ANEŽKA (47): Moje nevěra skončila tragickou smrtí milence

12. 2. 2019
ANEŽKA (47): Moje nevěra skončila tragickou smrtí milence
Anežka sice měla rodinu, ale stejně neodolala a zamilovala se do svého kolegy, aniž by věděla, že je to manžel její bývalé spolužačky. Osud tragicky vyřešil situaci za ně…

Pracovala jsem sedm let v malém kolektivu, ale s nikým jsem si nijak zvlášť nerozuměla. Pouze jeden kolega byl přece jen něčím jiný. Potkávali jsme se ráno v autobuse. Nejdřív jsme se jen zdravili, později jsme si začali povídat. Byl ženatý a stejně jako já měl dvě děti.

Naše setkání se nesla v přátelském duchu, ale jednou během cesty se něco změnilo. Smáli jsme se a on se párkrát mimoděk dotkl mého ramene a ruky. Bylo to jako elektrický šok. Celé moje tělo najednou křičelo, aby to udělal znovu. Nikdy jsem nic podobného nezažila.

Z ničeho nic mě ten muž začal neskutečně přitahovat. Nevydržela jsem to ani do druhého dne a stali jsme se milenci. Naše tajná setkání, telefonáty, esemesky a společné pracovní cesty... Bylo to jako zamlada.

Doma, před známými i v práci jsme hráli divadlo, ale vášeň, která mezi námi jiskřila, byla jako vichřice. Čekala jsem na každou textovku, vymýšlela jsem, co mu napíšu já, organizovala čas, abychom se mohli vídat. Měla jsem sice výčitky svědomí před mužem i dětmi, ale nemohla jsem si pomoct.

Milovala jsem ho tak moc, že jsem byla ochotná udělat všechno proto, abychom mohli být alespoň chvíli spolu. Nevěřila bych, že posedlost touhou může být tak silná. A ještě navíc vzájemná. Půl roku jsem žila jako v transu, až nám složitě vybojované schůzky přestaly stačit a plánovali jsme, že spolu budeme žít.

Jenomže jednou jsem ho náhodou potkala na ulici. A nebyl sám. Vedl se za ruku se svou ženou. Málem jsem omdlela. Byla to totiž moje bývalá spolužačka ze základní školy. Několik let jsem ji neviděla, a když se tehdy ke mně nadšeně hrnula, bylo mi strašně. Dokud to byla jen nějaká paní v pozadí, zas tak moc mi to nevadilo, ale když se z ní mávnutím kouzelného proutku stala moje známá, bylo mi na umření. Byla bych radši, kdybych ji nepotkala.

Po osudném setkání se bezstarostné milování rychle vytratilo. Měla jsem ho pořád stejně ráda, ale nemohla jsem to překonat. Najednou mi bylo líto podváděné manželky, mého muže, dětí. Měla jsem neuvěřitelné výčitky svědomí.

Nechtěla jsem ve vztahu dál pokračovat, ale jen tak se rozejít nebylo jednoduché. Několikrát jsem se o to pokusila, ale pak jsem mu zas celá ubrečená skočila do náruče. Trvalo to ještě celý rok. Milovala jsem ho, ale nezvládala jsem to, měla jsem pocit, že mi pukne srdce.

Jednou jsem se pevně rozhodla a oznámila mu rozchod. Následovaly záplavy jeho milostných e-mailů i textovek, pak vydírání a žárlivé scény. Dokonce vyhrožoval, že to řekne mému muži. Z naší lásky se stalo peklo.

Nechala jsem se přemluvit k poslední společné noci, ale když jsem na rande dorazila, on tam nebyl. Čekala jsem na něj skoro dvě hodiny, jenže nepřišel. Volala jsem mu, ale nebral ani telefon. Na jednu stranu jsem byla ráda, ale na druhou mě to trápilo.

Když jsem se po víkendu vracela do práce, na budově visel černý prapor. Nenapadlo mě, že společnou noc se svou láskou už nikdy nestrávím. V pátek odpoledne totiž infarkt rozhodl za nás. U hrobu jsem kondolovala jeho ženě a ta mi pošeptala: „Strašně jsem ho milovala.“ „I já,“ pomyslela jsem si v záplavě slz.

Témata článku:   

Komentáře Zobrazit celou diskuzi

Přečtěte si také

Horoskopy

Odpověděli jste na otázku, proč se vám tak daří? Sami nevíte. A věřte, že to bude ode dneška ještě mnohem lepší. Pracovně zamícháte kartami a posunete se do popředí. Po všech úspěších…

Nejčtenější články

Doporučujeme