ANEŽKA (41): Žiji s alkoholikem a nevím, jak ven ze začarovaného kruhu

ŽIVOT S ALKOHOLIKEM JE VELMI TĚŽKÝ, PROTOŽE HO ŽIJU A UŽ NEVÍM JAK DÁL.
Máme dospělého syna a ten mi vyčítá, že jsem se nerozvedla. S odstupem času mu dávám zapravdu.
Jak z toho ven????????????????
miru

Dávám za pravdu Elynor, že se problém s alkoholem nedá generalizovat, ani řešit na Dámě. Anežka by si opravdu měla najít dobrého psychologa a vše s ním probrat. Ano, všude se píše, že s alkoholikem se žít nedá a znám pár lidí, kteří to svým pitím potvrzjí. Ale znám i dost "pijanů", kteří prostě tu svou hladinku musí mít, aby fungovali, znám "pijany", kteří jsou kvartálně na šrot a když nejsou na šrot, jsou "v pohodě". V obou případech jde o lidi, kteří mají i svá velká plus a žít se s nimi je dobrá volba. Což samozřejmě nevyvrací pravdivost ponaučení o problémovém soužití s alkoholikem. Ty problémové znám jako ty, kteří propijí ženě její vydělané peníze, sami pracovat schopni nejsou, jsou agresivní a když přijdou domů, seřežou rodinu, udělají kravál, neudrží moč, zvratky ani stolici, v lepším případě spí někde na ulici. Ví se o nich, mluví se o nich mnohem více a častěji, neboť jsou nápadní, byť jich je mnohem méně než těch "řekněme slušných". Prostě o tom, jaký je přítel Anežky, by si měla promluvit s odborníkem a hlavně se vykašlat na všechno, co jí kdo z laiků řekl a co si kde přečetla. Až bude mít jasno, jak velký má její muž problém, až se sama s pomocí psychologa dá do kupy, až přestane zbytečně křičet a dělat scény, pak se jí třeba podaří využít manželovy chvilky pokání a dostat ho do nějaké poradny.A především. Musí se alespoň psychicky osamostatnit. Spočítat si, jak vystačí bez manželových peněz, promyslet si, jak zvládne žít bez něj. Takto její negativní postoj vůči němu roste s její závislostí - cítí se totiž v pasti. Potřebuje mít pocit toho, že je s ním dobrovolně a je jenom na ni, jestli zůstane. Nesmí být k rozhodnutí "zůstat" motivována svou závislostí na jeho pomoci a penězích. - Což samo o sobě nějak u alkoholika nesedí, tam to bývá spíše naopak.

ano...přiznávám, s jedním takovým jsem se znala...nežili jsme sice ve společné domácnosti, ale i tak na tom není nic dobrého. Léčit se nechtěl, jeho mínusy přehazoval na mě a když jim pak ještě začnete věřit, je to přímá cesta do pekla....tu nakonec zastavila smrt.

nevím,zda je pán alkoholik,tedy asi alkoholik je,ale v jakém stadiu-z uvedého příspěvku jsem se jen dozvěděla,že manžel pije víc,než je pro ní přijatelné,ale zase chodí do práce,kde nemá problémy,a mino toho pití nedělá dle článku jiné problémy,tzn. agresivita,osobní hygiena,kdy alkoholici neudrží moč a stolici,problémy s financema,které neudrží na uzdě a pod.mluvím z vlastní zkušenosti-takže se domnívám,že pán má ještě šanci s pitím něco udělat,i když je to těžká cesta,není nemožná./
Doporučovala bych jí,aby manžela přesvědčila k návštěvě odborníka,protože se zdá,že sám na to nestačí ,ale zároveň by chtěl něco změnit,jen neví jak.Ukončit tento svazek je poslední možnost.Přeji jim hodně sil k překonání problémů,kde je snaha,bývá i výsledek. :-)

Anežce se pán opilec hnusil,ale dítko si s ním vyrobila....Nechápu.Již tehdy měla dát ultimátum,a možná by se tehdy pán chytil - bude dítě,ale až budeš vyléčený.Možná by se vyléčil a možná ne,ale již by paní A. viděla,co on je zač.Jestli má na to se změnit,nebo ne.Nyní se paní může jen těšit na různé konce,moc růžové je tedy nevidím.Co s tím teď dělat? Jedině se nějak začít smiřovat s tím,že to skončí tím nejhorším způsobem(např. pán zemře a ona bude muset vše prodat a začít od 0 ),a když pak to nebude nakonec tak hrozné,tak cokoliv jiného pro ni bude vlastně příznivé,když už si ten život dovedla tak zasmolit.

