vypadalo to, že se nám tam bude žít moc hezky.

Muž byl také spokojený, věnoval se vylepšování domku. V zimě nás ale přepadla ponorková nemoc. Nudili jsme se a lezli si na nervy. Často jsme se hádali a já si začala vyčítat, že jsme si přece jenom nevzali větší hypotéku a nepořídili si domek ve městě, poblíž přátel i rodičů. To byla totiž původně Martinova představa o bydlení.

K domku na vesnici jsem ho přemluvila já. Možná ale jen přišla běžná vztahová krize, vždyť jsme spolu byli zrovna sedmý rok… Zjara se situace uklidnila, manžel byl najednou samý úsměv a já si říkala, že je krize zažehnaná. Ale to jsem se krutě spletla.

Náhodou jsem totiž zjistila, že je zamilovaný do kolegyně z práce. Bavily se o tom sousedky v obchodě a nevšimly si, že stojím opodál. Když jsem se ho zeptala, nezapíral. Přiznal se mi, že novou kolegyni, mimochodem osmnáctiletou slečnu, opravdu miluje a uvažuje o rozvodu.

Při dlouhém a pro mě hodně slzavém rozhovoru jsem se dozvěděla, že ho Katka potřebuje mnohem víc než já. Je prý chudinka úplně bezradná v nové práci i v životě. Já jsem prý zvyklá si se vším poradit.

Kromě toho mi naznačil, že má také mnoho předností, a při tom se významně díval na mou téměř chlapeckou postavu. Probrečela jsem několik nocí a v práci jsem si vzala dovolenou, abych se dala dohromady. Střídavě jsem zažívala pocity zrady, ponížení a vzteku.

Dlouho jsem se s odchodem manžela nemohla smířit. V našem domě mi bylo samotné tak smutno, že jsem se rozhodla pro návrat k rodičům. Ti se naštěstí na nic neptali. Uzavřela jsem se do vlastní ulity a doufala, že mi čas pomůže se s rozvodem vyrovnat.

Jenže přišly problémy v zaměstnání a já se začala utápět v depresích. Celé dny jsem se klepala strachy. Když už bylo vyčerpání nesnesitelné, rozhodla jsem se navštívit psychologa. Měla jsem štěstí, hned první pochopil moje problémy.

Domů jsem od něj odcházela s hlavou daleko lehčí a v duši se mi rozhostil klid a vědomí, že vše zvládnu. Začala jsem užívat antidepresiva a večer léky na uklidnění, abych se v noci prospala. V práci se situace naštěstí urovnala a mně se zase začala vracet chuť do života.

Po několika měsících jsem mohla vysadit i antidepresiva. Do budoucnosti už se dívám bez obav a doufám, že brzy potkám někoho, s kým mi bude zase fajn.

Doporučujeme

Články odjinud