ANNA (35): Dcera mého přítele mě nesnáší, vůbec si s ní nevím rady

10. 5. 2018
ANNA (35): Dcera mého přítele mě nesnáší, vůbec si s ní nevím rady
Před pěti lety jsem se rozvedla a po roce a půl si našla nového partnera. Já žádné děti neměla, on měl tehdy dvanáctiletou dceru. Dnes jí je patnáct a půl a naše vztahy jsou katastrofální. Přitom se opravdu snažím, abych s ní vycházela.

Když jsem Karla poznala, byla jsem rok a půl rozvedená. Moje manželství nebylo dobré od samého začátku, vlastně ani nechápu, jak jsme spolu mohli pět let vydržet. Naštěstí jsme neměli děti. Zhruba po roce a půl od rozvodu jsem potkala skvělého muže. Karel byl o deset let starší, byl dva roky rozvedený a měl dvanáctiletou dceru, kterou měl ve své péči.

Říkala jsem si, to je skvělé, budeme si dobře rozumět. Od začátku jsem se snažila být vstřícná, kupovala jsem jí malé dárečky, šminky a někdy i nějaký kus oblečení. Peněz jsem měla dost, tak proč neudělat radost dívce, která byla v pubertě? Eva byla hezká holka, ale velmi náladová a jak jsem ji poznávala více, zjistila jsem, že dokázala být i zákeřná. Karlovi jsem zpočátku nic neříkala, přece jen, byla to jeho dcera.

Když jsem se zeptala, proč má Evu ve své péči, hořce se pousmál a řekl mi, že její matka chtěla dělat kariéru a sama mu tohle řešení navrhla. On se nebránil a dcera zůstala u něj. S matkou se Eva vídala každé dva týdny a samozřejmě taky o prázdninách. Kdo ví, možná právě to, že se od ní vlastní matka odvrátila, způsobilo, že se Eva chovala tak, jak se chovala.

Po půl roce, co jsme spolu začali chodit, mi Karel nabídl, zda bych s nimi nechtěla bydlet. Souhlasila jsem, byla jsem zamilovaná a zdálo se, že s Karlem budu šťastná. Trochu jsem se jen bála, co na to Eva. A taky ano. Jakmile zjistila, že se k nim budu stěhovat, začala se chovat ještě hůře. Dělala mi naschvály, mizely mi peníze z peněženky, drahé rtěnky, a dokonce i parfém. Skoro se mnou nemluvila a když přece jen otevřela pusu, většinou jen proto, aby mi řekla, že jsem nemožná.

Karlovi jsem to několikrát naznačila, ale pokaždé mi řekl, že mám být v klidu a že se to zlepší. Určitě si na mě prý zvykne. Jenže po sestěhování to bylo ještě horší. Eva schválně nechávala špinavé hrnky v dřezu, rozházené prádlo v pokoji a mnohdy jsem našla nesnězenou svačinu u sebe v šuplíku s kalhotkami. Když jsem jí něco řekla, jen se ušklíbla a dělala, že o ničem neví.

Pořád jsem se ale snažila držet určité dekorum, netoužila jsem po otevřeném boji. Tak jsem to znova řekla Karlovi, že už si nevím rady a že pokud se to nějak nezmění, nebudu s ním nadále bydlet. Podíval se na mě a řekl, že mě chápe, ale že je to jeho dcera. Tím asi chtěl naznačit, že vždycky budu na druhém místě. Je to pár týdnů a já přemýšlím, co mám dělat. Odstěhovat se, nebo takhle trpět dál?

Témata článku:   

Komentáře Zobrazit celou diskuzi

Přečtěte si také

Horoskopy

Promluvte si s tím, kdo se objeví v podvečer na vašem prahu. To, co vám chce říci, vás bude zajímat. Vypadá to, že máte šanci na záviděníhodnou změnu. Váš život se sice obrátí naruby, ale…

Nejčtenější články