Více méně musím souhlasit s názory pode mnou. Jestliže je pán takový alkoholik, jak paní popisuje, je až s podivem, že ještě zvládá po tolika letech chodit do práce (asi to nebude jen tak nějaké pricmrndávání, když je tak dobře placená). Většinou je scénář takový, že to pití přebírá vládu na životem člověka a on se propadá hloub a hloub, natož aby byl schopen vykovánat jakoukoliv práci. A co si myslí ona? Bojí se, že zůstane bez prostředků, protože prostě manžel hodně vydělává - nenapadlo jí, že je otázkou času, kdy prostě nebude schopen? Buď ho pití pohltí natolik, že už to prostě nedá a nebo mu začnou stávkovat játra a podobně a bude dlouhodobě nemocný. Znám takové případy. Takže její zavírání očí před problémem finančního zajištění jí moc platné není teda. Občas udělá humbuk, vyvolá hádku, manžel prosí, omlouvá se a zase chvilku "jedeme dál" - no k čemu to je? To snad vidí po těch letech sama, že je to totálně k prdu. Jestli je fakt takový ožrala, je pravdou, že i když v té chvilce omluv a proseb slibuje nápravu, není jí prostě schopen. A její řvaní a vyhrožování (které jsou zcela plané) nevedou prostě nikam.
Jestliže ho tak strašně pořád miluje (to nechápu, jestliže někdo chlastá tak, že se mi hnusí, jak ho můžu pořád milovat?asi víc miluje ty prachy co on nosí domů), záleží jí na něm, záleží jí na jejich vztahu - měla by se sebrat, přestat na něj řvát a v jeho světlé chvíli s ním domluvit odbornou pomoc. Protože pokud on sám nebude chtít, nezmůže stejně nic. Ale musí i on vidět smysl - "pomůžu ti, budeš se léčit a naše manželství bude zachováno", "nebudeš se léčit - seberu se a odejdu" - ale musí to milá paní taky dodržet. Né si jen zase "třepit hubu". A pak je tu ještě jedna možnost, že je to taková ta "trpitelka", co prostě potřebuje od lidí poslouchat jaká je chudinka, že ten její chlastá, že to má těžké a pořád bude doufat, že snad toho jejího osvítí cosi a ze dne na den se změní a přestane pít.

Jestli tomu rozumím dobře, tak se v té rodině opakuje scénář že ona ho seřve, on ji uprosí a tak pořád dokola........to je patologické dle mého názoru ne jen u něj ale i u ní..........Dle všeho ta paní očekává že on prostě sám od sebe přestane bez jakékoliv pomoci .......ani jednou sním dle všeho neprobírala možnost léčebny a pod....... jako by ti lidi snad ani nevěděli že njaké léčebny pro alkoholiky existují, případně existují i podpůrné psychologické skupiny kam jen dochází, zkrátka existují možnosti jak získat odbornou pomoc a oni se o této variantě nikdy nebavili..........??? Uvědomuje si ta paní vůbec, že on nemůže jen tak přestat, protože je závislý a tu závyslost je třeba léčit, že je téměř nulová šance že by to mohl zvládnout sám bez pomoci? Z článku mi přijde že on je na tom ještě relativně dobře v práci dokáže fungovat, pije jen večer a opilý nebývá agresivní, tak že je šance že on bude ocohten se léčit....což je samozřejmě základ, bez jeho ochoty s tím něco dělat s tím jeho žena sama nic neudělá.......

Anežka, ne Alena. To mám z toho chlastu. ]:-D Jako Alena se může představit v té poradně, tam občanky nechtějí.

