Připomíná to mlácení prázdné slámy. Varovná slova lékařů, kteří opakovaně zdůrazňují vážná nebezpečí dlouhého pobytu na palčivém slunci, stále dopadají na neúrodnou půdu. Lépe se jim nevede ani s lidmi, kteří si nedokážou představit život bez stálých návštěv solárií.
A právě na ně vlastním životem doplatila teprve devětadvacetiletá obyvatelka ostrovní říše Zita Farrellyová. Posedlost umělými slunečními paprsky se u ní projevila ve čtrnácti letech. Nejprve solárium navštěvovala dennodenně, pak se omezila na dva pobyty týdně. Loni v srpnu se jí na noze objevil podivný tmavý flíček. Odborníci zjistili, že jde o obzvlášť agresivní formu kožní rakoviny, proti níž jsou zcela bezmocní.
Zita zemřela jen několik dní před dovršením třicítky a krátce po narození prvního dítěte. Členové její rodiny se s předčasným odchodem mladé manželky a matky nedokážou vyrovnat. Tragédie, jež je postihla, se rozhodli využít k varování obdobně závislých jedinců. Vydali se proto na cestu po Anglii, při níž varují před nadměrným užíváním solárií.
"Můj rodinný život je v troskách," vypráví v slzách Zitin manžel Phil. A její teta Tina Farrellyová doporučuje zejména mladým dívkám, aby se těmto zařízením raději vyhýbaly obloukem. "Když je vidím vycházet, připomínají spíš opařené humry. Kdyby však věděly, jakým utrpením musela Zita projít, a věděly o krutých bolestech, z nichž ji vysvobodila teprve smrt, rozhodně by přehodnotily své počínání."