ANNA (35): Muž se nechce nechat očkovat proti covidu, nevím, jak ho přesvědčit | Foto: iStock

Foto: iStock

ANNA (35): Muž se nechce nechat očkovat proti covidu, nevím, jak ho přesvědčit

Očkování proti covidu bylo pro Annu jasná volba. Vnímá to jako to nejmenší, co může pro svou rodinu a sebe udělat. Její manžel o očkování ale nechce ani slyšet. Anna neví, jak ho k očkování přemluvit. Nejde jen o zdraví, ale také o správný vzor pro jejich děti.

Když se o covidu začalo poprvé mluvit, myslím, že měl každý k této nemoci velký respekt. Nic moc se nevědělo a každý chtěl chránit sebe a své blízké. Od té doby uběhly dva roky a objevilo se mnoho nových studií. Každý se cítí být v této záležitosti odborníkem a každý má jiný pohled na věc. S odlišným vnímáním nemoci se bohužel každý den setkávám také u nás doma.

Manžel je jasný popírač covidu a očkování. Ze začátku měl tedy také respekt a dodržoval pravidla, ale nyní je odpůrce. Vždy, když se vydají nějaká nová opatření, se může zbláznit. Nadává, je nepříjemný a jistojistě se pohádáme.

Cíleně vyhledává restaurace, které mají označení Volná zóna. Říká, že nikomu nebude sdělovat, jestli je nebo není očkovaný a nakažený. Je to jeho věc a nikoho to zajímat nemusí. Do obchodů chodím nakupovat já, protože on si žádný respirátor nebo roušku nasazovat nebude.

Já jsem u nás naopak ta, která se nemoci bojí. Musím tedy přiznat, že když se o covidu začalo mluvit poprvé, bála jsem se více než nyní. Teď beru věci tak, jak jsou. Respektuji pravidla, dodržuji je a jsem proti covidu očkovaná. Pokud mohu, tak se vyhýbám místům, kde bych se mohla já nebo děti nakazit. Cítím, že mám určitou společenskou odpovědnost a především odpovědnost vůči svým dětem a zbývající rodině.

Na našich dětech vidím, jak jsou z celé situace zmatené. Maminka říká něco a tatínek zase něco jiného. S manželem se nemůžeme domluvit na tom, jak dětem covid prezentovat. Shodli jsme se tedy alespoň na tom, že je zatím nebudeme očkovat. Co mě ale trápí nejvíce, je jeho celkový postoj k očkování.

Podle mého je to to nejmenší, co mohu udělat. Věřím, že díky očkování proti covidu mohu alespoň nějak chránit sebe a svou rodinu. Navíc se pravidla pro neočkované pořád více zpřísňují. Mám pocit, že jako neočkovaná bych za chvíli nemohla jít ani na nákup.

Podle mého je to od manžela bezohledné, když se nechce jít očkovat. Zavírá nám dveře před kulturou, zážitky a společně tráveným rodinným časem. Děti chtějí chodit do kina, zábavních parků, cukráren nebo na bazén. Bez očkování se ale brzy nikam nedostaneme. A všude s nimi sama chodit nechci.

Manžel si to ale asi pořádně neuvědomuje a já nevím, jak ho mám přesvědčit. Už jsme se o tom několikrát bavili a on vždy ukončí debatu s tím, že budeme chodit tam, kde po něm žádné doklady chtít nebudou. Nebo že si přinejhorším zaplatí test. Mně se ale nechce vyhazovat peníze za jeho testování a tím prodražovat každou společnou rodinnou aktivitu. Kdyby byl naočkovaný, tak nikde nic platit nemusíme.

Také mě na tom všem trápí, jak to asi vnímají naše děti. Myslí si, že je maminka hloupá ovce, co nemá svůj názor? Nebo si myslí, že je tatínek rebel a chce schválně dělat problémy? Pokud chci, aby to naše děti pochopily, tak musím manžela přesvědčit, aby se šel očkovat.

Už jsem mu slibovala, že mu týden budu vařit jeho oblíbená jídla. Dokonce jsem použila sex jako motivaci, ale je jak beran. Nic nezabírá. Mám pocit, že se vzpamatuje až ve chvíli, kdy někdo z jeho blízkých nebo on sám covidem onemocní a nastanou problémy.

Doporučujeme

Články odjinud