Hm, hm. Tak jsem si to přečetla, včetně prvního diskuzního příspěvku, podívala se do kouta na svou osobní vinotéku s obsahem 36 lahví vína, pomyslela na gin a cinzano v lednici, na pivo, které jsem měla včera k obědu, a na svařák večer na vánočním trhu... na perlivé víno, které mám objednané na Silvestra. Předpokládám, že dle mnohých bych se měla hrdě hlásit k alkoholikům též. Inu, dobře. Alkohol je metla lidstva, ale je a) legální, b) každého osobní věc, jak s ním naloží - dokud tím neomezuje druhé. Tedy je v pořádku si dát doma "do trumpety", pokud má člověk volno a nedělá nic proti ničemu, není v pořádku pít a sednout za volant (za což se nekompromisně berou řidičáky, jestli se nepletu), není v pořádku pít v práci a není v pořádku pít proto, že bez alkoholu není člověk schopen fungovat. Tolerance k alkoholu (fyzická) je různá, někdo může popíjet "rekreačně" celoživotně a nic, jiný si dá dvě deci vína a je na šrot a je mu zle ještě pozítří, a třetí si vybuduje stálou hladinku a té se drží následujících 50 let nebo dokud vydrží játra, a bez své pravidelné dvacítky desítek je nešťastnej. Nelze nalézt nějaké univerzální řešení pro všechny. Prohibice už je vyzkoušená, výsledky nic moc. Takže se to musí brát kus od kusu. Podle mého není závislost na alkoholu téma do internetové diskuze. Kdo to chce řešit, má na výběr fůry poraden na každém rohu, tam přijde i anonymně, a může vysvětlit svůj konkrétní příběh a žádat o radu fundované lidi, kteří mu můžou i leccos pomoci zařídit. Na diskuzi se nevyřeší nic. K případu paní Aleny - nadávat, křičet a vyčítat není cesta, jak čehokoli dosáhnout. To už si asi všimla. Měla by si ujasnit, co od muže chce, a říct mu to v klidu, až bude střízliv, a hlavně navrhnout nějaké svoje konkrétní řešení, ultimátum typu "staneš se abstinentem nebo se rozvedeme" asi taky není úplně nejlepší motivace. Taky by měla začít pracovat na plánu B pro případ, že manžel přestane nosit domů tu výplatu. Banka se nebude ptát a splátky hypotéky chtít bude, protialkoholní léčení trvá měsíce a po tu dobu je příjem omezený, čili i kdyby se manžel šel dobrovolně nechat zavřít do léčebny (což je asi jediná možnost, jak s tím opravdu něco udělat), tak ten výpadek ve financích nastane a paní by s tím měla počítat.

Nejprve poděkování redakci, že namísto různých blouznivých příběhů otevřela konečně závažné téma. V čr je podle optimistických odhadů cca 650.000 alkoholiků, podle pesimistických až 1,5 milionu alkoholiků. Pravda bude nejspíš někde uprostřed, tedy že problémy s alkoholem má zhruba každý desátý člověk.
Stejně jako jiné drogové závislosti má i alkoholismus malou naději na vyléčení, někde kolem 10 %. Zbytek léčených se dříve či později k alkoholu vrací.
Pro zajímavost - na našich silnicích jezdí každý desátý řidič pod vlivem (což plně odpovídá statistice alkoholismu).
Nyní pár otázek, v souvislosti s článkem. Je pravda, že časem každý alkoholik degraduje tak, že není schopen pracovat (manžel Anežky prozatím velmi dobře finančně zabezpečuje rodinu)? Stane se každý alkoholik časem násilnickým? Musí každý alkoholik nutně ztratit zájem o své děti a vůbec o cokoliv kromě alkoholu? Může alkoholismus celoživotně vypadat tak, že si dotyčný dá večer do trumpety (ať už doma z láhve nebo v hospodě 10 piv s prckem) a jinak je schopen normálně fungovat?
Myslím si, že správné odpovědi jsou ne - ne - ne - ano, ale mohu se mýlit. Těším se na příspěvky do diskuse.